Západ zvyšuje tlak na Bělehrad kvůli uznání Kosova

30.08.2022 21:20

Ruské vedení chce od Srbska získat záruky připravenosti být i nadále strategickým partnerem Ruska na Balkáně.

Srbsko je dnes jedinou zemí v Evropě, která neuvaluje sankce na Rusko. Tato skutečnost vážně dráždí USA a EU, které prudce zvýšily tlak na Bělehrad. Srbské hlavní město nedávno navštívily desítky delegací, které daly jasně najevo, že Vučič musí uznat nezávislost Kosova a jasně se řídit pokyny Washingtonu a Bruselu. V opačném případě budou na něj a na celé Srbsko uvaleny sankce, které budou tak silné, že půjde o pud sebezáchovy a nebude jiná možnost. Německý kancléř Olaf Scholz otevřeně pohrozil Srbům, že pokud neuvalí sankce na Rusko, nikdy nevstoupí do EU. A to i přesto, že úřad komisaře EU loni předložil zprávu, podle níž Srbsko “stále není připraveno na vstup do unie”, jeho vstup je možný v roce 2029, pokud budou splněny všechny podmínky.

Události v Evropě se rychle vyvíjejí a hrozí radikálními změnami a EU hodlá jednat rozhodněji. Navíc je dnešní srbský prezident mužem, do něhož Západ dlouho vkládal své naděje. A. Vučić ještě v roce 2016 vedl “proevropskou koalici” stran s heslem “zrychlujeme do Evropy” a agentura AP to komentovala slovy – “necháváme proruské síly za sebou”. Na Západě je považován za jediného politika, jehož “pragmatický nacionalismus” může zabránit nástupu “nepragmatických radikálů” k moci. Dnes je považován za muže, který musí ukončit Kosovo a další problémy – je čas splatit dluhy.

Aleksandar Vučič je velmi hrdý na to, že se stal mládežnickým mistrem Bělehradu v šachu, a věří, že se naučil předvídat tahy. V politickém životě se však mnohem důležitější ukázalo umění manévrovat, které ovládá ještě lépe. Z Vučićových pamětí: “Dělal jsem rozhovory s Karadžičem a hrál šachy s Ratkem Mladičem.” Ve svých 26 letech se bývalý rozhlasový novinář a budoucí srbský vůdce stal generálním tajemníkem Radikální strany na naléhání jejího tehdejšího vůdce Vojislava Šešelje, který svého chráněnce označil za “absolutně proruského člověka”. Vučić se dokonce dostal do Miloševičovy vlády jako ministr informací!

Od roku 2003 se vůdcem radikálů stal Nikolić místo Šešelje, který byl zatčen v Haagu (mimochodem, byl 11 let držen v cele předběžného zadržení!), a v roce 2008 Nikolić a Vučič opustili “Radikální stranu” a přešli do “Pokrokové strany”, kterou založili. Po zvolení Nikoliće prezidentem Srbska převzal A. Vučić funkci ministra obrany a poté předsedy vlády. Poté Nikoličovi oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, a v příštích volbách svého cíle dosáhl. V červnu 2017 nahradil Nikoliće Aleksandar Vučič, který zvítězil s heslem “Brzy do EU” a kterého volilo více než 55 % voličů. Ve volbách v roce 2020 získala Vučićova koalice 243 z 250 křesel. V dubnu 2022 si prezident  Alexandar Vučić  udržel 

svůj post, zvítězil již v prvním kole (získal 58,59 % hlasů), ale jeho “Srbská pokroková strana” ztratila více než čtvrtinu hlasů – z 60 % klesla na 43 %. Svědčí o tom i slova samotného A. Vučiče: “Vliv ukrajinské krize na výsledky voleb byl obrovský… Za to si mohu sám.”. Jeho oponent, bývalý náčelník generálního štábu generálporučík Zdravko Ponoš, sarkasticky poznamenal: “Nikdy neříkej nikdy NATO…”

