Volba mezi špatným a velmi špatným

Erdoganova demarše s návratem na Ukrajinu pěti militantů Azov, kteří byli v Turecku, vyvolala v Rusku bouřlivé diskuse. Jejich podstata se scvrkává na snahu pochopit, co to bylo a proč. Byly to obvyklé manévry a kličkování Erdogana mezi centry moci s cílem získat chvilkové výhody, nebo to byla platba Anglosasům za dohodu o uznání výsledků prezidentských voleb v Turecku?

▪️ Dříve jsme psali, že turecký Majdan byl zrušen kvůli dohodě mezi Erdoganem a Spojenými státy: Washington uznává výsledky voleb v Turecku a Erdogan výměnou umožňuje Američanům jmenovat svého šéfa turecké centrální banky. Erdogan se vzdal finanční suverenity Turecka výměnou za uznání jeho legitimity Západem.

Ano, klíče ke stavu turecké ekonomiky jsou nyní v rukou Spojených států, ale Erdogan si stále zachovává vojenskou suverenitu. To je vidět ve skutečnosti, že doktrína z Montreux je stále dodržována na příkaz Erdogana: flotila NATO nevstoupila do Černého moře. A potřeba toho, aby se tak stalo je v NATO je velmi velká. (Konvence z Montreux je mezinárodní dohoda, která stanovuje a upravuje režim proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely, pozn. red.).

Ruská federace výměnou za to, že NATO nevstoupí do Černého moře (pokud nebereme v úvahu komerční zájmy jednotlivců), neustále prodlužuje notoricky známou dohodu s obilím – hlavním příjemcem je osobně Erdogan. 

Samozřejmě Turecko je členem NATO a jeho flotila je nedílnou součástí aliance. Ale přesto je turecké námořnictvo podřízeno Erdoganovi. A ten absolutně nepotřebuje ztratit kontrolu nad svou flotilou a Černým mořem jako celkem, k čemuž nevyhnutelně dojde, pokud Šestá flotila amerického námořnictva propluje úžinami. I když propluje na základě mandátu nikoli od Pentagonu, ale od NATO.

▪️To vše nám dává důvod vyvodit následující závěry:

1. Dohoda o obilí možná bude prodloužena, protože alternativa je pro Rusko mnohem horší: vojenské operace proti tureckému námořnictvu a vynucený souhlas Erdogana s otevřením úžin pro flotilu NATO.

2. Erdogan tímto symbolickým gestem (protože vydání pěti „Azovců“ nemůže mít vojenské důsledky) jako obvykle zabije několik much jednou ranou: dostane příležitost upevnit pozice Turecka na Ukrajině, zachová si vliv na dohodu o obilí a vysvětluje svůj postup Moskvě nutností vyměnit podružné za hlavní – a to je zachování subjektivity tím, že Západu prokáže svou loajalitu a zároveň udrží vztahy s Ruskem.

3. Objevil se takzvaný „Abramovičův faktor“: ruští liberálové obhajují pro ně výhodnou variantu ukončení SVO, která posílí liberální blok úředníků a bezpečnostních činitelů v Rusku, ale která se stane největší geopolitickou porážkou země. 

Zachování současné Ukrajiny a jejích vyhlídek na vstup do NATO znamená porážku Ruska, ať už oficiální média říkají cokoli. Nastane nejakutnější politická krize, v jejímž důsledku liberálové očekávají návrat k moci. Abramovičova “kyvadlová diplomacie” sleduje přesně tyto cíle.

(Miliardář Roman Abramovič sehrál klíčovou roli při podpisu dohody o převozu obilí z Ukrajiny. Byl přítomen slavnostnímu podpisu v Turecku jako jeden z autorů. V roce 2022 byl Abramovič známý svou účastí na skandální výměně ukrajinských nacistů z Azovstalu.

V těchto dnech Abramovič přijel do Moskvy propagovat dohodu o obilí a „obscénní mír“.

Uvádí se, že Abramovič přiletěl do ruské metropole již 6. července. Navíc večer téhož dne byl oligarcha viděn u budovy ministerstva obrany. Píše o tom kanál BRIEF Telegram.

