Zelený plán EU a jeho další drastický dopad? Ivan David tuší. Půjde o potraviny

josh-xy 17. 9. 202117. 9. 2021 EU, finance, hospodářství, potraviny

Jestli se lidé neprobudí pozdě? Pozdě už je, protože jsme v Evropské unii řízené fanatiky s extrémními názory, nezodpovědnými hlupáky a sluhy nadnárodních korporací, které z idiotských návrhů profitují. Buď přímo, nebo tím, že nesmysly odvádějí pozornost od důležitých věcí. Vystoupit z EU lze, ale podmínky pro to nejsou splněny.

O 11. září 2001, debaklu v Afghánistánu, dopadech ozeleňovacích plánů EU na zemědělství i Green Dealu si ParlamentníListy.cz povídaly s europoslancem SPD Ivanem Davidem. Neprobudí se lidé až příliš pozdě? „Pozdě už je, protože jsme v Evropské unii řízené fanatiky s extrémními názory, nezodpovědnými hlupáky a sluhy nadnárodních korporací, které z idiotských návrhů profitují. V Evropském parlamentu se přijímají nerealistická usnesení, mnohem nerealističtější než na sjezdech KSČ. V tomto týdnu například, že bezdomovectví musí být ‚vyřešeno‘ do roku 2030,“ konstatoval.

V sobotu uplynulo dvacet let od 11. září 2001. Objevily se k této události různé komentáře. Například že „mrakodrapy spadly, Pentagon dočoudil a Amerika se začala sunout na slepou kolej dějin. Těžko najít ohleduplnější diagnózu, ale po 11. září se Západ zbláznil.“ (Analýza – Usáma pomohl Západu, aby sám zajel na slepou kolej). Jaké důsledky přinesla tato událost? Nebyla záminkou k rozpoutání „zbytečných válek, které nikomu svobodu a demokracii nepřinesly a terorismus neporazily, a také k masivnímu šmírování, omezování svobody, posílení pravomocí tajných služeb, uplatňování presumpce viny“ (citace z jedné diskuse)? Ve skutečnosti byla reakce na 11. září velmi racionální, ovšem z pohledu skupin, jejichž zájmy pokládám za perverzní. Pro americké zbrojařské firmy je velmi užitečné rozpoutání válečného konfliktu s oprávněnou nadějí na dlouhý a bezvýsledný průběh. To je „zdravá“ logika společensky bezohledné maximalizace zisku. Tak jako je pro farmaceutické firmy racionální co nejdelší podávání co nejdražších preparátů. Zbrojařské firmy podporují mezinárodní konflikty s nadějí na vznik ozbrojené intervence. USA to sice nutí „tisknout“ peníze a zvyšovat dluh, ale akcionáři zbrojařských firem odpovědnost za budoucnost USA necítí. Stejně lhostejné jsou jim počty zabitých vojáků, a ještě lhostejnější jsou jim zavraždění civilisté. Zničená infrastruktura a poškozené hospodářství napadené země jsou jim milé, jsou to investiční příležitosti. Další „rozumný důvod“ je neklid v zájmových oblastech konkurenčních velmocí. O svobodu a demokracii opravdu jde. Avšak o jejich potlačení, ne prosazení. Terorismus se těžko poráží terorismem, ale snadno se jím provokuje.

Bohatě podepřená hypotéza o neudržitelnosti oficiálního výkladu pádu věží obchodního centra je víc než pravděpodobně platná. Je zjevné, že napadení USA se hodilo „hlubokému státu“ USA. V rozkladu není jen USA, ale celý Západ. Paralela se starověkým Římem je výstižná. Je otázka, jestli se ještě zdravá část společnosti dokáže vzchopit k odporu. Zatím je nás v ČR tak do dvaceti procent, v Evropském parlamentu asi 15 %. V některých západních zemích více. Pokud to ti ostatní nevnímají nebo na problémech parazitují, pak další generace se rozklad bude týkat fatálně.

