Autor britského časopisu věří, že se Evropská unie stala politickým trpaslíkem. Navíc z vlastní viny. Ambice však zůstala, a tak se Evropané snaží vyvíjet tlak na Rusko a Čínu. Moskva a Peking neváhají odpovědět a někdy dokonce otevřeně zesměšňují ochablé svaly Evropy.

The Spectator (Velká Británie): EU si může za svůj úpadek sama

John Keiger

Na vrcholu první války v Perském zálivu EU demonstrovala světu svůj rozkol a bezmocnost, protože Belgie tím nejskandálnějším způsobem zakázala dodávky munice do Británie, která v té době bojovala v Perském zálivu. Rychle toho litovala. Belgický ministr zahraničí později učinil velmi výmluvné prohlášení: 
„Evropa je ekonomický gigant, politický trpaslík a válečný červ.“

Zdá se, že se v dnešní době nezměnilo nic, s výjimkou nároků EU na roli „ekonomického giganta“. 

Evropská unie oslabuje a ztrácí pátou největší ekonomiku na světě. Její podíl na světovém obchodu klesá a tempo růstu klesá téměř na nulu, přičemž to bylo ještě před pandemií. Ale nejhorší ze všeho je, že za tento hospodářský pokles může převážně EU.

S příchodem pandemie zažívá EU na mezinárodní scéně jedno ponižování za druhým. 

Nejprve došlo k zákazu vývozu osobních ochranných prostředků uvnitř bloku, poté k problémům s očkováním a nyní také k zákazu vývozu očkovacích látek, proto horlivý federalista Guy Verhofstadt označil akce EU za „fiasko“. Představa o EU jako o rozvinutém a dynamickém hospodářském bloku, který určuje světové standardy, se rychle vypařuje.

Ani velký zastánce EU Emmanuel Macron, který minulý týden v rozhovoru pro řeckou televizi připustil, že se EU v otázce očkování neukázala v nejlepším světle, nemohl jednat včas a proaktivně. Postrádal vůli „stanovit a realizovat velké cíle“, jak to udělaly Spojené státy (ačkoli Macron se nemohl přinutit přiznat to samé, pokud jde o Británii). Macronova kritika je docela použitelná i pro něj samotného, ale neuváděl, jaké byly důvody pomalosti a opožděné reakce EU.

Zaprvé je to „zásada předběžné opatrnosti“ Evropské unie, která se změnila v totem. Zatímco celý rozvinutý a dynamický svět funguje na základě analýzy výhod a nevýhod diktovaných obezřetností a nedostatkem, princip EU mu znemožňuje rychle uzavřít smlouvy s farmaceutickými společnostmi, proaktivně investovat do výrobních linek vakcín a porozumět povaze mezinárodního smluvního práva.

Zadruhé, když si EU uvědomila, že její smlouvy s farmaceutickými společnostmi na výrobu vakcín byly špatně sepsány, nyní se snaží tyto soukromé smlouvy zničit zákazem vývozu vakcín, a proto se průmyslníci, kteří plánovali investovat v EU, začínají bát a u zbývajících narůstá snaha přesměrovat odtud svou produkci. 
Dokonce i bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker varoval, že zákaz vývozu vakcín poškodí dobré jméno EU. Neexistuje lepší způsob, jak „ekonomického giganta“ pomalu zabít, než zničit podnikatelské prostředí pro obchod a komerci uvnitř bloku.

Zatřetí je třeba připomenout, že EU používá pouze měkkou moc a obvykle jedná z vysoké morální pozice jako síla formující mezinárodní normy, jako ctnostný obhájce mezinárodního systému založeného na pravidlech, jako kolektiv svobodně obchodujících zemí. Nyní ale zavádí zákaz vývozu vakcín a nerespektuje zákonné smlouvy se soukromými firmami a její nepřátelé a konkurenti z celého světa to využijí.

Zdá se však, že pro Evropskou unii toto politováníhodné a dlouhodobé mrzačení nestačí. Kromě toho stále více podkopává své mezinárodní politické pozice a skutečně se mění v „politického trpaslíka“.

Ve světě, který je stále více kontroverzní a který zpochybňuje systém založený na mezinárodních pravidlech, se základní měkká síla EU stala terčem smíchu.

I v těch nejlepších dobách je měkká síla jen doplňkem tvrdé síly.

V dnešním světě pragmatické mezinárodní politiky je výmluvnější než kdy jindy Stalinův vtip o skutečné síle Vatikánu – „a kolik má divizí“? Prezident Theodore Roosevelt o tom laskavě mluvil: „Mluv tiše a nos s sebou velkou hůl.“ Problém EU spočívá v tom, že nemá hůl, a je nepravděpodobné, že se u ní brzy objeví.

Čína si toho všimla a opakovaně se EU vysmívá, když sleduje, jak EU vysílá ctnostné signály o potřebě respektovat lidská práva.

EU do jisté míry snadno vystupuje se svými okázalými a cílenými reakcemi na veřejnost o porušování lidských práv ze strany Ruska. Zabývá se diplomatickými gesty, zavádí poloviční sankce a sama pokračuje v realizaci projektu “Nord Stream 2”. To vše proto, že Rusko hraje hru podle zásady „jak se to objeví, tak bude reagovat,“ a hraje to celkem čestně: vykázali jste tři diplomaty i my vykážeme tři diplomaty.

Mnohem silnější Čína však není ochotna hrát tuto hru Západní polokoule a tvrdě si vzala EU na mušku.

EU prohlásila čtyři čínské úředníky a jednu instituci persona non grata za zásah Číny proti Ujgurům a Peking odpověděl prohlášením 10 Evropanů a čtyř institucí za persona non grata.

Francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo kvůli protestu čínského velvyslance v Paříži. Velvyslanec odmítl s tím, že má velmi nabitý program a nemá čas. Současně, když čínské úřady o půlnoci předvolaly velvyslance EU v Pekingu, ten přišel.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti, který se přidržuje známé myšlenky Macrona „strategické evropské autonomie“, uvedl, že EU „není hadr, o který si můžete otřít nohy“.

Číňané se prostřednictvím tiskového orgánu Komunistické strany “Global Times” vysmívali „síle“ EU, která se snaží „zdůraznit svou politickou existenci, trvá na sankcích v otázkách lidských práv vůči Číně a Rusku, protože tato práva považuje za zbraň v boji proti těmto zemím.“

Noviny nemilosrdně vysvětlily důvody: „EU nemá takovou finanční a vojenskou moc, jako Washington.“

Čína trollí EU a podtrhuje její status „válečného červa“.

Měkká síla je dobrá, ale tvrdá síla je užitečná, když se situace zhoršuje.

Když je spousta slov, ale svaly jsou ochablé, dříve či později se budete muset ponížit.

https://bit.ly/3djMjHJ

sdílet na