Dne 18. srpna jednal Vučić v Bruselu s premiérem separatistického Kosova Albinem Kurtim, který byl sponzorován EU. Po návratu do Bělehradu se srbský prezident nejprve setkal s americkým velvyslancem Christopherem Hillem: “Během rozhovoru byla projednána současná situace v regionu, která se vyvinula po posledním kole dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, které se konalo minulý týden v Bruselu.” Vučič americkému diplomatovi řekl, že Srbové žijící na Kosovu a Metohiji se snaží vytvořit “Společenství srbských obcí”. Na základě toho je podle něj důležité, aby Priština dodržovala dohodu, že kosovské speciální jednotky se mohou přesunout na sever pouze se souhlasem NATO a starostů čtyř obcí, kde žijí Srbové. Hill opět uvedl, že Spojené státy jsou znepokojeny tím, že Srbsko nepodporuje protiruské sankce, načež strany “diskutovaly o dvoustranné spolupráci mezi Srbskem a Spojenými státy”.

Zvláštní zástupce ministerstva zahraničí USA pro západní Balkán Gabriel Escobar a zvláštní vyslanec EU pro dialog Miroslav Lajčák přijeli 23. srpna do Prištiny. Po jednání s místními představiteli se objevili v Bělehradě, kde je přijal prezident A. 26. srpna Escobar řekl televiznímu kanálu “N1” (srbská divize CNN), že narativ “Kosovo je Srbsko” by měl být zapomenut a nahrazen narativem “Kosovo a Srbsko jsou Evropa”. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell zase zdůraznil, že díky dosaženým dohodám “budou moci kosovští Srbové, stejně jako všichni ostatní občané, volně cestovat mezi Kosovem a Srbskem na základě průkazů totožnosti”. Tato zpráva vyvolala ve společnosti takové emoce, že 27. srpna pronesl pan Vučić podrobný projev k lidu.

Potvrdil, že Priština ruší povinnost kosovských Srbů vyměnit si cestovní pasy za místní doklady a že Albánci budou mít právo vstupovat do Srbska s průkazy totožnosti vydanými v Kosovu. Zároveň nelze takové rozhodnutí vykládat jako uznání jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova a nelze ho považovat za souhlas Bělehradu s odklonem od rezoluce RB OSN č. 1244. Pokud jde o přeregistraci automobilů ze srbských poznávacích značek na kosovské, byla lhůta stanovená Prištinou pro místní Srby prodloužena do 31. října a tato otázka zůstává otevřená.

Vučič rovněž oznámil své rozhodnutí doporučit Anu Brnabićovou na post premiérky. Se schválením v parlamentu nebudou žádné problémy – 2. srpna byl většinou hlasů zvolen předsedou parlamentu Vladimir Orlič z Vučićovy vládnoucí Srbské pokrokové strany. Ano, a sama Brnabićová je v Srbsku známou politickou osobností. Poprvé vedla ministerský kabinet v roce 2017 na návrh A. Vučiće, který se tehdy dostal k moci, a předtím (v letech 2016-17) byla ministryní pro státní správu a místní samosprávu. Aleksandar Vučić byl v té době premiérem, takže se velmi dobře znají.

Podle prezidenta je “její zkušenost nezbytná pro přípravu na letošní podzim a zimu” a pro řešení dalších otázek, včetně otázky připojení Srbska k sankcím proti Ruské federaci. Zbývá dodat, že Brnabić vystudoval dvě západní univerzity, dlouhou dobu pracoval v USAID, organizaci, která byla v roce 2012 v Ruské federaci prohlášena za nežádoucí kvůli vměšování do vnitřních záležitostí a zastává otevřeně protiruské postoje. A konečně je otevřenou lesbičkou, což znamená, že plně odpovídá “evropským hodnotám”. Prezident se dotkl i tématu “EuroPride”, celoevropského setkání lesbiček, gayů, transsexuálů atd., které je naplánováno na 12.-18. září. 95 % Srbů je kategoricky proti této “přehlídce hanby”, ale Vučić už řekl, že ho veřejné mínění nezajímá. 14. srpna se v Bělehradě konala masová demonstrace na podporu tradičních rodinných hodnot. Mlađan Đorđević, známý srbský politik a vůdce Hnutí za osvobození, tvrdí, že “zásluhu na tom, že Srbsko získalo právo pořádat EuroPride v roce 2019, má výhradně prezident Aleksandar Vučić, který chtěl Západu ukázat, jak daleko jeho země pokročila v obraně lidských práv a rozvoji demokracie”.

