Srbský parlamentní výbor: „KFOR a civilní mise OSN kryly zločiny Kosovské osvobozenecké armády“
V Bělehradě projednával Výbor pro Kosovo a Metohiji (Metochie nebo Dukagjini) Národního shromáždění Srbska zprávu o práci pracovní skupiny pro shromažďování faktů a důkazů o zločinech proti představitelům srbského lidu a dalších národnostních komunit v Kosovu a Metohiji.
Pracovní skupina zjistila, že od roku 1998 do roku 2000 albánští militanti zabili v Kosovu více než 2500 civilistů, uvádí PolitNavigator.
Předseda Výboru pro Kosovo a Metohiji a předseda pracovní skupiny Milovan Drecun poděkovali pracovní skupině za obětavou práci a úsilí o vytvoření jednotné databáze, která přispěje k odhalení celé pravdy o zločinech Kosovské osvobozenecké armády (albánsky: Ushtria Çlirimtare e Kosovës, UÇK) v provincii v období od roku 1998 do roku 2000 a poskytne množství důkazů pro další vyšetřování a stíhání odpovědných osob.
“Toto je demokratický přístup k nastolení pravdy v zájmu spravedlnosti a usmíření. V období od roku 1998 do roku 2000 se ztratilo nebo bylo zabito více než 2 500 civilistů, asi 250 000 Srbů a nealbánců bylo nuceno opustit své domovy na území Autonomní provincie Kosovo a Metohije, které obývali po staletí – KFOR (okupační „mírový“ kontingent NATO) a civilní mise OSN kryly zločiny spáchané UÇK na Srbech a představitelích dalších národnostních komunit od roku 1998 do konce roku 2000,” řekl Drecun.
Dokumentace, kterou pracovní skupina shromáždila a sestavila, je velmi rozsáhlá.
Jedná se o více než 7 tisíc dokladů o 3 540 událostech, které se odehrály v sedmi operačních zónách na území kraje. Veškerá dokumentace, kterou se pracovní skupině podařilo shromáždit do jediné databáze, je uložena ve speciálně určených prostorech.
Člen pracovní skupiny Veljko Odalovič uvedl, že Priština a mezinárodní společenství o zločinech proti Srbům mlčí a dodal, že neočekává nestranné výsledky činnosti zvláštních prokuratur a soudů v Haagu vytvořených v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými v Kosovu.
“Nikdo nenese odpovědnost za tyto zločiny a Priština odmítá jakoukoli spolupráci, takže rodiny obětí jsou nespokojené. Tito pohřešovaní nezabloudili někde v lese, ale jsou obětí závažných zločinů. Vzhledem k tomu, že se pohřešuje 1622 lidí, mají jejich rodiny právo vědět, kdo trestný čin spáchal,“ uvedl člen Pracovní skupiny.
Podle Odaloviče byl největší počet zločinů na kosovských Srbech spáchán po 10. červnu 1999 (stažení jugoslávské armády – pozn. red.) za přítomnosti mezinárodních představitelů, úkolem kterých bylo něčemu takovému zabránit.
Přitom z přibližně 13 000 zabitých v Kosovu (vojáci, policie a civilisté) je téměř 2 000 „Albánců zabitých Albánci“.
Řečník poznamenal, že po stažení jugoslávské armády a policie bylo zabito asi 400 dalších Albánců loajálních Bělehradu se stejnou krutostí, s jakou se přistupovalo k Srbům.