Svět je pokrytecký, zákon není pro každého. Zájmy USA jsou nad zákon, říká Bohbot

26.04.2023 14:25 | Rozhovor

Výrobci zbraní a ropní baroni nemají důvod přestat vydělávat miliardy. Nepodařilo se ani rozbít Rusko sankcemi, ani zničit postavení a popularitu prezidenta Putina, ani oslabit pozice Ruska na mapě světa. A právě proto se dá jen stěží očekávat, že válka na Ukrajině v dohledné době skončí. Myslí si to alespoň David Bohbot, zkušený bezpečnostní expert a ředitel pražského Centra pro výzkum terorismu, podle kterého Rusko sice ztratilo své pozice na Západě, ale v Africe a Asii podpora Ruska a prezidenta Putina stoupá, protože se úspěšně postavil USA.

Foto: Archiv D. Bohbota
Popisek: Bezpečnostní expert David Bohbot

Náš rozhovor asi nemohu začít logicky jinak, než dotazem na váš komentář k aktuálním vývoji na ukrajinském bojišti. 

Rusko vytrvale postupuje v mnoha směrech. Asi nejvýraznější je postup ruské armády v charkovské oblasti směrem na Kupjansk, odkud byli během uplynulého měsíce evakuováni civilisté. Probíhá tam pokus o průlom směrem na Slovjansk. Bachmut zcela opustí ukrajinská armáda nejpozději do dvou týdnů a také u Avdijevky se její situace neustále zhoršuje.

Takže se domníváte, že Bachmut brzy padne?

Ano. A vidím také přípravy ruské armády na další postup. Je velmi zajímavé, že do Bachmutu byli vysláni výsadkové jednotky ruské armády, aby pomohli jednotkám Wagner. To je jednoznačné znamení. Parašutisté jsou špičkoví ruští vojáci, známí schopností nejen se bránit, ale především útočit, a já to vidím jako přípravu na urychlení a posílení útoků, které mají dokončit vojenské operace v Bachmutu a zahájit postup do dalších oblastí.

A co ukrajinský protiútok?

Je dost smutné, že se o tom bavíme. Protiútok je účinnější, když je překvapivý. Zde máme co do činění s útokem, který vypadá spíše jako diplomatická karta než skutečný útok. Ukrajinci jsou poraženi a jejich vojáci jsou vyčerpaní. Pokud budou mít štěstí, pošlou 60 000 vojáků proti více než 300 000 vojáků ruských, Wagnerovce v to nepočítaje. Bez momentu překvapení nemůžou mít zásadní úspěch. Také počet tanků a zbraňových systémů je ve prospěch Ruska, stejně jako zásoby munice, které jsou na ukrajinské straně příliš nízké a navíc velmi různorodé.

Blížíme se ke konci války? Vidíte u některé ze stran bojujících v této válce známky ochoty ke kompromisu?

Abychom mohli správně odpovědět, musíme rozumět tomu, že se konfliktu účastní tři strany: země NATO, Rusko a Ukrajina. Na každé zúčastněné straně máme navíc tři subjekty: vedení státu, armádu a občany. Mluvme o hlavním hráči, zemích NATO. Vedoucí představitelé zemí NATO v čele s USA, které jsou rozhodujícím prvkem Aliance, nejsou spokojeni a přejí si, aby konflikt pokračoval. Výrobci zbraní a ropní baroni nemají důvod přestat vydělávat miliardy. Nepodařilo se ani rozbít Rusko sankcemi, ani zničit postavení a popularitu prezidenta Putina, ani oslabit pozice Ruska na mapě světa. Vypadá to, že Rusko ztratilo své pozice na Západě, ale v Africe a Asii podpora Ruska a prezidenta Putina stoupá, protože se úspěšně postavil nenáviděným USA, a to i vojensky. 

