Tribunál nad ukrajinským režimem se možná bude konat v Pekingu

Právník vysvětlil rysy procesu.

Prezident Vladimir Putin ve svém projevu uvedl, že „Rusko bude usilovat o demilitarizaci a také o postavení před soud ty, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace“. 

I když myšlenka soudit válečné zločince se nyní může zdát přitažená za vlasy a vzdálená, přesto se zdá být nevyhnutelná. Mluvili jsme s právníkem Dmitrijem Agranovským, který nám řekl, jak by takový proces mohl vypadat.

Právník vysvětlil rysy procesu.

– Dmitriji Vladimiroviči, téma procesu s válečnými zločinci se pravidelně vyskytuje v projevech ruských politiků. Ale abych byl upřímný, nevěřím, že se případ dostane k soudu.

– Víte, když vyšetřovací výbor RF před 8 lety začal shromažďovat důkazy o zločinech ukrajinských úřadů, mnozí se nad tím usmívali. Když jsem komentoval počínání vyšetřovacího výboru, řekl jsem, že není třeba se smát, že to vše se v budoucnu bude hodit. A dnes se to všechno hodí.

– Pokud budou souzeni, jak?

– Tito lidé, kteří se podle mého názoru dopustili zločinů proti lidskosti, mohou být souzeni podle zákonů Ruské federace. Mohl by být zřízen i mezinárodní tribunál.

– Jak pravděpodobný je Mezinárodní tribunál?

– Mezinárodní tribunál je mnohem složitější procedura a vzniká rozhodnutím OSN. Nevím, jak daleko bude možné nyní takové rozhodnutí prosadit, protože Spojené státy budou samozřejmě proti. 

Legálně ale taková možnost existuje. Zároveň s kompetentní formulací problému za přítomnosti vážných důkazů nebude Mezinárodní tribunál tak neuskutečnitelným snem. Protože je zcela zřejmé, že současný ukrajinský režim nikdo nepotřebuje a jsem přesvědčen, že i přes hrozivou rétoriku Spojených států a Velké Británie lze najít kompromis. Takový tribunál lze zorganizovat, protože zločiny jsou strašné a jsou všem na očích.

– V případě Mezinárodního tribunálu, kde přesně bude proces probíhat?

– Charta OSN má příslušné normativní akty, které určují místo. S největší pravděpodobností je to nějaké neutrální místo, například třeba Peking nebo Dillí. Haag ten ne, ten se již zdiskreditoval během procesu s bývalou Jugoslávií. A samozřejmě, je nepravděpodobné, že to bude Moskva.

– A proč tedy Peking nebo Dillí?

– Proč ne? Nyní se Čína a Indie aktivně rozvíjejí, jsou respektovanými členy světového společenství.  Jsem si jist, že v obou zemích dokážou zajistit organizační a technické záležitosti – ubytování, práci překladatelů, doprovod, dopravu a tak dále. Nebudou žádné problémy. Ale opět – místo určuje Rada bezpečnosti OSN. Vojenský tribunál pro Jugoslávii svého času zcela náhodou skončil na naléhání Evropanů v Haagu. A bohužel se to změnilo ve výsměch spravedlnosti. Zároveň ale proběhl vzorový Norimberský proces, který se ukázal jako velmi důležitý pro vývoj mezinárodního práva.

– Kdo vystupuje u Mezinárodního tribunálu?

– To vše určuje Komise OSN. Určuje se jak soudce, tak státní zástupce. Zpravidla jsou všichni z různých zemí. Zajištěno je i právo občanů na ochranu.

– Trest za určité zločiny je ve všech zemích odlišný. Podle jakého kodexu tedy Mezinárodní tribunál uděluje trest?

– Neexistuje jednotný kodex pro všechny země. A když jsem sledoval proces s Jugoslávií, měl jsem dojem, že tresty se udělují podivně.  Možná analogicky s jinými zločiny, možná byl vzat aritmetický průměr z různých zemí. A pak většina obžalovaných byli Srbové a ti dostali dlouhé tresty, zatímco Chorvatům a zbytku to prošlo. Tribunál byl zjevně zainteresovaný, i když bylo jasné, že každý dostane trest.

Během norimberského procesu to bylo jiné. Za zločiny, ze kterých byli obviněni nacisté, téměř všechny země stanoví trest smrti a dlouhé tresty odnětí svobody. A tak také soudili.

– Pokud by se soudilo podle zákonů Ruské federace, tak v tomto případě, jak a kde bude proces probíhat?

– Může se konat v Moskvě nebo Rostově na Donu. Ale to bude určitě vojenský soud, protože se bavíme o válečných zločinech… Koneckonců, sporných území je na světě obrovské množství, ale jen velmi zřídka se rozvine taková válka. Z ukrajinské strany nebyl učiněn ani pokus vstoupit do jednání s LNR a DNR, ale okamžitě začaly útočit na civilní obyvatelstvo. Ale vlastně jako právník (jako občan jsem zcela na straně DNR a LNR) mám jedinou výtku – možnosti jednání o mírovém řešení situace nebyly vyčerpány. Místo toho byly okamžitě zahájeny nepřátelské akce s použitím zbraní, které způsobily masové oběti. A to vše spadá pod článek „genocida“.

– Jaké další články trestního zákoníku lze kromě genocidy použít?

– Například “najímání žoldáků”, “Rehabilitace nacismu”. Je toho mnohem více. To ani nemluvím o běžných zločinech, jako jsou loupeže, znásilnění, vražda.

– Jak bude u takto obviněných uplatňováno právo na obhajobu?

– Myslím, že se najde řada právníků, kteří vyjádří přání tyto lidi obhajovat. Proč by ne? Soud může také jmenovat obhájce. Ale v každém případě jim musí být poskytnuta dobrá ochrana, protože to je prvek spravedlivého soudnictví. A vynesená spravedlnost nad takovými lidmi by měla být ve všech ohledech demonstrativní.

zdroj

sdílet na