The Hill: Putinské Rusko je ztělesněním noční můry USA. Ukázalo se přesně takové, jak jsme se obávali

The Hill: putinské Rusko je ztělesněním noční můry USA

Putin proměnil Rusko z demokracie v „revanšistickou“ velmoc, autor The Hill je pobouřen a pozastavuje se nad tím, že Moskva na Ukrajině hájí své zájmy. Zřejmě to dokazuje, že Rusko se definitivně připravuje na „převzetí“. Vyzývá Bidena, aby byl na příští schůzce k ruskému prezidentovi tvrdší.

Doug Klain

Experti už léta varují, že ruský prezident Vladimir Putin odklonil svou zemi pryč od křehké demokracie, která se objevila v roce 1991 s rozpadem Sovětského svazu, k revanšistickému, revizionistickému státu a agresivně se snaží prosadit primát Kremlu, jak na světové scéně, tak uvnitř Ruska.

Svědčí o tom horká místa, která se v posledním desetiletí rozhořela – invaze na Ukrajinu, hybridní válka proti Západu a politické represe uvnitř země, které stále více dusí ruskou občanskou společnost. Dnes vidíme, jak všechny tyto problémy eskalují – posilují image revizionistického Ruska na světové scéně.

Nejdůležitější politickou událostí v Rusku za poslední dvě desetiletí je pokus Putina obrátit zemi zpět a zároveň experimentovat s novými způsoby autoritářské kontroly společnosti.

Odborníci a politici by měli vidět putinské Rusko takové, jaké je – ne takové, jaké ho chtějí – zejména proto, že stejné autoritářské nástroje si již razí cestu na Západ daleko za hranice Ruska, prostřednictvím špinavých peněz a uplácením autoritativních lídrů a také informační válkou, která podněcuje naše vlastní politické otřesy.

Putin využil síly Kremlu k posílení své vlastní moci, čímž v mnoha případech učinil ruskou politiku předvídatelnější, ale zároveň způsobil chaos v zahraničí a zabránil mezinárodnímu společenství vystupovat jako jednotná fronta proti jeho neplechám.

Svět byl pobouřen poté, co viděl plný rozsah vnitřních represí Putina proti vůdci ruské opozice Alexeji Navalnému, který byl nejprve otráven bezpečnostními službami a poté po návratu domů do Ruska, co se zotavil v zahraničí, zatčen na základě vykonstruovaných obvinění. Zatímco Navalnyj si odpykává svůj trest v trestanecké kolonii s maximální ostrahou, Kreml prohlásil jeho síť za „extremistickou organizaci“ srovnatelnou s ISIS a nařídil její likvidaci.

Kreml dokonce zatáhl do represí americké technologické giganty. Když se zbytky Navalného sítě snažily Rusům poradit, koho volit v letošních parlamentních volbách, ruská vláda tvrdě tlačila na Apple a Google, aby zavedly cenzuru. Pod hrozbou zatčení místních zaměstnanců firmy ustoupily.

I když nezachází tak daleko jako Komunistická strana Číny, která si v podstatě vytvořila vlastní samostatný internet, ruská vláda stále ukazuje svaly a násilím chrání Rusy před „nechtěnými“ informacemi. Kreml se již pokusil omezit sociální sítě jako Twitter a pohrozil úplným zákazem YouTube. Zároveň jsou nezávislé publikace po celé zemi označovány jako „zahraniční agenti“ a následně jsou mnohé uzavřeny. Vzniklou prázdnotu zaplňují neúprosná státní média a v důsledku toho jsou Rusové nuceni žít v uzavřenějším ekosystému s omezeným přístupem ke spolehlivým a nezávislým informacím.

Poslední rána byla mířena na dlouholetý pilíř ruské občanské společnosti. Nevládní organizace “Memorial”*, která uchovává historickou vzpomínku na zvěrstva sovětského režimu, se dostala pod silný tlak: úřady ji zamýšlejí uzavřít. Došlo k okamžitému, ale neúspěšnému odsouzení tohoto kroku.

