„Vrah, který se jako první vrací na místo činu“
Západ útočí na Erdogana v jeho nejslabším místě.
“Západ potřebuje podřízené Turecko, nebo také jako součást oblouku chaosu a nestability.” Těmito slovy komentují politologové teroristický útok, ke kterému došlo o den dříve v Istanbulu a jeho politické pozadí. Kdo za tímto zločinem stojí, proč je namířen osobně proti Erdoganovi a jak na něj může Turecko reagovat?
Kurz eskalace: proč Turecko nepřijalo kondolence USA.
Vztahy mezi USA a Tureckem se možná vyhrotily na hranici možností. Ankara rozhodně odmítla kondolenci Washingtonu nad teroristickým útokem v Istanbulu z 13. listopadu. Turecké úřady nejen označily své západní spojence za neupřímné, ale také obvinily Spojené státy z podílu na tragédii.
Turecko nepřijímá a odmítá kondolence americké ambasády v souvislosti s teroristickým útokem v centru Istanbulu. Oznámil to šéf tureckého ministerstva vnitra Suleyman Soylu.
Bezprostředně po útoku mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre řekla, že “Spojené státy důrazně odsuzují akt násilí” v Istanbulu a vyjadřují soustrast těm, kteří ztratili své blízké.
Turecký ministr vnitra Suleyman Soylu ostře reagoval na kondolenci USA. V pondělí 14. listopadu to oznámila agentura Anadolu.
Soylu řekl, že turecké úřady „ví, kde byl útok koordinován“.
“Nepřijímáme soustrast americké ambasády. K nikomu se nechováme jako zrádci, ale již neprojevujeme toleranci k těmto zrádným skutkům,” citovala ministra CNN Türk.
„Víme, jakou zprávu nám chtějí poslat ti, kdo provedli tuto akci. Tuto zprávu jsme obdrželi. Nebojte se, odpovíme v plném rozsahu a ještě přidáme. Reakce na tuto zprávu bude velmi jasná. To se uvidí v blízké budoucnosti, dá-li Bůh,“ řekl turecký ministr vnitra Suleyman Soylu .
Nakonec turecké vedení přímo obvinilo Spojené státy z organizování útoku – a zřejmě nejen proto, že Američané zásobují a chrání kurdské bojovníky v Sýrii. Jinak by Turci neodmítli přijmout americkou soustrast (tradiční diplomatický akt, který se v takových případech vždy vyjadřuje).
“Soustrast vyjádřená Spojenými státy by podle mého názoru měla být hodnocena jako činy vraha, který jako první dorazí na místo činu,” řekl turecký ministr vnitra Suleyman Soylu.
Je nepravděpodobné, že by ministr o takových slovech rozhodl bez souhlasu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Protože osoba, proti které byl podle řady odborníků (tureckých i ruských) tento teroristický útok namířen je právě turecký prezident.
Muž, který podle Západu míří příliš vysoko a který se chová příliš nezávisle.
Samozřejmě tentokrát nehovoříme o nějaké fyzické likvidaci prezidenta Turecka – v roce 2016 se o to pokusili a nevyšlo to. Místo toho jeho oponenti na Západě zvolili jinou strategii – co nejvíce podkopat vnitropolitickou situaci v zemi a pokusit se dosáhnout buď odstranění Erdogana ve volbách v roce 2023, nebo ho donutit k masivním podvodům a tím vyvolat vnitřní neklid.
A šance mají, protože volební pozice tureckého lídra teď nejsou tak silné. Především kvůli ekonomice. V minulosti se mu díky jeho kompetentní hospodářské politice podařilo získat podporu obyvatelstva a zabránit možným vojenským převratům (které se v Turecku uskutečnily proti každému islamistickému vůdci, který vyhrál volby), ale nyní je v zemi vážná hospodářská krize. Míra inflace přesahuje 80 %.
A v této situaci útok zasadí ránu nejen turistickému průmyslu, ale i druhému pilíři Erdoganovy legitimity – vnitřní stabilitě. Úder je navíc mnohostranný – mluvíme jak o neschopnosti tureckého vůdce ochránit Turky, tak o důsledcích možných reakcí.
„V červnu 2023 se v Turecku budou konat prezidentské a parlamentní volby. Země je striktně rozdělena na polovinu mezi umírněné islamisty Erdogana a prozápadní kemalisty. Kurdské hlasy mohou hrát rozhodující roli. A nyní chtějí Spojené státy teroristickými útoky vyprovokovat Erdogana, aby zahájil válku proti Kurdům uvnitř Turecka a tím si ze všech Kurdů udělal nepřátele. A pak budou všichni Kurdové hlasovat proti Erdoganovi,“ píše ruský politolog Sergej Markov.
A konečně, teroristický útok má také jasně viditelný zahraničněpolitický aspekt. K útoku došlo přesně před Erdoganovou cestou na summit G20, kde by měl mít důležitou schůzku s Josephem Bidenem.
V Indonésii podle tří zdrojů, kteří jsou obeznámeni se situací, chce být Erdogan uznán jako prezident velmoci, která hraje stále větší roli od Ukrajiny přes Libyi až po Sýrii, kde sídlí jeho vojáci nebo turečtí vojenští poradci. Jak teď bude Erdogan mluvit s americkým prezidentem – po obviněních a vznikajícím déjà vu?? (ostatně Biden byl viceprezidentem v administrativě Baracka Obamy, který byl podle turecké strany téměř organizátor pokusu o převrat v roce 2016)
Západní politici však zapomínají, že mají co do činění s mistrem geopolitiky. Erdogan je jedním z těch hráčů, kteří dokážou na komplexní útoky reagovat komplexní obranou. A Ankara už slibuje odpověď.
