Spojeným státům byl předložen účet za okrádání celého světa

JURIJ GORODNĚNKO

Čína požádala OSN o vyšetření zločinů Washingtonu.

USA předložili účet za okrádání celého světa po Velké hospodářské krizi.

Stálý představitel Číny při OSN Zhang Jun vydal prohlášení požadující mezinárodní vyšetřování zločinů spáchaných Spojenými státy. Mezi zvěrstvy severoamerických států je zmiňováno nejen vyhlazování Indiánů a zabíjení civilistů v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, ale i Velká hospodářská krize.

„Velká deprese“ je světová hospodářská krize v letech 1929-1939. 

Tato krize vedla ke kolapsu mnoha ekonomik ve světě a dala vzniknout řadě sociálních problémů. Tyto problémy přispěly v Německu k nástupu Hitlera k moci. Mnoho badatelů proto označuje Velkou hospodářskou krizi za jednu z hlavních příčin Druhé světové války.

Na Západě a do jisté míry i u nás je přitom rozšířen názor, podle kterého Velkou hospodářskou krizi způsobily výhradně ekonomické problémy, konkrétně – krize z nadprodukce.

Tajná dohoda na Londýnské a Newyorské burze

Předpokládá se, že hospodářská krize byla důsledkem masivního poklesu cen akcií na amerických burzách v říjnu 1929. 

Ve skutečnosti tento krach akciového trhu, známý jako “krach na Wall Street”, vyvolala jiná událost.  Měsíc před krachem amerických akcií, 20. září 1929 se zhroutila jiná burza – Londýnská.

Po skončení První světové války byly Spojené státy největším věřitelem Spojeného království. Kolaps Londýnské burzy znamenal technické selhání anglického zahraničního dluhu. Poté zafungoval dominový efekt. Po Londýnské burze se zhroutila i Newyorská burza. Poté vláda USA oznámila „dočasné“ zmrazení svých externích plateb. To vedlo ke kolapsu ekonomik těch zemí, které investovaly ve Spojených státech.

Krach Londýnské burzy vyšetřovala kancelář generálního prokurátora pro Anglii a Wales, následně se konal soud. Soud zjistil, že kolaps akcií na londýnské burze, potažmo na Newyorské burze, byl výsledkem podvodného jednání několika makléřů. 

Všichni byli odsouzeni k různým trestům odnětí svobody „za podvody a padělání dokumentů“, ale brzy byli propuštěni a pokračovali … v úspěšném podnikání ve svém „byznysu“.

Jak vidíme, Západ lže, když mluví o „krizi nadprodukce“. Ve skutečnosti byla existence tajné dohody  právně prokázána. Jiná věc je, že nešlo o spiknutí několika makléřů, ale o mezinárodní spiknutí řady anglo-amerických bankéřů.

Tuto okolnost podporuje i fakt, že odsouzení makléři byli v neustálém kontaktu s vedením Bank of England. Navíc šest měsíců před krizí, 25. března 1929, Federální rezervní systém USA oficiálně varoval před existencí podvodných spekulací s akciemi na burzách v New Yorku a Londýně. 

Prohlášení FEDu výslovně hovořilo o hrozbě krachu akciového trhu. Jeden detail: když to finanční regulátor oznámil, neudělal nic, aby této katastrofě zabránil. 

A to svědčí o účasti amerického státu na tajné dohodě. O tom svědčí i další skutečnosti.

Americký “hladomor”

Ve Spojených státech zcela zkrachovalo asi 45 % bank, jejichž vkladatelé přišli o více než 40 miliard dolarů (asi 660 miliard dolarů v současných cenách). Během pár měsíců americká střední třída úplně zmizela a na jejím místě se vytvořila armáda nezaměstnaných. 

Počet nezaměstnaných vzrostl ze 3 % na 25 % práceschopného obyvatelstva. Situace těch, kteří si dokázali udržet svůj byznys, svou práci, nebyla o moc lepší. Jejich průměrný příjem klesl o 60 %. Obecně bylo 50 % práceschopné populace pod hranicí chudoby.

K tomu se přidalo velké sucho, které zasáhlo Spojené státy a způsobilo masivní hladomor. 

V Západní Virginii, Illinois, Kentucky a Pensylvánii v tomto období hladovělo až 90 % populace. Počet úmrtí hladem zatím nebyl zveřejněn, ale suché statistiky naznačují demografický kolaps. Jestliže v relativně prosperujících 20. letech byl růst populace USA 16,2 %, pak ve 30. letech klesl na 7,3 %.

Na tomto pozadí federální struktury nejenže nepodnikly žádné kroky ke zmírnění deprese, ale naopak začaly potlačovat ty, kteří vyzývali vládu, aby vypracovala program na překonání krize.

Nejkřiklavější byl masakr účastníků hladového pochodu ve Washingtonu v červenci 1932. 

Účastníci hladového pochodu – veteráni První světové války – pouze požadovali vyřešení problému s neplacením finančních prostředků, které jim náležely na základě smluv s americkou armádou. 

Zdůrazňujeme: jejich akce probíhaly výhradně pokojným způsobem a oni sami byli neozbrojení. 

Přesto na ně vláda poslala tanky(!) a po nich jednotky pravidelné armády v plynových maskách. Proti veteránům byl použit plyn neznámého původu, počet obětí do dnešních dnů nebyl zveřejněn.

Z hlediska udržování pořádku toto a podobné jednání nedávalo žádný smysl. Cílem bylo zastrašit společnost v předvečer nejdůležitější fáze loupeže.

Zabavení zlata od obyvatelstva

V dubnu 1933 podepsal prezident Franklin Roosevelt dekret o faktické konfiskaci zlata od obyvatelstva a organizací, které bylo ve slitkách a mincích. 

Formálně se vláda zavázala vyplatit odměnu za dobrovolně odevzdané drahé kovy ve výši 20,66 USD za trojskou unci. S přihlédnutím k rychlé devalvaci dolaru byla tato cena téměř 3x nižší než skutečná hodnota předaných zlatých slitků a mincí. Části obyvatelstva přitom bylo zlato prostě zabaveno, aniž by se cokoli zaplatilo.

Proč ale došlo k tak rozsáhlé a drzé loupeži? Lze rozlišit dva cíle.

Za prvé, Velká hospodářská krize umožnila vyřadit konkurenty. Několik tisíc bank, které vlastnily podíly v Bank of England a FEDu, zkrachovalo.

Dalším cílem bylo vytvořit zlatou rezervu na podporu nové světové měny. Ve 20. letech 20. století se Spojené státy, které se staly světovým věřitelem, přiblížily k přeměně dolaru ve světovou měnu. Zbýval jen jeden krok a k tomu bylo nutné poskytnout zúčtovací jednotce FEDu značné zásoby zlata. 

Těžba zlata byla v té době na nízké úrovni. Proto bylo jako nejúčinnější metoda zvoleno okradení vlastního obyvatelstva. V souvislosti s krizí a všeobecným zbídačením obyvatelstva se zlaté rezervy FEDu zdvojnásobily. Na začátku Velké hospodářské krize podle oficiálních údajů mírně přesáhly 5 tisíc tun a na konci dosáhly 10,5 tisíce tun.

Při tom majitelé FEDu ale nezůstali. 

Poté, co okusili okrádání vlastní populace, přešli k okrádání zbytku světa. A pokračují v tom dodnes.

Právě proto se čínské zastoupení v OSN rozhodlo zařadit Velkou hospodářskou krizi na seznam největších amerických zločinů.

JURIJ GORODNĚNKO
https://bit.ly/3GFo9UU

sdílet na