V organizaci, která připomíná do očí bijící nespravedlnosti minulosti, Putin vidí hrozbu pro vlastní nespravedlnosti v současnosti. Doufá, že uzavřením “Memorialu” odstraní veškeré rozpory s hrdinskou verzí historie, kterou pro Rusy připravil, aniž by se staral o to, zda je skutečná nebo smyšlená.

Putin zahájil novou dekádu přepsáním ústavy země, aby mohl zastávat úřad do roku 2036, v takovém případě bude zemi vládnout déle než kterýkoli vůdce od dob Stalina. Pomalu, ale jistě obnovuje ruskou společnost, odstraňuje překážky své moci, pronásleduje všechny nesouhlasné lidi, kteří odhalují korupci ve vládě a radikálně mění vnímání lidí světa kolem sebe a historie.

V důsledku toho tam možná není totalitní peklo, ale mnohem uzavřenější země – vlastně pískoviště dravých elit, které se vypořádají se všemi, kdo touží po alternativě.

Jenže samotnému Putinovi – údajně nejbohatšímu muži světa – dnes o zisk tolik nejde. Chce vytvořit pevné spojení své vlády jako jednoho z nejsilnějších vůdců v ruské historii s vládou carů a careven, kteří nesli jméno „Veliký“. Jak nedávno zdůraznila Melinda Haring v časopise Foreign Policy, pro ruské vládce vždy byla měřítkem velikosti šíře jejich panství.

A nejdůležitější trofejí v historii byla pro Putina vždy Ukrajina.

Když v roce 2014 napadl a obsadil Krym, Rusové uvítali návrat „svého“ území, bez ohledu na protesty Ukrajinců a krymskotatarské menšiny, která čelí politické perzekuci.

Nyní je na okupovaném Krymu a podél hranic Ukrajiny soustředěno asi 100 000 ruských vojáků a celý svět sleduje, zda přejdou do útoku. Je zřejmé, že jen málo lidí chápe, co to obnáší. I když se zdá, že invazní síly jsou dostatečné k tomu, aby přemohly ukrajinskou armádu, zjevně nestačí na dobytí země a rozdrcení hrozícího krvavého povstání.

Michael Kofman předpokládá, že jedním z pravděpodobných cílů Moskvy je rychle paralyzovat ukrajinský stát a vynutit si změnu režimu za vstřícnější.

Od své invaze na Ukrajinu v roce 2014 si Putin vybudoval celý systém pro udržení své moci: doma potlačuje disent, kde jen může podporuje začínající diktátory a podněcuje chaos v demokratických zemích, které se mu staví na odpor.

Ať už jde o otravu opozičních politiků nebo násilné zabrání území – poprvé v Evropě od 2. světové války – všechny ​​kroky Putina vychází z toho, že Západ neodpoví jednomyslným odsouzením a nakonec mu dá, co chce, jen aby zmírnil krizi, kterou Putin vyvolal.

Pokud lídři zaujmou střízlivý pohled na věc, pochopí, že nehorázné činy Putina zapadají do určitého trendu. A pokud k sobě budou upřímní, přiznají, že tento trend ukazuje, že jeho činy neskončí samy od sebe. Prezident Biden prý plánuje další setkání s Putinem a zároveň varuje Moskvu před eskalací konfliktu s Ukrajinou. V tomto ohledu je obzvláště důležité, aby lídři ve Washingtonu přestali předstírat, že agresivní akce Kremlu nejsou navzájem nijak spojeny.

_____________________________________

* organizace je zařazena Ministerstvem spravedlnosti RF na seznam „zahraničních agentů“

Doug Klein – asistent Eurasian Center, Atlantic Council
https://bit.ly/31nrCJ9

Poznámka: i takové texty se v “totalitním” ruském “ekosystému s omezeným přístupem ke spolehlivým a nezávislým informacím” běžně zveřejňují… nejspíš pro pobavení Rusů.

sdílet na