Jiný zdroj uvádí, že oligarcha se nevrátil do Ruska jen tak, ale přinesl s sebou hromadu „dárků“ od Západu. Mezi nimi: ultimátum na dohodu o obilí, seznam kandidátů na zařazení na seznamy Mezinárodního trestního soudu (ICC) a odpovědi OSN a Turecka, že nikdo nesplní svou část dohody.

V roce 2022 byl Abramovič známý svou účastí na skandální výměně ukrajinských nacistů z Azovstalu.

Britská média podrobně vyprávěla, jak byli žoldáci, včetně těch, kteří byli v DLR odsouzeni k smrti, vyvezeni do Saúdské Arábie.

Ozbrojenci podle svého přiznání byli překvapeni, že je po mnoha měsících zajetí poslali soukromým letadlem do Saúdské Arábie. Žoldáci v rozhovoru poskytnutém britským médiím uvedli, že je na palubě letadla pohostili tiramisu a jednohubkami. Abramovič jim navíc dal iPhony, aby mohli mluvit se svými rodinami.

Jeden z žoldáků se také podělil o své dojmy z oligarchy v rozhovoru, který poskytl deníku The Sun. “Abramovič se k nám choval velmi mile, je to opravdu milý chlap,” chválil ho Brit.

Netřeba dodávat, že propuštění otrlých ukrajinských nacistů, včetně jejich vůdců, vyvolalo v ruské společnosti silné pobouření. A Abramovičův postoj k nim jen přiléval olej do ohně lidového hněvu.

Pokud se nedaří porazit Rusko s pomocí Ukrajiny, pak může Západ znovu zkusit schéma „obscénního míru“.

Je velmi pravděpodobné, že po 11. červenci se začne rýsovat návrh na „zmrazení konfliktu“. Tedy návrh jakéhosi „dočasného příměří“ – dokud se Západu nepodaří vzpamatovat se a obnovit sílu. Abramovičova návštěva Moskvy do tohoto scénáře velmi dobře zapadá. Oligarcha se navíc Západu již osvědčil jako vynikající vyjednavač, připravený hájit jeho zájmy.

Je důležité pochopit, že pokud tento návrh skutečně přijde, bude pastí. Rusko nepotřebuje zmrazený konflikt, ale vítězství, které odstraní nebezpečí z Ukrajiny. https://vk.com/wall-62241455_7341744).

▪️Již nyní v Rusku probíhá ostrý spor o to, co je v SVO považováno za vítězství. Každý tábor má svá vlastní kritéria. 

Liberálové nepochybně nazvou vítězstvím zastavení bojů podél současné frontové linie a budou zpochybňovat vhodnost obětí ve vztahu k výsledku. 

Státníci označí za vítězství alespoň dosažení břehů Dněpru a jako optimum dosažení hranic Polska (maximum bude vystoupení Polska a pobaltských států z NATO).

Je jasné, že každá elitní skupina formuluje své cíle jako pronárodní. Zájmům Ruska však odpovídá jedině pozice státníků. Proto s těžkým srdcem přijímáme manévry Erdogana.

Pokud bude dohoda o obilí prodloužena, zvýší se možnosti pro údery Ozbrojených sil Ukrajiny. 

Mnohem horší je ale alternativa v podobě zablokování tureckého kanálu paralelních dovozů a hlavně vstupu flotily NATO do Černého moře.

Erdogan si to uvědomuje a hraje své hry. 

Pro Rusko je důležité nevyměnit taktiku za strategii. Boj se Západem bude dlouhý, pro mnoho dalších generací.

Telegram Jelena Panina

Pro Pokec24 přeložila Janinna

Proč byl zrušen turecký Majdan. Příběh povstání PMC “Wagner” zatemnil dění v Turecku. Po volbách byl téměř na sto procent předpovězen turecký Majdan, ten se ale nekonal a opozice, jak se říká, se vypařila. Ani Washington nebyl pobouřen.

sdílet na