Vyplulo ven: „NATO po nás nepožadovalo F-35.“ A otevřeně z USA: Jste klienti, ne spojenci

11.03.2024 4:40 | Reportáž

Při debatě o hrozbách a rizicích pro Českou republiku a Evropu upozornil bezpečnostní analytik Miloš Balabán na ty nejzásadnější. V souvislosti s nákupem letounů F-35 varoval, že v konečném důsledku musí negativně postihnout ostatní složky armády z hlediska jejich rozvoje. Navíc Aliance po nás nechtěla pořízení F-35, ale vytvoření těžké brigády, která doteď vytvořená není. Poukázal také na to, jak Spojené státy přistoupily k summitu o Ukrajině, který se konal v Paříži za účasti evropských politických špiček. Nevynechal ani dopady neřízené masové migrace do Evropy.

Sdílej

Foto: Archív M. Balabán
Popisek: Bezpečnostní analytik Miloš Balabán

Z několika úhlů pohledu se na bezpečnost naší země zaměřil ve svém vystoupení při Debatě v podzemí, kterou pod názvem „Bezpečnostní hrozby a rizika pro Českou republiku a Evropu“ pořádala Nadace Železná Opona, bezpečnostní analytik Miloš Balabán. Úvodem se věnoval největšímu nákupu v historii české armády. „Samozřejmě že samotný výběr letounů F-35 nebyla žádná bezpečnostní debata. Nebyla to seriózní debata, ale spíš reklamní kampaň. To vidím jako problém. Přitom se v úvahu nebraly i určité špatné zkušenosti armády z minulosti. Když si pořizujeme letadlo za 320 miliard, a možná ta cena bude ještě vyšší, tak to samozřejmě v konečném důsledku musí nějakým způsobem postihnout ostatní složky armády z hlediska jejich rozvoje,“ upozornil Miloš Balabán.

Ilustroval to na situaci v České republice před třemi desítkami let. „V 90. letech jsme měli L-159 a pořízení tohoto letounu, které bylo velmi neprozíravé, znamenalo, že jsme zastavili rozvoj pozemního vojska. Ani debata o nových letadlech se nevedla s přihlédnutím ke všem záležitostem, které souvisejí s hrozbami a obranou země. Přitom první F-35 dostaneme někdy v letech 2030–2031, když to dobře půjde. Takže nám nyní, kdyby hypoteticky došlo k nějakému konfliktu, nepomůžou. Když to tady přistane někdy za sedm let, tak nemáme silnou protivzdušnou obranu, kterou bychom třeba mohli potřebovat na základě zkušeností z Ukrajiny,“ připomněl plukovník v záloze.

Pro zahraniční politiku USA je největší hrozbou ta vnitřní

Expert, který se zabývá problematikou české a evropské bezpečnostní politiky, procesy transformace globální moci a vlivu i rolí nezápadních aktérů v globální politice, také zdůraznil, že Aliance po nás pořízení F-35 nechtěla. „To prostě není pravda. Aliance po nás chtěla vytvoření těžké brigády a ta v podstatě doteď vytvořená není. Těžká brigáda je primárně určena k tomu, aby zasahovala v případě, když bude někdo aktivovat článek 5 Severoatlantické smlouvy. To jsou prostě vážné věci, kdy je akviziční proces v podstatě špatný. A možná tu tímto máme de facto – řekněme – ohrožený nějaký cíl nebo bojeschopnost naší armády. Takže to je má poznámka k těm akvizicím,“ konstatoval bezpečnostní analytik.

Druhá jeho poznámka patřila možným hrozbám. „Vezměme si nynější situaci ve Spojených státech amerických. Robert Gates, bývalý šéf CIA a dlouholetý ministr obrany za Baracka Obamy, napsal v magazínu Foreign Affairs zhruba před půl rokem článek, v jehož prvním odstavci uvedl, že pro americkou zahraniční politiku je největší hrozbou americká politika vnitřní. Takto do písmene přesně to tam napsal. A my teď vlastně v přímém přenosu vidíme, že americký Kongres je prakticky ochromen vnitřními půtkami mezi Republikánskou a Demokratickou stranou,“ poukázal Miloš Balabán na složitou situaci, v níž se nachází největší světová velmoc.

EU nebere nikdo vážně ve dvou klíčových regionech

A také na to, že prezident Joe Biden s tím nemůže dělat vůbec nic. „A jestli teď něco říkáme o financování Ukrajiny, tak faktem zůstává, že to bude čtrnáct měsíců, co tam nedal ani dolar. Po pravdě řečeno to nevypadá příznivě, protože je volební rok, takže vedení Republikánské strany zavelí svým republikánským kolegům ve Sněmovně reprezentantů, takže pomoc Ukrajině asi neprojde. Nebo možná projde. Rýsoval se nějaký kompromis, že to nebude 60 miliard, ale 40 a že se škrtne osm miliard, protože ty měly být na platy ukrajinských úředníků, ale to teď z pohledu USA není zapotřebí, zapotřebí jsou hlavně peníze na zbraně. Takže vidíme jakousi chaotickou politiku. To jsou Spojené státy,“ zhodnotil plukovník v záloze.

