Vidlák z Moravy Hřib vykládá rodilým Pražanům, jak Prahu osvobodil v roce 1945? To snad ne!
Nedávno kydal hnůj ve Slavičíně u Gottwaldova (Zlína) a nyní kydá hnůj na Rudou armádu. A pak pan kariérista Pirát Hřib nasál nový vítr. Ten, který nejvíc nese. Nakvartýroval se do Prahy! Vážně si myslí, že má celá starší generace rodilých Pražanů Alzheimera a je dementní, či negramotná?
Pan doktor Hřib je doktor jak stehno: byl ředitelem obecně prospěšné společnosti, která mimo jiné vyvíjí různé webové aplikace třeba pro nemocnice nebo pojišťovny. Zároveň byl členem správní rady Všeobecní zdravotní pojišťovny. Zatímco jeho otec byl ve Slavičíně skutečná osobnost, synáček…
Vážně nás osvobodil primátor Hřib od nacistů a už v roce 1945 to Michálek psal na internetu „když chtěl uvést na pravou míru skutečnosti, aby občané nespoléhali na všechny informace, které si přečtou na internetových stránkách , protože už Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že vše, co najdete na internetu, nemusí být pravda?“
Málokdo totiž tuší, že přiblblý vtip Piráta Michálka se v hlavě Piráta Hřiba stává obludnou vizí…
Jak to bylo ve skutečnosti s Vlasovci? Kdo osvobodil Prahu?
Vůbec v hlavní Praze nebyli. Pouze dobře vyzbrojená Hitlerova a Himmlerova SS armáda Vlasovců ROA zavětřila, že je konec války, čeká je oprátka, tak nabídli pomoc Praze. Pražané s nimi vyběhli a tak se část nacistických Vlasovců probojovala přes okraj Prahy 4 a Prahy 5 do zajetí americké armády. Nelze popřít, že díky jim přežilo pár Pražanů, avšak je velice sporné, zda děkovat vrahům, co loupili, vraždili, dokonce na Moravě a v Čechách upalovali živé Čechoslováky a nyní mají řeporyjský metál. Jednotlivci bojovali na Ruzyni, Buňačenko jako velitel vedl vojáky na jižním okraji Prahy, Vlasov pomoc Praze odmítal a pak zase odtáhli do amerického zajetí.
Je lež, že Vlasovce Pražané nadšeně vítali. I na dobových fotkách je vidět vlažné úsměvy, několik povinných společných foto a pak jeli pryč. V Praze jim skoro nikdo nemával. Žádné davy viz foto před Štefánikovými kasárnami v Praze Smíchově (8. května 1945).
Jak to bylo skutečně v Praze?
30. dubna 1945 byl dobit Reichstag a na něm vztyčena ruská vlajka
Pád Berlína a sebevražda Adolfa Hitlera 30. dubna 1945 pak vyvolaly spontánní hnutí mezi českým obyvatelstvem, které začalo odzbrojovat již značně demoralizované německé vojáky.
| Během 5.–7. května nabylo povstání právě v Praze masového charakteru a bylo potom proto později nazýváno „pražským“, ačkoli ve skutečnosti probíhalo na různých místech po celých Čechách, takže vhodnějším označením je spíše „květnové povstání“. |
| Němečtí vojáci armádní skupiny „Střed“ dislokované v Čechách v této době již měli jen jediné přání, totiž nepadnout do sovětského zajetí, ale dostat se do mnohem snesitelnějšího zajetí amerického. K průchodu k Američanům ale potřebovali udržet pod kontrolou hlavní komunikace a především Prahu jako důležitý dopravní uzel. Maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny „Střed“, jehož štáb sídlil ve Velichovkách u Jaroměře, poslal proti Praze tanky, jenže proti nim vyrostly ve městě stovky barikád, které učinily komunikace neprůjezdnými. Tehdy na pomoc Praze přišly také jednotky ROA, tj. kolaborantských jednotek složených ze sovětských zajatců a bojujících na straně Němců pod vedením velitele gestapa Himmlera. |
| Část těchto jednotek, v Čechách obecně označovaných podle jejich velitele generála Andreje Andrejeviče Vlasova jako „vlasovci“, v té době rovněž ustupovala na západ s cílem dostat se do amerického zajetí a opětovnou změnou stran si chtěla před Američany vylepšit svůj vlastní obraz. |
5.května 1945 – kapitulace 250 000 německých vojáků do rukou generála Mongomeryho.