Ani vojenské velení NATO není spokojeno s výsledky. Nepodařilo se jim porazit Rusko na bojišti. Aliance v čele s USA tak dosáhla vlastně jediného cíle. Přimět většinu obyvatel Západu nenávidět Rusko. Ještě nikdy v historii nebyla média tak masivně a úspěšně využita ke změně stávající reality v novou. Považuji to za velmi znepokojivé. Před válkou nebylo snadné být Ukrajincem. Ukrajinci nebyli bráni jako rovní obyvatelům západních zemí, nebyli oblíbení ani milovaní. Existovaly informace o spojení ukrajinské mafie s obchodem se ženami, drogami, korupcí a krádežemi. Mnozí také vzpomínali na ukrajinskou podporu nacistického Německa. Na Ukrajině volně a veřejně působí neonacisté a ve většině měst stojí sochy příznivců nacismu. Kdo by ještě před dvěma lety věřil, že se ukrajinská vlajka stane mediálně propagovaným symbolem hrdinství, lásky a jednoty! Amerika chce, Amerika dostane. Dnes je ukrajinská vlajka nejpoužívanější vlajkou země. Zatímco Rusové se za svůj původ mají stydět, Ukrajinci se těší nejvyšší popularitě, jakou si ani nedokázali představit. Cestou probouzení vzpomínek na komunistickou éru a totalitního mediálního vymývání mozků dosáhly USA zákazu vstupu hudebníků, sportovců a vědců na oficiální světová pódia.

A co na to občané EU a USA? Jestliže na začátku války byla téměř jednomyslná podpora války a Ukrajiny, dnes se situace stále rychleji mění. Většina lidí byla ovlivněna médii, uvěřila, že Rusové jsou ti zlí a že Rusko brzy prohraje. Ale pod tlakem reality lidé pomalu mění názor. A měli by v tom pokračovat.

Co tedy bude s Ruskem? Lavrov prezentoval ruské podmínky pro ukončení války?

Celé Rusko si přeje, aby válka skončila nejlépe okamžitě. Lidé, vedení státu i armáda. Armáda postupuje a ráda by válku ukončila v postavení vítěze. Ruská armáda je mnohem silnější a má mnohem více rezerv, nicméně jak víme, a jak se ruská armáda naučila, v každé válce jsou vzestupy a pády. Z vojenského hlediska si ruská armáda nemá moc co přát, hlavní cíle splnila. Dobytí a později ovládnutí celé Ukrajiny bude neodpustitelnou chybou a velení ruské armády si to uvědomuje. Prezident Putin by si také přál, aby válka skončila co nejdříve. Rád by si ponechal čtyři anektované části a vyhlásil vítězství, které přineslo dobré výsledky a které ruské obyvatelstvo uvítá. Těší se popularitě a dnes nikdo nezpochybňuje jeho vůdčí postavení a pozici. Směšná amatérská strategie USA selhala, sankce a nenávist Rusy stmelily, ale čas není na straně prezidenta Putina.

Obyvatele Ruska přivítají vítězství a dosažené výsledky, ale radost budou mít především z ukončení bojů. Není dnes právě jednoduché být ruským občanem. Mnoho lidí hlavně v Evropě má propagandou vymyté mozky, domnívají se, že Rusové jsou ti „the worst boys“ Evropy a celého světa. Směs špatných zkušeností z dob komunismu a všeobjímající americké propagandy vytvořila nenávist vůči všemu ruskému jako populární trend. Je to hrozné.

Také ruští podnikatelé si přejí, aby tato válka skončila. Západní státy jim ukradly bankovní konta a zabavili majetek. Já to vnímám jako zločin, většina lidí na Západě to ale vnímá jako spravedlnost. Svět je pokrytecký, zákon není pro každého. Zájmy USA jsou nad zákon. Když Amerika řekne, že někdo má jaderný potenciál, všichni se skloníme a necháme ji zaútočit, připravit postiženou zemi o svobodu, ropu a důstojnost a ještě prohlásíme, že zvítězila demokracie …

Co Ukrajinci? Ti trpí nejvíce. Přejí si, aby tato válka skončila?