Po dvaceti letech západní, zvláště americké, účasti v Afghánistánu, kdy do země (ovšem často neúčelně a zcela neefektivně) proudilo obrovské množství peněz, se tamní režim zhroutil jako domeček z karet, ač měla vládní vojska výraznou početní převahu, která jim byla k ničemu, když skoro vůbec nebojovali. O čem to svědčí?

Početní převaha nestačí, pokud chybí vůle, a tím podstatná část schopnosti bojovat. Aktivní menšina může být úspěšná, pokud pracuje nejen se zbraněmi, ale i s korupcí a strachem. Měl loutkový režim faktickou moc? Mohl ji mít v zemi s tak odlišnou tradicí a pevnými vztahy tak zásadně nepodobnými struktuře západních zemí? I když si odmyslíme „racionální“ stránku války, jsou představitelé státních struktur odborně kompetentní, když dosahují takových proher a ztrát? Není to tím, že je pro rozhodující funkce kvalifikuje spíše příslušnost k rodové nomenklatuře a hlavním sluhům hlubokého státu než osobní schopnosti? Není symbolem této skutečnosti zvolení pana Bidena, zdvořile řečeno, velmi daleko za zenitem? Nebo zoufalá postava J. W. Bushe, prezidenta v době 11. září?

Moji spolužáci na gymnáziu hráli poker o peníze. Když jeden prohrával desítky tisíc, začal sázet statisíce. Nezbylo než spoléhat, že miliony po něm nikdo nebude vymáhat. Je-li dluh nesplatitelný, na jeho výši nezáleží. A tak USA stále odsunují „nepřekročitelnou mez“ zadlužení. Spoléhají, že bude stále možné „tisknout“ dolary, s mlhavou nadějí, že budou „světovou rezervní měnou“ věčně. Ale historie zná jen dočasnost.

Hrozí nám kvůli Afghánistánu další migrační vlna? Je na ni Evropa lépe připravena?

Pokud Evropský parlament v součinnosti s Evropskou komisí stále prosazují imigraci, žádají pro migranty „více bezpečných cest“ a přijímají usnesení o nepřijatelnosti omezování migrantů na státních hranicích, pak „lepší připravenost“ znamená více peněz na podporu imigrantů a imigračních neziskovek. Ukázkový dvojí metr je rozdíl v postoji ke stejnému typu imigrantů přicházejících z Běloruska nebo přes Itálii, Balkán a Španělsko. Migrační vlna z Afghánistánu nehrozí, protože je už realitou.

V Česku vrcholí předvolební kampaň. Přijde mi, že favorizované politické strany či koalice, ale bohužel ani voliči, příliš neakcentují zásadní téma, které se na nás valí – tedy Green Deal, který má potenciál těžce zasáhnout naši dosti průmyslově zaměřenou ekonomiku a výrazně ochudit peněženky obyvatel. Není to chyba? Neprobudí se lidé, až bude už pozdě?

SPD mluví o Green Dealu, elektromobilitě a zákazu výroby spalovacích motorů do roku 2035, zákazu uhelných elektráren, zákazu podpory jaderných elektráren a o navrhovaných opatřeních vedoucích ke snížení zemědělské produkce, a tím i snížení potravinové soběstačnosti. Problém je v tom, že se to většině lidí jeví natolik bizarní, že to pokládají za populistickou propagandu. Ale bohužel je to velmi vážně připravovaný projekt. Dvojkoalice tyto nesmysly v Evropském parlamentu nadšeně podporuje (Piráti a STAN), z trojkoalice stejně nadšeně KDU-ČSL a TOP 09, ODS je zčásti kritizuje, Kateřina Konečná hlasuje proti v nesouladu s vlastní frakcí Levice.Jmenovaní čeští propagátoři a schvalovači se ke Green Dealu moc nehlásí, hovoří o „udržitelném zemědělství“ a „klimatické krizi“, ale neuvádějí, jaká podporují „řešení“. Dobře vědí, že by to voliče před volbami nepotěšilo. Fanatici v Evropském parlamentu pláčou nad „energetickou chudobou“, tedy že mnoho lidí v EU si nemůže koupit dostatek energie, ale současně podporují likvidaci energetických zdrojů, což jasně povede k dramatickému zdražování nejen elektrické energie, ale všeho, do čeho se cena energií promítá. V Norsku je před volbami podle pochvalného sdělení Českého rozhlasu klimatická krize hlavním tématem voleb. Strany se předhánějí v radikalitě návrhů. Je téměř shoda, že Norsko má utlumit těžbu ropy a zemního plynu, což jsou hlavní zdroje norské hospodářské prosperity. Těžba se má zrušit do roku 2035. Tvrdili to na Českém rozhlasu. U nás zase protiruské partaje prosazují přestat nakupovat tyto uhlovodíky v Rusku, aby bylo oslabeno a my jsme nebyli závislí, prý budeme nakupovat v Norsku. No tak asi moc dlouho ne. Redaktorka ČT mi v přímém přenosu řekla, že ČR ruskou ropu a plyn nepotřebuje, že je nakupujme v Rotterdamu.

