Summit EU-Latinská Amerika: Selhání Evropy a „starých pořádků“

Právě proběhlý summit EU-Latinská Amerika lze považovat za selhání Evropy a „starých pořádků“. Hned první den se navzdory diplomatické zdvořilosti ukázalo, že zájmy Evropy a Latinské Ameriky se neshodují. 

Diplomaté a experti ze 60 zemí Evropy, Latinské Ameriky a Karibiku pracovali dnem a nocí na závěrečném dokumentu třetího summitu EU-CELAC v Bruselu, ale nebyli schopni nazvat Rusko agresorem ani odblokovat zastavenou obchodní dohodu EU-MERCOSUR.

Evropská unie nedokázala vnutit zemím Společenství Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC) během dvoudenního summitu v Bruselu závěrečné prohlášení odsuzující Rusko v ukrajinské otázce.

Předseda Evropské rady Charles Michel na tiskové konferenci po summitu ve sém projevu označil přijatou deklaraci za “politický úspěch”, o Ukrajině se však kvůli sporům mezi účastníky kolem Ukrajinců raději vůbec nezmiňoval.

Již dříve zaznělo, že latinskoamerické země ani ve fázi přípravy schůzky v Bruselu nechtěly připustit, aby se otázce Ukrajiny věnovala výrazná pozornost na úkor pro ně důležitých otázek. V důsledku toho byla „ukrajinská otázka“ zredukována na obecné fráze bez zmínky o Moskvě.

“Stojíme nyní před vámi s pocitem úspěchu a s pocitem, že otevíráme slibnou stránku ve vztazích EU se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku. Před pár okamžiky jsme dosáhli dohody o ambiciózní deklaraci, která pokrývá širokou oblast naší budoucí spolupráce. Tuto deklaraci podpořily všechny země s výjimkou jedné, která nemohla dát souhlas kvůli jednomu odstavci. To znamená politický úspěch tohoto setkání,” řekl Michel.

Odkaz na nesouhlas jedné země s jedním odstavcem závěrečné deklarace je i v samotném dokumentu. Tento bod se ukázal jako 15. odstavec deklarace, který odkazuje na ukrajinský konflikt. Strany v něm neutrálně podpořily „veškeré diplomatické snahy“ o ukončení konfliktu na Ukrajině a nikdy se nezmínily o Rusku.

„Vyjadřujeme své hluboké znepokojení nad pokračující válkou proti Ukrajině, která nadále způsobuje velké lidské utrpení a prohlubuje stávající problémy v globální ekonomice… V tomto smyslu podporujeme potřebu spravedlivého a udržitelného míru… Podporujeme veškeré diplomatické úsilí zaměřené na dosažení spravedlivého a trvalého míru v souladu s Chartou OSN,“ stojí v 15. odstavci deklarace, která se skládá ze 41 paragrafů.

Již dříve zaznělo, že se lídři Evropské unie a CELAC nemohli dlouho shodnout na závěrečné deklaraci, jedním z hlavních kamenů úrazu byl konflikt na Ukrajině. Závěrečná tisková konference se kvůli kontroverzi zdržela téměř o dvě hodiny. Zdroje uvedly, že ze zemí CELAC hlasovala Nikaragua, která je považována za spojence Moskvy, proti odsouzení ruských akcí na Ukrajině, Bolívie, Kuba a Salvador se zdržely hlasování, Venezuela nehlasovala.

Kromě toho bylo konstatováno, že existují aktivní spory o zmínku v textu dokumentu o koloniální minulosti  Evropy v Latinské Americe a Karibiku, což byl jeden z hlavních požadavků prezidenta CELAC a předsedy vlády Svatý Vincent a Grenadiny Ralpha Gonçalvese.

“Ne všichni dostali vše, co očekávali, ale nakonec jsme se na deklaraci dohodli,” shrnul výsledky jednání prezident CELAC Ralph Gonçalves. https://ria.ru/20230718/konflikt-1884958931.html

Ve výsledku to na papíře dopadlo hladce a dokonce velmi podobně jako obdoba summitu v roce 2015, který se konal také v Bruselu. Stejné naděje a závazky ke sblížení, stejné přísliby rozvoje vzájemně výhodné spolupráce.  Přesto se svět za posledních osm let změnil.

