Slovenské neziskovky na americké výplatnici. Exoti, umělci. Andrej Danko naplno

01.06.2024 12:50 | Rozhovor

„Lidé pochopili, že Zuzana Čaputová je jen prázdná nádoba bez mozku. Vždyť ona nikdy nebyla prezidentkou národa, nezná Slovensko a tak dále.“ To nám řekl předseda Slovenské národní strany a současný místopředseda Národní rady Slovenské republiky Andrej Danko. Nicméně jsme se bavili i o věcech, které mu opozice tvrdě vyčítá.

Sdílej

Foto: Hans Štembera
Popisek: Shromáždění evropských vlasteneckých stran, které pořádalo hnutí SPD na Václavském náměstí. Před akcí vystoupila skupina Ortel

Atentátník na slovenského premiéra Roberta Fica Juraj Cintula prohlásil, že ho nechtěl zabít a Ficovi se omluvil. Není to účelové?

To jsou mediální manipulace. Jasně řekl, že problémem je naše vláda, takže ten člověk byl politicky činný. Chodil pravidelně na protesty kritizovat naši vládu, měl nějaké občanské sdružení a nikomu to z opozice není příjemné. Některá média, která u nás jsou majetkově propojená s opozicí, to nyní zkreslují. Prostě se jim to hodí zjemňovat.

Smazali internetový profil útočníka Cintuly. Do jaké míry je problematické, že společnost Meta, která vlastní Facebook, podle Denníku N mezitím oznámila, že profil střelce smazala, protože porušoval její pravidla o nebezpečných jednotlivcích?

U nás, jakož i v celé Evropě a ve světě si sociální sítě dělají, co chtějí. Takže musíme vytvořit podle směrnic Evropské unie Národní mediální úřad, aby si Facebook, Meta a tak dále nemohly dělat, co chtějí. Musíme zamezit tomu, že by si ti lidé dělali, co se jim hodí. Například jsem dal nějaký rozhovor před volbami a najednou mi sdělili, že mi snižují dosah, přičemž jsem měl statisíce lidí, co ho sledovali. Ano, lidé z opozice, kvazisluníčkáři, mají k těmto lidem, co spravují sociální sítě na Slovensku, blízko. To není tajemství.

A proto jsem prohlásil, že máme připravený vznik Národního mediálního úřadu, což požaduje evropská směrnice k tomu, abychom stanovili pravidla. Nejen pro kontrolu toho, jak se chovají, ale i pro to, aby byla běžnému občanovi umožněna ochrana. A pak vznikají i otázky digitální stopy ochrany člověka s jeho identifikačním číslem v tomto prostoru. Když je dnes trestný fyzický či slovní útok, tak musíme něco udělat i s takovým útokem ve virtuálním prostoru.

Nyní jsme podali mimořádný návrh na zákon k identifikaci pro portály, na kterých se diskutuje ve virtuálním prostoru. Tedy ty portály včetně Facebooku, aby byly povinny umožnit fyzickou identifikaci člověka, který diskutuje. Po atentátu se totiž objevilo mnoho lidí, kteří doslova schvalovali trestný čin vraždy. A toto je dnes velká otázka. Anonymita těchto lidí. Ostatně, podáváme další zákon, který se týká povinnosti médií na opravu svých tvrzení, pakliže se ukážou jako lživá. A ve správním řízení stanovujeme lhůty, ve kterých budou moci příslušná média reagovat. Budeme se dožadovat pravdy.

Když se v USA může do pár dnů člověk dožadovat opravy či obrovských náhrad škod, tak proč bychom si neměli stanovit podobná pravidla. Jde o to, aby si ti sluníčkáři, kteří milují Ameriku, dokázali na své pravdě stát, ale pakliže se ukáže, že jde o lež, tak že budou platit tvrdé peněžní tresty.

Nejde o zákony proti svobodě projevu?

Ne! I to všechno má hranice – a svoboda slova končí tam, kde začíná svoboda a ochrana druhého člověka. Často se mě novináři ptají na spolužití homosexuálů. Říkám, ať si žije každý, jak chce, ale pro mě končí jejich sexuální svoboda tam, kde si dělají nároky na adopci malých dětí. Pro mě je dost divné a perverzní, když si dva muži nárokují adopci malé dívky z dětského domova a budou ji přesvědčovat, že jeden je táta a druhý máma. A že takhle budou ovlivňovat její mentální vývoj.

Ve světě je o tom velmi mnoho studií, i z USA, kde je psáno, že to jde proti základní ochraně dětí. A ochrana dětí je pro mě víc než sexuální svoboda lidí, kteří se rozhodli žít netradičním způsobem života.

Nejsou vlastně největším a nejtvrdším lídrem opozice vůči vládě na Slovensku média?