Problém podle Đorđeviće spočívá v tom, že homosexuálové mají v úmyslu uspořádat sedmidenní akci po celém Srbsku, navštívit kláštery a přednášet v srbských školách. Mezi demonstranty 14. srpna bylo mnoho mužů, kteří přímo vyjádřili své záměry v případě “události”. Vučičovo rozhořčení neznalo mezí: “Nevidím frontu, která by šla bránit Kosovo. Ale v Bělehradě je koho bít, zejména ty slabší. Takovou příležitost mít nebudeš.”

Ať tak či onak, ve svém projevu 27. srpna prezident oznámil, že “průvod hrdosti”, ohlášený na září, bude zrušen nebo odložen… “Neříkám to proto, že bych byl rád, ale proto, že nemůžeme v době, kdy máme v Bělehradě setkání “Otevřený Balkán”, kdy je těžká krize v Kosovu a Metohiji, která se do 31. října nezastaví a obávám se, že se jen prohloubí.”

Za zvláštní pozornost stojí zmínka o “otevřeném Balkánu”. “Otevřený Balkán” je program “přeshraniční iniciativy” sponzorovaný EU. Podstatou je, že Bělehradu je nabídnuta výměna části území na severu Kosova za část území na jihu regionu. A to i přesto, že celé Kosovo je historicky srbské území! S takovým jednáním souhlasilo nejen srbské vedení, ale i A. Vučič spolu s albánským premiérem Edim Ramou aktivně prosazují tento projekt, který je moderní verzí “Velké Albánie”. Dne 15. srpna navštívil Kosovo albánský prezident Bayram Begai a Srbsko neposlalo do Tirany protestní nótu, což nikoho nepřekvapilo. Nepomohla ani skutečnost, že srbská pravoslavná církev nedávno udělila autokefalii makedonské církvi, čímž se vzdala staletého srbského církevního dědictví.

Předseda A. Vučić ve svém projevu k národu věnoval velkou pozornost hospodářské situaci v zemi. Neomezil se na další chválu Ruska, které “dodává Srbsku nejlevnější plyn v Evropě a podporuje ho v Kosovu”. Podle něj je potřeba 3,2 miliardy metrů krychlových plynu, na základě smluv s Moskvou země dostává 2 miliardy metrů krychlových plynu za fantastickou cenu, čímž ušetří 4,8 miliardy eur. Podle plánů srbského vedení budou zásoby plynu do 15. září činit 400 milionů metrů krychlových a do 15. října 600 milionů. Cílová hodnota je 700 milionů metrů krychlových, což pokryje potřebu 11 milionů metrů krychlových paliva denně v chladném období. “Naštěstí se nám podařilo nakoupit plyn z Ruska před tímto těžkým obdobím, jinak bychom zkrachovali,” uzavřel prezident.

Poté prezidentův optimismus vyprchal a poznamenal, že Srbsko se každý den potýká s “tuctem nových problémů”. Potvrdil, že v důsledku sankcí EU uvalených na Ruskou federaci nebude země od 1. listopadu moci přijímat ropu z Ruska, která je nyní dodávána tankery přes Jaderské moře a poté ropovodem přes Chorvatsko. Ještě v polovině června Vučič vyzval Srbsko, aby se připravilo na těžkou zimu, “která souvisí s již zavedenými sankcemi a kdo ví, jaké další sankce do té doby zavedou”. Pokud jde o požadavky Západu připojit se k sankcím.