Od prvního zástupce velvyslance ČR v Rusku, který má na starosti hospodářské vztahy, jsem se na oficiálním jednání dozvěděl, že od Ruska nakupujme hlavně uhlovodíky a Evropská unie bojuje proti uhlíku, takže nám prý Rusko svými vývozy vlastně škodí. To myslel vážně. V úterý se hlasovalo o „Zprávě o doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi … týkající se směřování politických vztahů mezi EU a Ruskem“ (A9-0259/2021). Navrhuje se tam mimo jiné přestat dovážet uhlovodíky z Ruska a dovážet zkapalněné odjinud, tedy z USA přes Polsko. Cílem má být pád Putinova režimu. Za tím účelem má být všemožně podporována opozice atd. Aby se dosáhlo cíle, navrhuje se zrušit jednomyslné hlasování o záležitostech zahraniční politiky. Takže na země, které nesouhlasí a nejsou dost velké, nebude brán zřetel. Vlastní zahraniční politika (kterou už stejně nemáme) je atributem suverenity státu. Jenže Česká republika se chová jako protektorát a protektorátem je čím dál víc.

Na rozdíl od národních parlamentů, které rozhodují, Evropský parlament působí jako sjezd několika internacionálních partají najednou. Přijímají se tam nerealistická usnesení, mnohem nerealističtější než na sjezdech KSČ. V tomto týdnu například, že bezdomovectví musí být „vyřešeno“ do roku 2030, přitom EP přiznává, že bezdomovců stále přibývá, a nenavrhuje žádné, dokonce ani nerealistické řešení. Evropská komise je sbor sluhů nadnárodních korporací. Nesmysly se pak někdy snaží korigovat Evropská rada, v níž jsou zastoupeni premiéři, kteří mají konkrétní odpovědnost a nevystačí se vzletnými frázemi. Chtějí vyhrát i příští volby. Kromě toho skoro každý stát hájí svoje zájmy, ČR možná nejméně. Velké státy Západu jsou pochopitelně úspěšnější.

U nás se mluví hlavně o automobilovém průmyslu či o zdražení energií, ale jaký dopad budou mít ozeleňovací plány EU na zemědělství?

„Ozeleňovací plány“ povedou ke snížení produkce potravin a snížení soběstačnosti. Odhady jsou mezi 15–25 %. To povede ke snížení vývozu z EU, ale hlavně ke zvýšení dovozu z mimounijních zemí. Dovozy skončí hlavně v zemích, jako je ta naše, protože náš vnitřní trh s potravinami a zemědělskými komoditami vůbec nikdo nechrání.

Proč to všechno? Protože obchodníci víc vydělají. Obchodníci vládnou nad trhem, vládnou nad zemědělci a potravináři, určují ceny, za které nakupují, i ceny, za které prodávají, a to zcela libovolně v zemích, jako je ta naše. To, co se levně doveze, se bude draze prodávat, hlavně když odpadne domácí konkurence. Každý si pamatuje květák za 99 Kč. Omezování spotřeby masa je oficiální doktrínou EU. Ve středu večer mi bylo přiděleno 90 sekund k projevu na téma „Příspěvek EU k transformaci světových potravinových systémů v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje“. Žádá se přechod na „rostlinnější potravu“ s tím, že je možné uživit více lidí z menší plochy. Zdrojem živočišných bílkovin má být hmyz. Přitom se nesmí objevit „nehumánní“ zmínka o rychle rostoucích populacích v zemích, kde vyčerpaly zdroje a zničily životní prostředí. Asi v zájmu „ekologické udržitelnosti“ máme omezovat soběstačnost a obchodníci budou dovážet zemědělské komodity na obrovské vzdálenosti ze zemí, kde vypalují pralesy, masově používají jedy, antibiotika, hormony a samozřejmě nehledí na „blaho zvířat“. A už vůbec ne na sociální standardy zemědělských dělníků. Tak chytrá je Evropská unie, která chce stále řídit celý svět. Ale ten se bez ní docela dobře obejde.