Kritikou nešetřil ani při pohledu na Evropskou unii. „Jsou tady dva faktory. Evropská unie bez ohledu na to, že je teď samozřejmě koncentrovaná na válku na Ukrajině, přece prohrála na Blízkém východě, prohrála v Sahelu. To znamená na svých dvou podhřištích Evropská unie prohrála, protože její politika je neefektivní. V zásadě je jasný odhad situace, že Evropskou unii nebere nikdo vážně ve dvou klíčových regionech. Co se týče politiky vůči Izraeli, tak na ní je Evropská unie štíplá. A hodnotová politika Evropské unie dostává ve světle toho, co se děje v Gaze, zabrat. Je dvojí metr pro to, co je Ukrajina a co je Gaza,“ uvedl bezpečnostní analytik.

Pátá kolona pořádala protiizraelské demonstrace

Třetí hrozbu nepochybně představují dopady masové migrace do Evropy. „Nechci to přehánět, ale řekl bych, že uvnitř Evropské unie máme pátou kolonu. Ta o sobě dala několikrát velmi silně vědět těmi protiizraelskými demonstracemi, které v Evropě probíhaly v uplynulých měsících. Byly to opět otevřené vraždy a teroristické útoky. Jsou to problémy, které způsobují i to, že vinou neřízené migrace teď Německo stojí před politickým dilematem. Vzrůstá role Alternativy pro Německo, která má už 25procentní podporu u voličů, se stranou Wagenknechtové bude mít 30 procent. Takže třetina prostoru pro nějaké politické manévry je pryč. A to se samozřejmě bude nějakým způsobem podepisovat třeba také na zahraniční politice Německa. Takže v tomhle vidím opravdu špatné signály,“ uzavřel Miloš Balabán téma aktuálních politických hrozeb.

Svoji pozornost pak obrátil k tomu, jaká je a v blízkém budoucnu může být americká politika vůči Evropě. „Řeknu jeden detail, který možná trošku zapadl. Týká se summitu o Ukrajině, který v Paříži hostil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zúčastnila se ho řada evropských lídrů a vládních představitelů. Ale všimněte si skutečnosti, kdo tam byl za Spojené státy. Čekali byste ministra zahraničí Antonyho Blinkena, Kamalu Harrisovou, viceprezidentku Spojených států, nějakou skutečně těžkou váhu americké politiky, která by v této pro Evropu klíčové situaci přijela podpořit své spojence? Ani náhodou. Byl tam náměstek ministra zahraničí pro Eurasii a Evropu. Takže za USA přijíždí na schůzku, která řeší zásadní otázky pro Evropu, náměstek ministra zahraničí,“ poukázal bezpečnostní analytik na fakt, jaký význam Spojené státy summitu o Ukrajině přikládaly.

Silné politiky nahradili v čele Evropy šediví úředníci

Vnímá to jako signál, že co nás trápí, co je potenciálně pro Evropu noční můra, největšímu spojenci ani tak na srdci neleží. „Už ta současná americká administrativa tímto v podstatě říká: ‚Ukrajina, éto vaše dělo.‘ To známe z naší historie. Američané tím říkají, teď si s tím poraďte, jak umíte, protože my máme problémy jinde a budeme je muset řešit, takže to pravděpodobně spadne na vás. Tohle je v zásadě obraz toho, do čeho se Evropa dostala. Je to velmi nemilá situace. Ještě bych k tomu chtěl říci, že americký senátor J. D. Vance měl nedávno velký článek ve Financial Times, v němž mimo jiné píše: ‚No já nevím, jestli jste naši spojenci, vy jste naši klienti.‘ Takže republikánský senátor, trumpista, řekne o Evropě: ‚Vy jste naši klienti,‘“ pozastavil se Miloš Balabán.

Evropské politické elity se podle něj dostávají do velmi kritické situace, protože se jim prudce zužuje manévrovací prostor. „Musím, bohužel, konstatovat, že éra Mitteranda, Kohla, Thatcherové nebo z těch malých států Olofa Palmeho, Bruna Kreiského, tedy lidí, kteří dokázali přemýšlet i v letech studené války a byli jasnozřiví ve svém politickém uvažování, je pryč. Byli zaměněni šedivými úředníky, kteří v podstatě nemají žádnou ozbrojenou strategii a nejsou ani schopni dohlédnout svých cílů. Takže to je asi to nejhorší zjištění. Pokud mluvíme o hrozbách, tak bych možná řekl, že tohle je ta zásadní, protože nám hrozí, že tito lidé nebudou schopni uceleně formulovat strategii pro Evropu,“ vyjádřil se bezpečnostní analytik s obavami o nynějších evropských politických špičkách.

sdílet na