Ukrajinci se dělí na tři skupiny. První skupinou jsou lidé a někteří politici a generálové, kteří doslova patří USA. Ti nemají co říci, jen dostávají a plní rozkazy. Budou hrát tak, jak jim bude přikázáno. Ukrajina je zcela závislá na milosti USA a oni to vědí. Dále jsou tu takoví, kteří věří Američany vytvořené iluzi, že Ukrajina může zvítězit. Najdeme je především mezi vojáky, bojujícími na frontě. Mezi nimi je hodně těch, kteří si to moc přejí a vzpomínají na pár úspěchů, které jim umožňují zavírat oči před realitou. Je tam ale také hodně vojáků, kteří chápou, že to nefunguje. Poslední jsou obyčejní občané. Stejně jako vojáci jsou rozděleni, ale větší část jich chápe, že válka je prohraná a oni jsou využíváni jako užiteční idioti.  Umírají, zatímco jiní z toho profitují.

Mnoho lidí včetně Ukrajinců říká, že válečné úsilí je zásadní, a dokonce tvrdí, že je úspěšné. Říkají, že ukrajinská armáda překvapila mocnou ruskou armádu, zastavila ji a později dobyla v protiútoku většinu oblastí, které Rusové kontrolovali. Souhlasíte s tím?

Vůbec ne. Poté, co ukrajinská armáda překvapila menší ruskou armádu, která nečekala americký „výpad ze zálohy“, a válku stále více eskalovala, nepřicházely pro Ukrajince žádné radostné zprávy. Výsledky rok trvajícího konfliktu jsou pro Ukrajince velmi smutné. Zatímco na ruském území byl vyhozen do povětří jeden most a zničeno několik letadel, celá Ukrajina, každý její občan, jsou pod přímou hrozbou ničivého ruského útoku. Existuje jen velmi málo příkladů tak obrovské porážky, jakou utrpěli Ukrajinci. Dokonce i v Iráku přišlo o své domovy a uteklo do zahraničí méně lidí než na Ukrajině.

Za celých 22 let (!) od amerického útoku v Iráku se uprchlíky stalo asi 9 000 000 Iráčanů za situace, kdy boje probíhaly po celém jeho území. Za necelý rok a půl se uprchlíky stalo asi 12 000 000 Ukrajinců. Počet Iráčanů, zabitých za necelé dva roky války, byl ani ne poloviční proti ztrátám Ukrajinců, zabitých za kratší dobu. A tato čísla stále rostou. Stupeň devastace Ukrajiny nemá obdoby. Je zdevastovaná více než Irák nebo Jemen a její infrastruktura byla poškozena nejvíce od druhé světové války! Většina Ukrajinců samozřejmě chce, aby to přestalo, i kdyby to mělo znamenat ztrátu země.

Ukrajinci jsou oběti, většina z nich nemá s válkou nic společného. Plán vyzbrojit se, vstoupit do NATO a potenciálně se stát hrozbou pro Ruskou federaci nebyl nápadem obyčejných lidí. V některých částech Ukrajiny existují nacistické skupiny. Mnoho z nich bylo zničeno ruskou armádou v Azovu a v dalších bojích, protože mnoho z nich vstoupilo do ukrajinské armády. Jejich počet je však nízký ve srovnání s běžným obyvatelstvem, které dnes trpí v dlouhém konfliktu, který by mohl být ukončen, pokud Američané přijmou tamní porážku. 

Takže nevidíte možnost okamžitého ukončení konfliktu?

Mohl by přijít, ale někdo dostatečně významný ho musí iniciovat. Amerika nemá z prodlužování války co ztratit. Více peněz a více kontroly za cenu více mrtvých Ukrajinců. Je zapotřebí silného vůdce, jako je Trump, aby se tomuto šílenství učinila přítrž. Dokud je „u moci“ Biden, je tu problém. Bylo by potřeba minimálně pár odvážných evropských vůdců, aby došlo ke změně, a musí to být hlavy významných zemí jako Francie, Německo nebo Anglie. Pokud nezasáhnou oni, tak musí zasáhnout třetí země jako Čína, ale jen pokud bude vyvíjen dostatečný tlak na Američany.

Jinak si budeme muset počkat na příští americké volby. Biden nebude pokračovat, a pak bude příležitost to ukončit s americkou iniciací. Ale volby jsou ještě daleko, takže doufám, že se věci změní dříve. Evropa pomohla situaci zkomplikovat a Evropa by proto měla tento konflikt ukončit.

sdílet na