Podepsalo se tedy závěrečné bezzubé prohlášení. 

A to není vše: Nikaragua, která odmítla dokument podepsat, prohlášení označila za „pompézní a lživé“ a obvinila EU z porušování všech demokratických postupů.

V prohlášení nebyla žádná obvinění proti Rusku.

Místo toho, aby se Latinská Amerika poslušně připojila k euroatlantickému chóru hlasů za pytlík korálků, přišla s tvrdými ekonomickými požadavky. 

A zároveň předvedla neformálního vůdce kontinentu – brazilského prezidenta Lulu da Silvu.

Dialog mezi Starým a Novým světem začal prohlášením da Silvy, že pokud EU nechce v regionu investovat, pak se najdou tací, kteří na to připraveni jsou. Jasný odkaz na Čínu.

Rétorika brazilského prezidenta byla zřetelná a obecně se vyznačovala připraveností udávat tón. Ani jedna z iniciativ EU nebyla realizována v podobě, jakou si Brusel představoval. 

Evropskou alternativu k čínskému projektu „Jeden pás, jedna cesta“ nazvanou “Global Gateway” Lula da Silva kritizoval, protože nesplňuje současné potřeby obyvatel.

Obnovený zájem Evropy investovat v Jižní Americe označil prezident Brazílie za „nesrozumitelný“. 

Upřesnil – a ze slušnosti řekl „možná“ – že politický a ekonomický zájem EU vzešel z konfliktu mezi USA a Čínou, čínských investic v regionu, nového levicového kurzu Jižní Ameriky a války na Ukrajině. Kterou Lula da Silva mimochodem nazval „občanskou“.

Brazilský lídr odsunul stranou i výsledky obchodních dohod mezi EU a jihoamerickým blokem Mercosur.  Prohlásil, že obavy EU ohledně ekologie, šetrnosti brazilského hospodářství k životnímu prostředí by měly být z dohody vynechány.

EU podle svého podivného zvyku začala po Brazílii požadovat, aby se zavázala omezit odlesňování. A nejen.

„Evropa napsala agresivní dopis, ve kterém hrozí sankcemi a tresty, pokud Brazílie nesplní určité ekologické požadavky. Řekl jsem EU: dva strategičtí partneři o něčem diskutují nikoli s pomocí hrozeb, ale s pomocí návrhů,“ řekl da Silva.

Skončil tím, že Brazílie pošle EU svou verzi dohod. Protože, zdůraznil Lula da Silva, “já musím skládat účty Brazilcům, ne Evropě”. V jeho volebním programu se počítá s přechodem k nulovému kácení do roku 2030, a určitě ne hned teď, jak požaduje Brusel.

Da Silva také zmařil pokus EU otevřít trh veřejných zakázek Brazílie. Zdůraznil, že jeho úkolem je zachovat v zemi malé a střední podniky, a ne pracovat pro a na někoho v zámoří.

Ve výsledku návrh komuniké, stěžuje si Politico, nakonec vypadal jako nákupní seznam poté, co každé hlavní město trvalo na zmínce o svých národních prioritách.

Prosadit na summitu ukrajinské téma se také nepodařilo. Ze všech hostů jediným, kdo podpořil Kyjev, byl 37letý prezident Chile, bývalý studentský aktivista Gabriel Boric.

Lula da Silva připsal Boricův postoj jeho mládí a nezkušenosti, a ohromil evropské politiky větou, že svět už vlastně začal být Ukrajinou unavený a že stojí za to hledat mírové řešení ukrajinského problému. S tím je připravena pomoci i Jižní Amerika – vzdálený a tedy ve vztahu ke Kyjevu a Moskvě maximálně neutrální region. Další věc, kterou bude muset Západ pochopit.

Vítejte ve skutečném multipolárním světě, milí Evropané!

Jelena Panina

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/2ueyN

sdílet na