politika

Trápí mě jedna jednoduchá otázka

… kde je 80% Bělorusů, kteří hlasovali pro Tichanovskou?

Trápí mě jedna jednoduchá otázka. Svetlana Tichanovská uvedla, že během prezidentských voleb pro ni hlasovalo 80 procent Bělorusů. Tedy prakticky celá země, s výjimkou 20 procent … některých fanoušků Lukašenka, části státních zaměstnanců, pořádkové policie a armády. 

Proč se tedy těch 80 procent v reakci na ultimátum Tichanovské prostě nezvedlo a nepřerušilo práci? 

To by stačilo na to, aby Lukašenkova moc padla. 

Bez hysterie, bez krásných sloganů – prostě přestat pracovat. Aby země ochrnula, zastavila se doprava, silnice, elektrárny a neprodávaly se potravinářské výrobky. Zbývajících 20 procent, bez ohledu na to, jak moc by se snažilo, zjevně nedokáže udržet zemi naživu ani 24 hodin. 

Den, maximálně dva – všechno skončí. 

A vrtulník odveze Alexandra Grigorjeviče do Rostova nebo Pchjongjangu.

Ale ne. Vlaky jezdí tak jak jezdily, i když obzvláště horliví milovníci svobody a demokracie byli a jsou připraveni sabotovat železnici a ohrozit tím životy stovek Bělorusů. 

Ve velkých podnicích, když pomineme pochod některých aktivistů a výzev ke stávce, fungují všechny dílny jako obvykle, městská doprava přepravuje lidi, obchody prodávají vyrobené zboží a potraviny, rolníci dělají své obvyklé záležitosti. 

Ano, někdo stávkoval. Některá zařízení, holičství a kosmetické salony, některé kavárny, malé obchody. 

Samozřejmě, studenti některých univerzit – no, bez toho by to nešlo, že? Studenti jsou už takoví, vždy vědí lépe než ostatní, jak správně žít. I když ještě nedokončili jeden semestr prvního ročníku. 

A samozřejmě ve stávce jsou všechny druhy inteligence. Známé, slavné publikum, „nejlepší lidé v zemi“, za které se obvykle považují. Režiséři, herci, básníci, spisovatelé, divadelní kritici a všichni ostatní. 

Všechny druhy humanistů, kteří mohou snadno zahodit život své země, plivat na to, co to bude znamenat pro miliony spoluobčanů. Nechat je zemřít hladem, nebo ať jdou prodávat cigarety k metru. 

A jaké apely přicházejí od Tichanovské ze svobodné a demokratické Litvy!

Zahraničí nám pomůže!!! Miliardy dolarů se již připravují v bankách Litvy, Polska a Rumunska, člověk musí jen odhodit nenáviděného diktátora, protože do ekonomiky Běloruska budou proudit řeky peněz, doslova tekoucí proudy a to všechno za nic!, země rozkvete, bude příkladem pro autoritářské Rusko a pro všechny, kteří se ještě neprobudili! 

Ale … Proč se většina lidí nestará o tyto vábničky? Nechce takový krásný život? Nebo se bojí krvavé pořádkové policie? No tak. Nikoho se nebojí. Ta zlá pořádková policie v Bělorusku není brutálnější než policie ve Spojených státech nebo v Německu. I když tam, na této úrovni nepokojů, by reagovali ještě tvrději. 

Co se tedy děje?

Děje se následující. Menšina se opět snaží drze a agresivně vnutit svou vůli většině. A teď zkuste dokázat, že to tak není.  Přesně, kdyby si většina obyvatel země přála Lukašenkův okamžitý odchod – věřte tomu – žádná pořádková policie by nemohla nic dělat. A nejen policie, ale ani armáda. Lukašenko by byl smeten jako když podzimní bouře odfoukne žluté listy. Nezůstalo by nic. Pouze dlouho očekávaná svoboda, demokracie a bouřlivé peněžní toky v miliardách dolarů. 

Ale – lid tomu všemu nevěří. Ne že by vůbec nevěřil – nevěří v to od těch, kteří “osedlali” protest, kteří ho privatizovali. V bílo-červeno-bílé bratrství, které se živí z rukou Polska a Litvy, a jejich “velkých pánů”. 

Nejspíš mezi těmi, kteří se nechystají vstoupit do stávky a nebudou protestovat, je velké procento těch lidí co Lukašenka vůbec nepodporuje, ale tito lidé nejsou slepí a dokonale vidí, kdo a do jakého „ráje“ je chce vést. Proto ta malá podpora protestů ze strany části populace, která neobdivuje Alexandra Grigorjeviče, je tedy jen zdravým rozumem, nechtějí se účastnit sebevraždy své země.

Koneckonců, cíle a plány jsou příliš zřejmé. 

A přestože „protestující“ s pěnou u úst budou dokazovat, že to není Majdan – je to on.

Obvyklý další pokus o barevnou revoluci podle tréninkových příruček Gene Sharpa v té nejčistší podobě. 

Ten samý případ, kdy chce agresivní, arogantní a hlučná menšina ohnout celou zemi pod sebe a diktovat svou vůli většině národa. Koneckonců, to se obvykle stává. Existuje mnohem více příkladů úspěšných barevných revolucí než podobných neúspěšných revolucí. Tato technologie je příliš dobře promyšlená a propracovaná.

Nefunguje, pouze když je dostatek síly a moudrosti národa. 

Samozřejmě v Bělorusku ještě nic neskončilo a protesty, pokud se nezvětší, budou určitě agresivnější. 
Jednoduše proto, že demonstranti a jejich majitelé brzy začnou hysterčit ze své impotence a pokusí se situaci vybičovat všemi dostupnými prostředky. 

Což dokládá i generální prokurátor Běloruska, který oznámil „vážnou radikalizaci“ protestů.

V Bělorusku došlo k velmi závažné radikalizaci protestů, uvedl generální prokurátor země Andrej Šved.

“Vzhledem k obecnému pozadí, počtu zahájených trestních případů, projevu násilí, krutosti a dalších prvků spojených s tímto terorem, který byl uvolněn takzvanými civilisty, hovoří čísla sama za sebe, jedná se také o objektivní ukazatel, že došlo k velmi závažné radikalizaci,“ řekl.

Podle jeho slov demonstranti ztratili „smysl pro realitu“.

„Překročili tuto hranici, když nechápou, že jejich činy jsou již ve skutečnosti terorem se všemi následnými důsledky a odpovědností,“ dodal.

Běloruský vůdce Alexander Lukašenko uvedl, že demonstranti „překročili červenou čáru“ a že orgány republiky začínají čelit teroristickým hrozbám . 

P.S.
Mám podezření, že Tichanovská na pokraji hysterie již je. Její „ultimátum“ to ukázalo dokonale. Ale k velké lítosti Tichanovské, hysterie nemůže nahradit podporu 80 procent populace země.

https://bit.ly/34DpcVq

sdílet na