Tady je to, co Rusko sdělilo USA a NATO poté, co byly jeho návrhy odmítnuty.
Moskva se zabývala situací na Ukrajině, jadernými zbraněmi USA v Evropě, porušováním smluv ze strany NATO a dalšími právními kroky.
Rusko může reagovat “vojenskými a technickými opatřeními” k zajištění vlastní bezpečnosti poté, co USA a NATO ignorovaly klíčové body jeho návrhu dlouhodobé evropské bezpečnostní architektury a místo toho si vybíraly otázky z balíčku, uvedla ve čtvrtek Moskva.
Celkové vyznění desetistránkového dokumentu, který ve čtvrtek zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničních věcí (MZV), bylo takové, že USA a jejich spojenci se odmítli vůbec zabývat “červenými liniemi” a klíčovými bezpečnostními zájmy Ruska. MZV se zabývalo i konkrétními otázkami, jako je Ukrajina, Krym, přítomnost amerických vojsk a hromadění zbraní podél ruských hranic, jakož i kontrola zbrojení. Zde jsou klíčové poznatky.
Rusko nemá v plánu napadnout Ukrajinu, tvrdí Moskva
1 Rusko nemá v plánu napadnout Ukrajinu, tvrdí Moskva
Moskva trvá na tom, že se žádná “ruská invaze” na Ukrajinu nechystá a ani ji neplánuje. Obvinění USA a jejich spojenců o ruské odpovědnosti za “eskalaci” na Ukrajině lze považovat pouze za pokus o nátlak na Moskvu a odmítnutí ruských návrhů na bezpečnostní záruky, tvrdí dokument a označuje konflikt na Ukrajině za “zcela vnitřní povahy”.
Moskva reaguje na americký návrh bezpečnostních záruk “cherry picking
Moskva tvrdí, že konflikt lze vyřešit pouze prostřednictvím provádění minských dohod a opatření v nich předpokládaných. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2022 jmenuje Kyjev a doněckou a luganskou oblast jako zúčastněné strany, přičemž Rusko je vedle Francie a Německa prostředníkem v tzv. normandském formátu. K deeskalaci situace na Ukrajině je podle MZV třeba, aby Západ přiměl Kyjev k realizaci opatření dohodnutých v Minsku, přestal na Ukrajinu posílat zbraně, stáhl všechny své poradce a instruktory, zastavil cvičení NATO s ukrajinskou armádou a stáhl z ukrajinského území všechny zahraniční zbraně, které byly Kyjevu dříve dodány.
2 Moskva tvrdí, že případ Krymu je uzavřen
Rusko v roce 2014 “neobsadilo” ukrajinské území, trvá MZV a tvrdí, že “ztráta územní celistvosti ukrajinskou vládou je výsledkem vnitřních procesů v této zemi”, a konkrétně poukazuje na státní převrat podporovaný USA a jejich spojenci, “jehož pachatelé se pustili do budování nacionalistického státu porušujícího práva etnických Rusů a ruskojazyčného obyvatelstva, jakož i dalších národností”.
Za těchto okolností se podle Moskvy na Krymu a ve městě Sevastopol konalo referendum o opětovném připojení k Rusku, a to v souladu s právem na sebeurčení garantovaným OSN. “Nebyla použita žádná síla ani nátlak. Otázka, kam Krym patří, je uzavřena,” uvedlo MZV. Ukrajina stále považuje poloostrov za součást svého území a její státní politikou je jeho “reintegrace” jakýmikoli prostředky, včetně síly. Stejně tak USA a NATO neuznávají opětovné připojení Krymu k Rusku a označují ho za nezákonnou “anexi”.
3 USA se musí stáhnout od ruských hranic, trvá Moskva na svém
Rusko “nemá na území Ukrajiny žádné síly”, uvedlo MZV v dokumentu a dodalo, že rozmístění vojsk na vlastním území Ruska “se netýká a nemůže týkat základních zájmů Spojených států”. Rusko naopak uvedlo, že USA a jejich spojenci v NATO rozšiřují svou vojenskou infrastrukturu směrem na východ, čímž porušují Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990 i Zakládající akt o vzájemných vztazích, spolupráci a bezpečnosti mezi Ruskem a NATO z roku 1997. Moskva trvá na stažení “všech ozbrojených sil a zbraní USA rozmístěných ve střední a východní Evropě, jihovýchodní Evropě a Pobaltí”.
4 Rusko tvrdí, že politika “otevřených dveří” NATO porušuje bezpečnost
Zatímco USA jsou i nadále oddány politice “otevřených dveří” NATO – nevylučují přijetí žádné země, která o členství v alianci požádá -, Moskva poznamenala, že tím porušuje závazky, které NATO přijalo v červnu 1991, a to neohrožovat legitimní zájmy jiných států a nevytvářet nové linie rozdělení v Evropě.
Je také v rozporu s principem nedělitelnosti bezpečnosti, k němuž se USA zavázaly ve smlouvách, jimiž byla založena Organizace pro evropskou bezpečnostní spolupráci (OBSE), a sice “neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních”, jak se domnívá Rusko. “Vyzýváme USA a NATO, aby se vrátily ke svým mezinárodním závazkům v oblasti podpory míru a bezpečnosti,” uvedlo MZV. “Očekáváme od aliance konkrétní návrhy na formu a obsah právních záruk, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.”
5 Moskva chce nedělitelnou bezpečnost pro všechny, nejen pro NATO
Washington musí prokázat, že skutečně věří v princip nedělitelné bezpečnosti, argumentovala Moskva a obvinila USA, že se odmítají vzdát svého “kontraproduktivního a destabilizujícího kurzu”, kdy usilují o výhody pro sebe a své spojence na úkor ruských bezpečnostních zájmů a zároveň ohrožují ruské hranice. Podle názoru Moskvy není právo zemí “svobodně si zvolit nebo změnit své bezpečnostní uspořádání, včetně vstupu do aliancí”, které USA uvádějí, absolutní, ale je pouze polovinou formulace obsažené ve stávajících evropských bezpečnostních smlouvách. Dokument poukazuje na to, že Washington stále vynechává druhou polovinu, tedy že nesmí posilovat vlastní bezpečnost na úkor ostatních.
6 Rusko chce, aby NATO přestalo umisťovat jaderné zbraně v Evropě
Na ruský návrh přestat rozmísťovat jaderné zbraně mimo vlastní území, což USA opakovaně činí u spojenců v NATO, čímž porušují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), MZV neodpovědělo. Takové zbraně jsou v současné době rozmístěny na území několika členů NATO a jsou schopny zasáhnout Rusko.
Moskva trvá na tom, že musí být staženy, infrastruktura pro jejich rychlé přemístění do Evropy demontována a NATO musí přestat cvičit nejaderné členy v zacházení s těmito zbraněmi. “Bez odstranění tohoto dráždidla je diskuse na téma nestrategických jaderných zbraní nemožná,” uvedlo Rusko.
7 Porušení “červených linií” může vést k “vojensko-technické” reakci – Moskva
USA a NATO zvyšují svou vojenskou aktivitu na hranicích Ruska, přičemž ignorují “červené linie” a základní bezpečnostní zájmy Moskvy, uvedlo MZV a označilo situaci za “důvod k znepokojení”. Rusko označilo ultimáta a hrozby sankcemi za “nepřijatelné” a uvedlo, že podkopávají šance na dosažení skutečných diplomatických dohod. Vzhledem k tomu, že USA nejsou připraveny jednat o pevných a právně závazných zárukách ruské bezpečnosti, bude Moskva nucena reagovat, a to i “zavedením opatření vojensko-technické povahy”, uvedlo MZV.