Uzná Nigérie DLR a LLR? Pro Ukrajinu i pro Západ to zní hrozivě

Nigérie je připravena zvážit žádost o uznání DLR a LLR, pokud ji obdrží, řekl velvyslanec země v Ruské federaci Abdullahi Shehu v rozhovoru pro RIA Novosti.

“Až dojdeme k mostu, rozhodneme se, jak ho přejdeme. Pokud vím, zatím se nás na to (DLR a LPR) nezeptali… Pokud se na nás obrátí, jejich žádost zvážíme,“ řekl velvyslanec.

Je nepravděpodobné, že se to stane, samozřejmě, – diplomat odpověděl zdvořile vyhýbavě. Ale už samotný fakt, že s rozhořčením neodmítl otázku uznání republik Donbasu, zní pro Ukrajinu i pro Západ hrozivě.

Faktem je, že EU se této zemi dvoří, protože se snaží se nahradit ruský plyn. Dokonce poslali posly do Abuji. Z Nigérie do Maroka se staví plynovod a Evropané by rádi zvýšili jeho kapacitu. A obecně dovoz plynu z Afriky.

Stručně řečeno, Nigérie je bohatá na plyn, ale potíž je v tom, že není bohatá na sousedy, kterým by se takové množství plynu dalo prodat. Velkým trhem je Evropa. Je tu ale problém – do Evropy i po přímce je skoro 3000 km. 

Navíc v tomto segmentu najdete:

• Největší poušť na světě – Sahara
• Několik horských hřebenů
• Docela hluboké Středozemní moře
• Několik zemí s napjatou (mírně řečeno) politickou a vojenskou situací

Nigerijci se už desítky let snaží vybudovat takzvaný „Transsaharský plynovod“, který by zemi propojil s Alžírskem, Marokem a dále – Španělskem a Itálií.

Rusko nejspíš postaví plynovod přes Saharu o délce 5600 km (nejdelší na světě).

Hlavním problémem na cestě výstavby však není horká Sahara ani hluboké moře, ale … vnitřní síly uvnitř země. Přesněji „Hnutí za osvobození delty Nigeru“.

Jde o ozbrojence, kteří pod hrozbou zničení zakazují výstavbu jakýchkoliv plynovodů, protože – podle jejich názoru – to porušuje práva samotných Nigerijců (peníze prý nepůjdou do jejich kapsy).

Obecně platí, že vnitřní kuchyně je poměrně komplikovaná, ale co je důležité:

Na začátku května tohoto roku nigerijské úřady oznámily, že se Rusko rozhodlo „investovat“ do výstavby plynovodu z Nigérie do Španělska.

Proč jsem dal slovo „investovat“ do uvozovek? Ano, protože je zřejmé, že kromě finančních investic poskytne Rusko také vojenskou  podporu.

Zde stojí za to připomenout, že ruští PMC již dávno operují v Africe a dali věci do pořádku v několika zemích (nejznámější případ je ve Středoafrické republice, dokonce o tom byl natočen film, nazvaný “Turista”).

Nyní je aktivní vojenská podpora státu Mali (vzpomeňme si, jak místní úřady vyháněly Francouze a volaly Rusy, aby zavedli skutečný, nikoli fiktivní pořádek).

Co se týče Nigérie, situace je stejná.

Naši gaučoví experti z plných plic křičeli, proč ruské PMC lezou do Afriky, aniž by si uvědomovali, že to vše je součástí velkého strategického plánu navrženého na desítky let.

Vzhledem k tomu, že Rusko investuje do plynovodu, znamená to, že část zisku z tohoto plynovodu půjde do Ruska. Plynovod přitom povede přes území Nigérie, Mali, Mauretánie a Maroka.

Extremisty v Mali a Nigérii již naše armáda „převzala pod kontrolu“. 

V Maroku a Mauretánii se zdá být situace víceméně klidná.

Původně měl plynovod vést přes Alžírsko, ale Alžírsko má územní spor s Marokem (tzv. „Západní Sahara“), kvůli kterému blokuje dodávky plynu již existujícím plynovodem Alžírsko-Maroko-Španělsko.

Nigerijský ministr energetiky Timpire Silva uvedl, že Rusko hodlá investovat do vytvoření transafrického plynovodu.

Silva poznamenává, že ruští zástupci před několika dny navštívili jeho kancelář a deklarovali, že jsou připraveni investovat do rozsáhlého projektu.

Uvádí se, že celková délka nové trati bude 5 600 km. Půjde tedy o nejdelší plynovod na světě (např. Nord Stream má délku 1200+ km).

Rekord bude rovněž dosažen v počtu kompresorových stanic, čerpání paliva na takové vzdálenosti je značně problematické.

Stavba má začít na jaře 2023. Pokud se plynovod spustí, těžko říct, jaký přínos pro Rusko bude větší – finanční (a příjmy tam jsou opravdu obrovské) nebo vojensko-politický.

Koneckonců, takové infrastrukturní projekty jsou dalšími pákami vlivu na Evropu. Ano, jde o stejný „plyn jako zbraň“, o kterém mluví evropští politici. 

Kdo jim řekl, že to bude snadné?

Kromě toho finanční instituce Nigérie diskutují s ruskými partnery o možnosti používání karet ruského platebního systému Mir.

“Diskutujeme také o využití platebního systému Mir v Nigérii, naše finanční instituce o tom vedou dialog s ruskými partnery,” řekl Shehu.

+

Velvyslanec také řekl, že Nigérie není proti tomu, aby se stala členem BRICS, to je do budoucna docela reálné. 

“Ano, je to docela reálné a bude to záviset na kritériích členství. Nigérie není proti tomu, aby se stala členem BRICS, aby si zajistila své ekonomické zájmy ve spolupráci s dalšími partnery ve světě,” řekl.

“Zatím jsme taková jednání nezahájili, ale do budoucna je to docela možné. Doufáme, že až se diskuse rozběhne, uvidíme výhody vstupu do tohoto bloku,” dodal velvyslanec.

Na konci června íránské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Teherán požádal o členství v BRICS, argentinský prezident Alberto Fernandez hovořil o svém záměru vstoupit do bloku.

Vedoucí odboru mezinárodních ekonomických záležitostí čínského ministerstva zahraničí Li Kexin uvedl, že existuje několik zemí, které „klepou na dveře“ BRICS: Indonésie, Turecko, Saúdská Arábie, Egypt, Argentina. Šéfka fóra BRICS Purnima Anand později uvedla, že Turecko, Egypt a Saúdská Arábie by se mohly „velmi brzy“ připojit ke skupině.

V současné době ekonomický blok BRICS zahrnuje Rusko, Čínu, Brazílii, Indii a Jižní Afriku.

Pro Pokec24 přeložila Janinna.

https://bit.ly/3yOGugu
https://bit.ly/3oa99HN

sdílet na