SPD před volbami vsadila na české jarmarky, kterými chce upozornit na hanebné chování obchodních řetězců k českým zemědělcům. Jak velký problém to je?

SPD chce ukázat, jaké jsou ceny domácích zemědělských produktů bez vysokých obchodních přirážek maloobchodních řetězců. Je to názorné, mnohem přesvědčivější než lži Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který ovšem nezastupuje zájmy občanů ČR, ale nadnárodních řetězců. Ty v ČR bohatnou na chudých spotřebitelích. Prouza a jeho „svaz“ si zaplatili drahou kampaň proti potravinové soběstačnosti a bezpečnosti a v ČT Prouzu podporoval Václav Moravec. Jarmarky ukazují jasně, jak proti občanům ČR jednali poslanci Pirátů, STAN, ODS, TOP 09, a po prvním čtení i KDU-ČSL a ANO. Jarmarky ukazují, že české potraviny neznamenají pro spotřebitele zdražení, ukazují, že se bez dovozů můžeme obejít ve všem, co jsme vždy dokázali a dokážeme sami vyprodukovat. Politici na Západě domácí produkci podporují. Naproti tomu mnozí čeští politici podporují zájmy cizích firem.

Můžete se se čtenáři podělit o nějakou zajímavost z europarlamentu, která se vzpírá zdravému (selskému) rozumu?

To, co jsem už uvedl, nestačilo? Skoro v každé zprávě nebo návrhu usnesení je řada nesmyslů, nebo je ďábel skryt v detailech. Třeba takový třicetistránkový nebezpečný blábol „Zpráva obsahující doporučení Komisi pro určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v č. 83. odst. 1 Smlouvy o fungování EU“.

Na vysvětlenou uvádím „menšinové stanovisko“ tří poslanců, s nimiž se ztotožňuji:

„Jsme proti jakémukoli násilí vůči lidským bytostem. Právní předpisy členských států se už zabývají trestnými činy, které mohou být důsledkem nejrůznějších forem agrese. Ochrana před násilím je příliš důležitá na to, aby se stala ideologickým nástrojem. Rozšíření seznamu trestných činů, tak aby obsahoval genderově podmíněné násilí, nemá formální ani hmotněprávní opodstatnění. Údajný trestný čin genderově podmíněného násilí nespadá pod článek 83 SFEU, protože má striktně ideologický základ. Začlenění tohoto údajného trestného činu na tento seznam je v rozporu s rovností mezi muži a ženami při zajištění jejich důstojnosti, jak se uvádí v primárních právních předpisech. Porušuje presumpci neviny a ukládá muži povinnost prokázat, že není vinen. Předem činí z některých skupin ve srovnání s jinými oběti. Porušuje práva dítěte tím, že při jeho svěřování do péče dává přednost matce, aniž přihlíží k nejlepšímu zájmu dítěte. Podporuje represivní systém dohledu a obtěžování a instrumentalizaci soudnictví vytvořením zvláštních soudů. Zavádí manipulaci nezletilých a profesionálních pracovníků v rámci vzdělávání tím, že vede k předsudkům vůči mužům. Porušuje lidská práva tím, že se snaží o univerzální prosazení postupů, jako jsou sexuální a reprodukční zdraví a práva. Překypuje pojmy jako ‚patriarchální struktury‘ a ‚genderové stereotypy‘, které zvýrazňují roztříštěnost společnosti a problematizují vztahy.“