Povstání v Praze začalo, když se vzdala Hitlerova 1 a 18 armáda “G” v počtu 250 000 vojáků Montgomerymu 5.května a z Prahy začaly prchat desetitisíce německých vojáků. Pražané je nechtěli nechat odejít a začali do nich střílet. Hlavně na Smíchově to často byla zbytečná smrt. Při těchto bojích na barikádách padlo hodně Pražanů. Skutečná válka skončila v okamžiku: velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě SS-Gruppenführer Carl von Pückler-Burghaus předal budovu Právnické fakulty pražským povstalcům a opustil Prahu až ráno s poslední německou kolonou. Nad ránem 9. května 1945, pod tlakem jednotek Rudé armády postupujících do Prahy, opustil své velitelství v budově právnické fakulty a spolu se zbytky svých jednotek ustoupil do prostoru Milína, kde ještě 11. května kladl odpor jednotkám Rudé armády, aby se co nejvíce jeho jednotek dostalo do amerického zajetí. Kapitulační akt podepsal až 12. 5. 1945 v 01.30 a krátce poté se před americkými a sovětskými vojáky v Čimelicích a bezprostředně po kapitulaci se zastřelil.
To byl skutečný konec války v Praze!
Příjezd prvních těžkých tanků Rudé armády do Prahy dne 9. května 1945.
Takto drtila Rudá armáda Němce a pár vojáků ROA nemohlo nic ovlivnit. Místně zachránit ano, ale komedie, že ROA osvobodila Prahu může vyslovit pouze Pirát Hřib z moravského Slavičína Moravákům, kteří v Praze nikdy nebyli a vysokoškolákům…
Generál Karel Kutlvašr: Bůh, nebo lotr?
Dnes se píše, že dostal doživotí v zinscenovaném procesu. Co se skutečně stalo? Řádění nacistických vrahů chtěli potrestat všichni Pražané, nejen komunisti. Mnoha lidem zabili děti, rodiče, bratry, manželky a muže a co udělal pan generál? Podepsal dohodu, aby mohli zmizet dřív, než dorazí Rudá armáda, která už byla za Prahou. A dovolil, aby si nacističtí vrazí v klídku odpochodovali do amerického zajetí. Velitel Wehrmachtu v Protektorátu generál Rudolf Toussaint podepsal v 16:00 kapitulaci s platností od 18:00 a jeho vojsku byl umožněn volný odchod z Prahy. Německé jednotky odcházely z města po silnici na Beroun a Plzeň od 23:00 do rána 9:00 následujícího dne 9. května. A Rudá armáda dorazila 9.května v ranních hodinách! Za to svinstvo dostal doživotí, zatímco tisíce Pražanů plakalo, že se jim nacisti vysmáli v čele s panem generálem Kutlvašrem. Dnes je to najednou hrdina, který doplatil na údajné komunistické řádění. Vše si můžete ověřit a kdo je kdo si úsudek udělejte sami.
Když to zjistila Rudá armáda, dal Stalin rozkaz, aby letectvo tyto nacistické pluky bombardovalo a neodešlo beztrestně, což dnes propaganda zneužívá k dezinformacím, že zde SSSR bombardoval Čechy. A zatímco Američani bombardovali průmyslové celky, kde už Němci neměli vliv a poškozovaly naši následnou výrobu a (americkou konkurenci), Rusové bombardovali dopravni uzle, kde se nacisti soustředili.
Badatel Rychlík:
Osvobodila tedy sovětská armáda Prahu? Ano i ne – záleží na úhlu pohledu. Z čistě vojenského hlediska nikoliv, protože německá armáda už ve městě nebyla. Rudá armáda zde narazila jen na malé zbytky bránících se fanatiků z SS, kteří se buď nechtěli vzdát, anebo spíše nestačili včas odejít na západ. Ovšem věc je ve skutečnosti složitější: generál Toussaint by nekapituloval, kdyby nebyla už 7. května podepsána všeobecná kapitulace v Remeši, a ta by zase nebyla podepsána, kdyby sovětská armáda nestála v Berlíně.
Rozdrcená německá armáda Rudou armádou a hnaná jak divoká zvěř od Moskvy do Berlína prostě jinou možnost neměla, i kdyby se Hřib šestkrát na Moravě i se všemi přepisovači dějin přeskočil. A americká armáda měla pouze “sčoty” a evidovala zoufalé nacisty, kteří se k nim utíkali schovat!
