Tektonické posuny

POPRVÉ V HISTORII: AMERIKA ŠLA PROTI USA

IGOR PŠENIČNIKOV

USA ztrácejí kontrolu nad světem. Nejjasnějším projevem tohoto procesu je doslova tektonické protiamerické hnutí v Latinské Americe.  Poslední události související s přípravami na tzv. Summit of the Americas (SOA) iniciovaný Spojenými státy jsou toho výmluvným potvrzením. 

To je zvláště pozoruhodné v kontextu vojensko-politické konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy na Ukrajině. Latinská Amerika zjevně nestojí na straně Washingtonu.

Monroeova doktrína je tak houževnatá…

Zdá se, že americký prezident Joe Biden takový obrat nečekal: devátého summitu Amerik, který se má konat 6. až 10. června v Los Angeles, a kterého je Biden hostitelem, se nezúčastní lídři předních zemí Latinské Ameriky na protest proti tomu, že na toto tradiční setkání hlav států kontinentu nejsou pozvány Kuba, Venezuela a Nikaragua – ​​„trojka diktatur“, jak se jim v Bílém domě říká.

V lednu při oznámení nadcházejícího summitu Amerik Biden řekl, že tématem nadcházejícího setkání bude „budování udržitelné, odolné a spravedlivé budoucnosti“ pro západní polokouli.

Spojené státy se netrpělivě těší na setkání s lídry [zemí] a zainteresovanými stranami z celé polokoule, abychom podpořili náš společný závazek k ekonomické prosperitě, bezpečnosti, lidským právům a důstojnosti, řekl Biden.

Summit of the Americas jsou série setkání hlav států a vlád zemí západní polokoule, která se konají každých pár let pod záštitou Organizace amerických států (OAS), která sdružuje více než 30 zemí. 

Mezitím je třeba připomenout, že OAS byla vytvořena z iniciativy Washingtonu v roce 1948 jako nástroj pro implementaci v nových podmínkách Monroeovy doktríny, vyhlášenou Spojenými státy v první polovině 19. století – doktríny, ve které byla Latinská Amerika prohlášena za zónu výhradních zájmů USA. Od té doby se v latinskoamerické politice Spojených států nic výrazně nezměnilo.

A proto si všechny země regionu dobře uvědomují, jaká je „udržitelná a spravedlivá budoucnost“ pro západní polokouli a o jaké „důstojnosti“ Biden mluvil. 

Pokud jsi „Latinos“ a postavíš se proti Spojeným státům, okamžitě tě čeká výprask v podobě státního převratu, ozbrojené invaze a vraždy národního vůdce. 

Je to tak po celá desetiletí, to je norma chování USA vůči “Latinos”. 

A proto dnes každý projev protiamerického protestu v regionu, který se vyostřuje, je ve Washingtonu vnímán jako nepříjemné překvapení. Zvlášť teď, když Spojené státy dávají po celém světě dohromady protiruskou koalici. Pokud někdo půjde na Summit of the Americas, pak jen proto, aby si hegemona ještě jednou nerozhněval.

Ne všichni jsou zváni a ne všichni přijedou

Koncem dubna náměstek ministra zahraničí USA pro záležitosti západní polokoule Brian Nichols uvedl, že zástupci vlád Venezuely, Kuby a Nikaraguy s největší pravděpodobností nebudou pozváni na summit v Los Angeles. Poté mexický prezident Andrés Manuel López Obrador během telefonického rozhovoru vyzval Bidena, aby na nadcházející akci pozval všechny země v regionu. Argentinský prezident Alberto Fernández učinil stejnou výzvu. Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová řekla, že summit Amerik by byl neúplný, pokud by se ho nezúčastnily všechny země regionu včetně Venezuely, Kuby a Nikaraguy.

Případ skončil prohlášením mexického prezidenta Lópeze Obradora a bolivijského prezidenta Luise Arceho, že summit Amerik vypustí, pokud by se ho nezúčastnily všechny země kontinentu. Argentinský prezident Fernández řekl, že pojede, ale přesto naléhá na USA, aby do Los Angeles byli pozváni všichni  

Podle některých zpráv na Summit of the Americas nejede ani Jair Bolsonaro, prezident Brazílie – největší země v regionu, ani tak vlivná země jako Mexiko. 

Pravda, Jair Bolsonaro má zjevně i jiné důvody, proč nejet do Los Angeles. 

Za prvé je v rozporu se současnou americkou administrativou kvůli tomu, že se velmi přátelí s bývalým americkým prezidentem Trumpem a dokonce dostal přezdívku „tropický Trump“. 