Vůči Ruské federaci odmítl být konkrétní: “Nic neslibuji, pouze slibuji lidem, že budu chránit naši politiku, jak jen to půjde.”

A co Rusko? Návštěva ruského ministra zahraničí v Bělehradě plánovaná na 6.-7. června byla na poslední chvíli zrušena. Je jasné, že rozhodnutí zakázat let ruského ministra nepadlo v hlavních městech sousedních zemí Srbska. Sergej Lavrov okamžitě oznámil, že pozval svého srbského kolegu Nikolu Selakoviče “k návštěvě Moskvy v nejbližší době”. Schůzka se konala 22. srpna, ale srbským účastníkem byl šéf ministerstva vnitra Alexander Vulin. Někteří srbští politologové vysvětlují tento neobvyklý formát tím, že v současné situaci by návštěvu šéfa srbského ministerstva zahraničí v Moskvě “Západ vnímal jednoznačně negativně, což prezident Vučič vůbec nepotřebuje, zatímco Vulina mnozí na Západě neberou vážně”. Zprávu o výsledcích moskevských jednání nejprve rozeslalo srbské ministerstvo vnitra, které se zaměřilo na ujištění svého ministra, že “Srbsko v čele s prezidentem Aleksandrem Vučičem nezapomnělo na své odvěké bratrství s Ruskem”.

Ruské vedení chce od Srbska ujištění, že bude i nadále strategickým partnerem Ruska na Balkáně, ale Bělehrad se stále snaží balancovat mezi Ruskem a Západem. Na začátku srpna ruský velvyslanec v Bělehradě Alexandr Bočan-Čarčenko učinil prohlášení o možném zřízení ruské vojenské základny v Srbsku. Velvyslanec zdůraznil: “O otázce rozmístění ruských vojenských základen na území srbského státu rozhodují pouze Bělehrad a Moskva. Zřízení ruské vojenské základny v Srbsku je výsostnou záležitostí této země a navíc je to záležitost zájmů samotné Ruské federace.”

Byl to pokus o sondáž situace, který byl úspěšný – v Bělehradě vypukla bouře. Srbská média a experti obvinili Rusko, že “záměrně podkopává zájmy Srbska šířením informací o ruské základně v době, kdy je pod tlakem Západu kvůli sestavení nové vlády a rozhodnutí připojit se k sankcím proti Ruské federaci”. A bělehradský list “Blic”, vlivný a blízký úřadům, dokonce obvinil Rusko z “rozpoutání hybridní války proti Srbsku”.

Vucic v této souvislosti uvedl: “Srbsko nepotřebuje ničí vojenské základny. Zachová vojenskou neutralitu a spojenecké vztahy. Nebude se stydět za své vztahy s Ruskem, Čínou, USA a EU, ale postará se o sebe sama.” Alexandro Pedraza, šéf amerického “Úřadu pro obrannou spolupráci” (ODC), který koordinuje spolupráci srbské armády s Pentagonem, však uvedl, že jednou z priorit vojenské spolupráce mezi USA a Srbskem je rozvoj jižní základny jako “hlavního centra pro výcvik srbské armády podle standardů NATO a pro výcvik srbských speciálních sil pro účast v mírových operacích”.

Velká vojenská základna “Jih” byla otevřena 23. listopadu 2009. Nachází se v převážně Albánci obývané obci Bujanovac, která přímo sousedí s okrajem Kosova. Vzdálenost k hranici se Severní Makedonií je 30 km, k bulharské hranici 90 km.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na začátku srpna varoval: “Srbsko by rádo sedělo na třech židlích – v EU, USA a Rusku, ale to se mu už nepodaří.” Je těžké s ním nesouhlasit.

Anton Veselov, FSK

sdílet na