————————————————————————-
Náš slavný osvoboditel a pamětník Hřib je vážený hrdina: v roce 1989 mu bylo osm let, ale pamatuje si vítězství v roce 1945 v Praze. Pan vidlák ze Slavičína, který má v Praze ramena. Začne květnovým povstáním a jaksi té myslící prý vystudované hlavě nedojde, že Rudá armáda od ledna 1945 hnala nacisty jak divou zvěř před sebou a ti s hůzou prchali do amerického zajetí bez jediného výstřelu a všechno utrpení nesl východ. A US ARMY kouřila viržinka, žvýkala žvýkačky a přepočítávala zajatce. Těžká válka pro hrdiny z USA:
Jedno je však jisté: extremistická miniaturní parta TOP 09 a Pirátů, která se ukrývala za psychopata Novotného nepočítala s tak obrovským vzepětím a odporem inteligentních Čechů, kteří si nenechají čůrat na paty a daly to náležitě najevo. A zbabělý syn udavače Koláře Ondřej začal kvílet a prosit Brusel, hlavně Lejnovou dopisem o pomoc. Neuvěřitelná trapnost: zvolený starosta Prahy 6 se bojí hněvu SVÉHO lidu.A Pirát ze Slavičína? Darmo mluvit…
https://bit.ly/2SIAiSP
foto: archiv
A povedzte mi Kefalín….
… čo vy si predstavujetě pod takým… osvobozená Praha.
To byla první myšlenka, která mě napadla, když jsem si přečetl včerejší výplod mladého krásné a chytrého primátora matičky Prahy Zdeňka Hřiba. Podle této studnice sečtělosti a morálních hodnot přijeli Sověti na úsvitu 9.května 1945 do již osvobozené Prahy. Pak následovaly takové ty obligátní kecy, jako že nikdo Rusku neupírá zásluhy na porážce Hitlera, ale nesmíme zapomenout, že jsou zároveň i spolupachatelé, ale Prahu opravdu ale opravdu neosvobodili.
Myslím, že dnes bychom si mohli o této záležitosti trochu více popovídat… Já začnu:
1. Jestliže byla Praha osvobozená a nepotřebovala pomoc, kdopak nám to střílel na Koněvovy tanky? S kýmpak se Leljušenkovy tanky střetly v Dejvicích? Kdopak seděl v těch dvou stíhačích tanků Hetzer, které musely Rybalkovy ISka rozstřílet na hadry?
2. Jestliže byla Praha tak svobodná, proč byla jižní část Prahy ovládána stále jednotkou SS Wallenstein, kteří si ještě pár vraždami vyhodili z kopejtka?
3. Proč až do 12. května trvaly boje proti dalším jednotkám SS, odstřelovačům a dalším německým vojákům? Drdovi to stačilo na půlku knihy Němá barikáda.
4. Pročpak pražané na dobových snímcích s takovou radostí vítají Koněvovy tanky, házejí na ně šeříky, mávají a vůbec vypadají radostně z toho, jak přijeli Hřibovi okupanti?
5. Jo kdyby Hřib řekl, že sovětské tanky přijely do Prahy, která již podepsala dohodu o kapitulaci s wehrmachtem, to by byla jiná. Pak by se ale muselo dodat, že to byl spíš obchod. Němci přestanou vraždit civilisty po stovkách a za to jim civilisti nebudou stavět barikády do cesty a překážet jim ve snaze dostat se do amerického zajetí.
6. Jestlipak by němečtí důstojníci podepisovali kapitulaci výměnou za volný odchod, kdyby věděli, že mají ještě pár dní čas, protože Koněvovy tanky se zdržely u Berlína? Jestlipak by prostě jen o den dva déle nepokračovali v tom, co dělali ještě osmého odpoledne? Totiž hnali před sebou ženské a děti, používali je jako živé štíty a stříleli po všem, co se pohnulo? Co pohnulo německé válečné zločince k tomu, že se najednou raději dohodli? Že by zprávy o nekonečných kolonách tanků jedoucích na plný plyn a tím pádem strach, že by to k Pattonovi nemuseli stihnout?
No jestli tohle Hřib považuje za osvobozenou Prahu do které Koněovy tanky vůbec nemusely jezdit, tak doporučuji při příští podobné situaci milého Zdendu poslat poslat do první linie, aby tam svým mladým krásným a chytrým ksichtem zadržoval nepřítele s vědomím, že novodobý Koněv nepřijede, protože pražáci si přece poradí sami.
AutorVidlák
https://bit.ly/2W9KCpi