V Německu si všimli nesrovnalosti ve verzi České republiky ohledně výbuchů ve skladech
Německé vydání World Economy analyzovalo verzi českých úřadů o údajném zapojení ruských speciálních služeb do výbuchů ve vojenských skladech ve Vrbětici v roce 2014 a zaznamenalo známky informačního útoku na Moskvu.
Publikace poukazuje na to, že jednání České republiky nemá logiku, protože „ruští diplomaté jsou obvykle na jednom místě po dobu od tří do čtyř let“ a „pokud se zaměstnanec ruského velvyslanectví v Praze skutečně zúčastnil takové sabotáže, pak je nepravděpodobné, že by ještě pracoval v České republice“,
uvádí «Московский комсомолец».
„České zdůvodnění tedy vypadá nepřesvědčivě“.
Podle World Economy se předpokládá, že ve skladech explodovaly nebo byly rozptýleny výbuchem po velkém prostoru protipěchotní miny. Přičemž již v roce 1997 se Česká republika připojila k Ottawské dohodě o protipěchotních minách a „poté by neměla takové miny mít“.
Miny byly skladovány asi 20 let, ale s největší pravděpodobností „byly mnohem starší, možná i od doby studené války, tedy minimálně (přes) 30 let,“ píše deník.
Zkušenost OBSE, uvádí se ve článku, ukazuje, že výbušniny skladované po celá desetiletí mají tendenci „spontánně se rozkládat, a tak explodovat, zejména pokud jsou skladovány nesprávně“.
Proto byly vyvinuty rozsáhlé programy ke snížení tohoto nebezpečí.
„V tomto ohledu české vyhlášení vypadá také poněkud divně,“ uzavírají noviny.
Popisujíc diplomatickou „válku“, do níž kromě České republiky, byly vtaženy Polsko, Slovensko a pobaltské země, World Economy uvádí, že se to všechno děje na pozadí zesílených vojenských aktivit NATO v regionu Černého moře, které se zřejmě prodlouží až do června v rámci cvičení NATO Defender Europe 2021.
Kromě toho se zvýšilo napětí na východě Ukrajiny, „ukrajinská armáda začala systematicky střílet na drony pozorovatelské mise OBSE“.
“Možná to byla ukrajinská armáda, která narušila GPS–příjem dronů tak silně, že částečně nemohly vzlétnout, a také havarovaly. Ukrajina se pokusila oslepit pozorovatele OBSE,“ píše World Economy.
Je třeba poznamenat, že to byly USA, které v posledních letech odstoupením od Smlouvy o otevřeném nebi (open-skies) oslabily ověřovací nástroje.
Při hodnocení všech těchto událostí německé vydání uzavírá:
„Pravděpodobnou interpretací je, že východoevropští přátelé Ukrajiny se pokoušeli eskalovat napětí s cílem mobilizovat USA, které dosud neposkytly takovou podporu, v kterou doufali.“
“Proto lze výkřiky o bezprostřední „ruské agresi“ ignorovat”, uzavírá autor článku.
Waldemar Gerdt , člen německého Spolkového sněmu pro mezinárodní záležitosti, dříve uvedl, že na diplomatickou krizi, která je mezi Ruskem a Českou republikou, je třeba pohlížet z pohledu jak jsou v tom zainteresovány USA.
Připomeňme si, že země východní Evropy začaly po USA s vyhošťováním ruských diplomatů, k čemuž používaly vymyšlené záminky.
Zejména se zhoršily vztahy mezi Ruskem a ČR, která obvinila ruské speciální služby z účasti na výbuchu muničního skladu v obci Vrbětice v roce 2014.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o protiopatřeních vůči nepřátelským zemím.