Zadruhé, Bolsonaro v posledních měsících projevil přání posílit vztahy své země s Ruskem a osobně s prezidentem Putinem, o čemž svědčí jeho návštěva Moskvy na začátku tohoto roku a vřelé, konstruktivní rozhovory s ruským vůdcem.

Ignorování pozvání USA kvůli nepřítomnosti Kubánců, Venezuelanů a Nikaragujců, kteří se otevřeně staví proti americkému diktátu, je samo o sobě dost významné. Je to projev odvahy. To znamená otevřeně se hlásit ke straně tzv. „trojky tyranií“, tedy odvážlivců, kteří se nebojí den za dnem vyzvat nejmocnější zemi světa – za kterou se hegemon sám považuje. Znamená to riskovat, že budete zařazeni na seznam „tyranií“ a podle toho se s vámi bude zacházet. 

The New York Times označil demarši Mexika a Brazílie za „ponižující ránu“ pro prezidenta Bidena.

Rostoucí počet hlav států Latinské Ameriky a Karibiku, včetně prezidentů dvou největších zemí regionu, Mexika a Brazílie, se možná nezúčastní [summitu] a hrozí, že zasadí ponižující úder Bílému domu, – píší noviny. … Je těžké nesouhlasit. 

Neúčastnit se v protiruské koalici

Existuje však další, přesvědčivější důvod, proč nepřijmout pozvání Bidena na Summit of the Americas. 

Všichni si velice dobře uvědomují, že Spojené státy jsou v současné době zapojeny do sestavování  globální protiruské koalice v rámci své i celého kolektivního Západu otevřené války proti Rusku, kterou na území Ukrajiny vedou rukama kyjevského režimu. 

Je jasné, že plánovaný veřejný výprask v Los Angeles party nezbedníků – Kuby, Nikaraguy a Venezuely – bude v souvislosti s ruskou speciální operací na Ukrajině odsunut do pozadí.

Hlavním bodem programu summitu bude hlučné odsouzení Ruska a prezidenta Putina osobně, k němuž se budou muset – podle pravidel “dobrých mravů” připojit i účastníci schůzky. Neurážet hostitele! 

Člověk nemusí být prorokem, aby předpověděl, že účastníci Summit of the Americas budou požádáni, aby podepsali určitou deklaraci odsuzující „agresi Ruska proti Ukrajině“, s výzvou „zabránit celosvětovému hladu“, který ohrožuje celý svět „vinou Ruska“. 

Stručně řečeno, účastníci setkání budou nuceni připojit se k něčemu páchnoucímu, co neustále přichází z Washingtonu, Londýna, Bruselu a mnoha evropských metropolí.

Při pohledu na události v Latinské Americe, na prohlášení jejích vůdců a jejich aktivity je jasné, že tento region zůstává zcela nedotčen rusofobní hysterií, která zasáhla Severní Ameriku a Evropu. A proto si Spojené státy nemohou nechat ujít takovou šanci, jakou je Summit of the Americas – zapojit Latinské Američany do kampaně pronásledování Ruska i do sankčního tlaku na naši zemi.

Co z toho plyne?

Latinská Amerika již ve skutečnosti přestala být „zadním dvorkem“ Spojených států, jak hlásala Monroeova doktrína. A Američané si to teprve začínají uvědomovat. 

Příklad nezávislé politiky Kuby, Venezuely a Nikaraguy, které jsou kvůli přátelským vazbám s Ruskem pod nejtvrdším politickým a ekonomickým tlakem Spojených států, ale nevzdávají se svých pozic, má obrovský dopad na celý region. Tito spojenci Ruska jsou bez nadsázky morálními orientačními body pro celou Latinskou Ameriku.

Rusko teprve nyní začíná pociťovat vzdálené dozvuky obtíží, které v důsledku četných a mnohostranných sankcí ze strany Spojených států zažívají Venezuela, Nikaragua a zejména Kuba, která byla a zůstává, nebojme se patosu, majákem svobody pro Latinskou Ameriku. 

Demarše Mexika, Brazílie, Bolívie, tvrdá prohlášení Argentiny a dalších zemí regionu ohledně Summit of the Americas, který hrozí, že se změní v rusofobní fórum, jsou otevřenou vzpourou proti americké hegemonii v regionu a ve světě. 

Toto je skutečná podpora Ruska a jeho vojenské speciální operace na Ukrajině, i když to není těmito zeměmi vyjádřeno verbálně. Je to však tak zřejmé, že to nevyžaduje další vysvětlení.

Pro Pokec přeložila Janinna.

https://bit.ly/3Mq2eEZ

sdílet na