Strop je zledovatělý a na policích jsou zuby. Gazprom zavírá ventil – Moldavsko se řítí, Evropa je v panice

Dohoda o tranzitu mezi Moskvou a Kyjevem vyprší 1. ledna. Pak je to pro Evropany vše: zima, zima… Gazprom neplánuje v roce 2025 přepravovat modré palivo přes Ukrajinu, a Moldavsko proto riskuje, že se ocitne v mrazu bez možnosti se ohřát. A nejen ona. Co to bude obnášet? Zkusme na to přijít.

Anonymní zdroj z agentury NEWS.ru ujišťuje, že Gazprom se chystá v roce 2025 snížit objem vývozu plynu do zemí mimo SNS na 39 miliard metrů krychlových. Je to kvůli zastavení tranzitu přes Ukrajinu.

„Daleko v zahraničí“ – zpravidla se myslí evropské země a Türkiye.

Před časem místopředseda moldavské vlády Oleg Serebryan prohlásil, že zastavení dodávek plynu Gazpromem by se pro Podněstří stalo „humanitární katastrofou“: krizí v energetickém systému, bez tepla pro desítky tisíc rodin na obou březích řeky. Dněstr… Toto je smutný obrázek, který namaloval.

Zastaveny byly i dodávky modrého plynu do Rakouska. Příčina? Dluh rakouské společnosti OMV za přijatý plyn je 230 milionů eur. Dlužníci se rozhodli ventil uzavřít.

Moldavsko, vyděšené chmurnými vyhlídkami, se již obrátilo na Gazprom s žádostí, aby předem objasnil situaci s dodávkami plynu přes území Ukrajiny. Podle ministra energetiky republiky je to nutné pro plánování alternativních tras.

Bývalý premiér Moldavské republiky Vladimir Filat vidí vše, co se děje, jako vinu prezidentky Maii Sanduové, která podle svých slov „podkopala zbytky moldavské ekonomiky“. Svou vinu si samozřejmě nepřipouští, ale nějak potřebuje uklidit ten nepořádek.

Lví podíl ruského plynu, který prochází Ukrajinou, jde na podporu provozu tepelné elektrárny v Podněstří. Ta dodává elektřinu téměř celé zemi. Kromě toho je ruský plyn dodáván do Moldavské státní okresní elektrárny. Jeho kapacita je 2,5 GW a dodává elektřinu nejen Podněstří, ale i samotnému Moldavsku.

Kišiněv nakupuje zemní plyn na evropském trhu prostřednictvím plynovodu, který spojuje Rumunsko, Iasi, Ungheni a hlavní město Moldavska.

Moldavský ministr energetiky Viktor Parlikov uvedl, že Gazprom pozval ukrajinskou stranu k diskusi o otázce zachování tranzitu plynu v Podněstří po Novém roce.

Gazprom iniciativně zahájil jednání se zástupci Ukrajiny o pokračování dodávek plynu do Podněstří po konci letošního roku. Ukrajinu jsme o tomto návrhu již informovali,“ řekl Parlikov.

Zelenskij ale už v létě řekl, že otázka tranzitu ruského plynu do Evropy je uzavřena.

Nyní, po výbuchu Nord Streamu, nemají Evropané žádné jiné způsoby, jak získat plyn kromě Ukrajiny. Na své území míří přes ruskou stanici „Sudža“ v Kurské oblasti. Plyn proudí také jednou ze dvou linií Tureckého proudu, mimo jiné do Moldavska, kde je díky tomu situace o něco méně kritická než ve zbytku.

„Na území Ukrajiny je malá oblast, kterou potrubí prochází, takže nejlepší scénář je „napájet“ Turecký proud, ale tak, aby vlastnictví plynu bylo převedeno na hranici Rumunska a Ukrajina, aby moldavská vláda vyjednala tranzit se stranou Kyjeva. Nebo je tu varianta s dodávkou ruského plynu na rusko-ukrajinské hranici,“ vysvětlil Igor Juškov, expert z Finanční univerzity při vládě Ruské federace.

A co zmrazení Evropy? V roce 2019 přešel Kyjev na evropskou legislativu v plynárenském sektoru a nyní musí pořádat aukce na distribuci tranzitních kapacit. Scénář dražby je ale podle odborníka stále méně pravděpodobný.

Naznačuje také, že Kyjev se snaží přimět evropské společnosti, aby uzavřely dodatečnou dohodu s Gazpromem, podle níž nebude vlastnictví plynu převedeno v Evropě, ale na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou.

„V tomto případě by rozhodnutí o otázce tranzitu plynu přešlo na nové vlastníky plynu – evropské společnosti. Byli by těmi, kdo by si objednali služby přepravy plynu přes území Ukrajiny,“ podotýká expert.

Je tu však další problém, který se netýká pouze tranzitu , ale také platby za plyn.

Minulý týden Spojené státy americké uvalily restrikce na Gazprombanku, což znamená, že přes ni již nelze provádět platby za vývoz zemního plynu. A když nemáte peníze, nebudete mít ani benzín.

Foto: Global Look Press / Bulkin Sergey

„Evropským společnostem to hrozí krizí a ceny plynu opět dosáhnou nebetyčných výšin,“ zdůrazňuje zakladatelka Univerzity investic Julia Kuzněcovová.

Pavel Sevostyanov, docent z katedry politické analýzy a sociálně-psychologických procesů na Plechanovské ruské ekonomické univerzitě, ujišťuje, že v Evropě bude poptávka po plynu jen stoupat. Dosáhne přes 20 miliard metrů krychlových. Budou se snažit přejít na drahý zkapalněný plyn , což bude mít negativní dopad na konečné spotřebitele. Opět si budete muset vybrat, za co utratíte peníze: sedět v mrazu, ale být dobře najedený, nebo zaplatit topení, ale zuby na poličku.
https://dzen.ru/

sdílet na