Neupřímní spojenci
Soylu se domnívá, že pozice některých spojenců Ankary v boji proti terorismu je naprosto neupřímná.
Soylu odsoudil „neupřímnost“ některých tureckých partnerů, kteří podle jeho slov všemožně ukrývají, sponzorují a povzbuzují teroristy. Politik zároveň neupřesnil, co přesně vyvolalo takové rozhořčení.
„Je tu neupřímnost řady našich takzvaných spojenců, kteří teroristy buď ukrývají doma, nebo jim umožňují existenci na územích, která okupují, nebo jim oficiálně posílají peníze ze svých senátů, “ je přesvědčen šéf resortu.
Úředník otevřeně nejmenoval země projevující neupřímnost. Je však jasné, že Soylu v první řadě mluvil o Americe. Ostatně právě ve Spojených státech žil dlouhou dobu Fethullah Gülen, kterého Washington rozhodně odmítl vydat do Ankary.
Navíc mohl hovořit o Švédsku a Finsku, které nijak nespěchají s deportací členů Kurdské strany pracujících, která je v Ankaře považována za teroristickou organizaci.
Ministr vnitra slíbil tvrdou odpověď těm, kteří „zranili Turecko“.
„Brzy pravděpodobně budou Švédsku, Finsku a NATO připomenuty jejich postoje k protiteroristické politice, neochota vydat kurdské „aktéry“ a nerespektování zájmů Ankary, což přímo ovlivňuje její bezpečnost. A také bude možné v klidu zahájit další vojenskou kampaň proti „odnožím“ PKK. A je nepravděpodobné, že Spojené státy a kolektivní Západ jako celek budou moci v tomto případě vznášet nějaké námitky, – píše Vladimir Avatkov, vedoucí oddělení Blízkého a postsovětského východu INION RAS. – Obecně existuje mnoho možností pro akce a variant příležitostí. Hlavní je umět je správně používat. A vyvodit závěry. Ještě jednou: Západ potřebuje podřízené Turecko nebo Turecko jako součást oblouku chaosu a nestability. Erdogan to takhle nepotřebuje. Ano, a Rusko obecně také ne”.
Turecko pokračuje ve vyšetřování brutálního teroristického útoku v Istanbulu, který byl spáchán 13. listopadu. V důsledku výbuchu zahynulo 6 lidí a více než 80 bylo zraněno. Exploze na ulici Istiklal byla největším incidentem za poslední roky.
Turecká policie už zatkla podezřelého z útoku – jde o mladou snědou ženu s modřinami a oděrkami na obličeji, na fotce je oblečená ve fialové mikině se symbolickým nápisem New York a je spoutaná.
Celkem už bylo zadrženo asi 20 lidí. Zadržená už prý přiznala, že prošla speciálním výcvikem v táborech Kurdské strany pracujících, v Turecku uznané za teroristickou organizaci. Podezřelá vstoupila do Turecka přes Sýrii.
Šéf ministerstva vnitra zdůraznil, že pokud by zločinec nebyl dopaden, „utekl by dnes do Řecka“.
Na tureckém ministerstvu vnitra laboratorní testy prokázaly, že teroristé použili jako výbušninu trinitrotoluen.
Turecká policie zadržela ženu, která měla spáchat teroristický útok v Istanbulu:
Zveřejněné video exploze v centru Istanbulu z bezpečnostní kamery:
Pro Pokec24 přeložila Janinna
Popisek.
Spodní foto: “Před nakládačkou.”
Horní foto: “Po nakládačce.”
..tož použití donucovacích prostředků při zákroku má ve svém zákonném repertoáru nejedna policejní složka. To máte hmaty, chvaty, údery a kopy.. atd.
https://www.youtube.com/watch?v=ox4IRQVGsBU
Vlajka, uniformy, vojaci, zbrane. Čo na tom ľudia vidia? Koľko ľudí na svete musí trpieť, aby sa tam oni mali ako sa majú?
No, hlavně ta diskuze pod tím songem mluví za vše. Hned jsem jim dal palec dolů.
Tomuto nerozumím: aby sa tam oni mali ako sa majú?
Nebol som tam dlho, ale aj za ten týždeň mi prichodilo nenormálne, hoci pri maximálnej efektivite práce a vynakladaní peňazí, aby mohlo byť toho toľko a tak vybudovaného. Bežní ľudia tam netušili odkiaľ “sa” berú peniaze na to všetko, čo tam majú. Môžeš pracovať 25 hodín denne, poctivo, fortieľne, s nasadením, ale bez tých v uniformách a so zbraňami sa iba ak zoderieš.
Kurdové naletěli slibům USA a ty je využívají.
Ano, je to tak. V Iráku jako spolehliví průvodci našich vojáků byli Kurdové, jen těm prý se dalo věřit. Jinak Iráčani USA vojáky a jejich slouhy šíleně nenáviděli. Kurdové jsou křesťani a jsou velmi hrdý národ brutálně utlačovaný Turky a jsou – nebo spíš byli kolem rozeseti v různých oblastech. Turci je zatlačili do Kurdistánu, kde si mysleli, že budou moci klidně žít-což se za tatíčka Ataturka skoro zdařilo. Turci za Erdogana na ně ale stále pořádají nájezdy. Ale tenhle útok hooodně smrdí Amerikou. Protože – zase hledejme, komu to poslouží k nějakému zisku – Kurdům ani Turkům jistě ne – profitovat z toho může a bude – amík.
.. inu, v každé famílii je něco, nějaký ten kostliveček ve skříni.. oni dědečkové dnešních Kurdů se ukázkově předvedli při tureckém nahánění Arménů v letech 1915-18..
Když se někde ve světě děje nějaké svinstvo, za vším jsou Američané.