Víte, my dlouhodobě odmítáme odpovídat Denníku N, SME a Aktualitám.sk. Aktuality jsou německý kapitál, SME vlastní člověk, který kritizuje vlády už od dob Vladimíra Mečiara. A u Denníku N lze z akcionářské struktury zjistit, že jsou tam určití oligarchové, kteří vydělali peníze v USA a pak vytvořili vzdoro-médium přes tzv. nezávislé organizace jako Zastavme korupci. A persónami, které jsou s nimi politicky propojené, jsou Šimečka starší a mladší. Ti hlásají i v Česku svá divná moudra. Jde o silnou propojenost politiky s některými médii.

A v tomto ovzduší se dostala nahoru naše prezidentka Zuzana Čaputová, která se chválabohu vrátí na smetiště dějin, odkud přišla. Ta žena nikdy nic nevytvořila, jen do ní v roce 2019 nalili peníze. V průzkumech v roce 2019 jsem byl druhým člověkem po Miroslavu Lajčiakovi a reálně jsem se mohl dotknout prezidentské funkce. Byl jsem první Slovák, jenž vystoupil v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. A právě tento deník ve spojení s těmito lidmi do mě v té době úplně bezhlavě začali bušit. Vytipovali si mě a začali ze mě jako z mladého právníka s velkou popularitou dělat debila. A také začali glorifikovat ženu, která v životě nebyla advokátkou. Osobně mám za sebou dlouhou advokátní praxi a vychoval jsem dvacet advokátních koncipientů, právníků.

Té dehonestující kampaně se týká i to, když Denník N napsal, že není jasné, jak jste získal titul JUDr., a že vaše rigorózní práce byla plagiátem?

To všechno jsou lži. Mohu vám ukázat výsledky vyšetřování, které dokazují, že to není pravda, ale dnes už to nikoho nezajímá. Začali ze mě dělat koktavého idiota a hlupáka jen proto, aby lidi zradikalizovali. Vytahovali z trestních spisů účelově věci, zneužívali nahrávky, zveřejňovali věci, aby Fica a mě kriminalizovali. My jsme se nějakým zázrakem božím vrátili a porazili jsme je.

Lidé pochopili, že Čaputová je jen prázdná nádoba bez mozku. Vždyť ona nikdy nebyla prezidentkou národa, nezná Slovensko a tak dále. Když sem přijel na návštěvu papež František, vzala ho na sídliště do Košic mezi Romy namísto do Levoče. Vždyť ta žena neuměla prokázat, kde získala peníze na svou prezidentskou kampaň a tak dále. Skončí na smetišti v Pezinku. Podpora lidí se nám pro to všechno nyní vrací.

Prezidentem Slovenské republiky byl zvolen Peter Pellegrini. Do jaké míry dojde s jeho převzetím úřadu ke zlepšení?

Pellegrini byl mým politickým soupeřem a jeho hvězda začala stoupat v roce 2018, když byl Fico premiérem, který musel po vraždě Kuciaka odstoupit. A tehdy nás, Slovenskou národní stranu (SNS), SMER-sociální demokracie požádal, abychom jako strana s trochu jiným přesvědčením s Pellegrinim spojili síly. Tak, abychom Korčoka – také produkt západních institucí a neschopného člověka, který byl dokonce v jedné z našich vlád – odstavili na nějaký čas od politických ambicí. To se stalo i během prezidentské kampaně.

Dnes to dělají na Slovensku tak, že rozdělí peníze mezi drobné lidi, kteří pracují záhadně v nějakých společnostech blízkých sluníčkářům. A oni pak pošlou 200, 500 eur tomu milovanému budoucímu prezidentovi. Ostatně, to jste zažili i v Česku. Na koho ukážou prstem, ten je najednou nejchytřejší. A je jedno, jestli byl rudým zpravodajcem. Najednou už to nikomu nevadí. A na Slovensku je to podobné. Dnes jsou největší liberálové a demokraté největšími udavači.

Na vás třeba opozice, přesněji neparlamentní strana Demokrati, vytáhla incident na benzinové pumpě u Nitry, který se stal po atentátu. Prý jste tam verbálně i fyzicky napadl jednoho muže. Z videozáznamu to však nebylo zcela patrné…

A ohledně mého nedávného vystoupení na Václavském náměstí v Praze psali, že na Danka házeli vajíčka. Kdo tam byl, pravdu zná. Lidé tleskali a projevovali plnou podporu.

A, co se týče benzinové pumpy, tak jsem se vracel z návštěvy u Roberta Fica po operaci. Vejdu na pumpu a neznámý člověk mě tam naštvaně pozoroval a pak se mi ocitl za zády. Po atentátu na premiéra. Otočil jsem se, zadržel jeho ruce, v nichž jsem zpočátku nevěděl, co má. Nejsem člověk, který si nechá cvrnkat do nosu. Nicméně ten pán mi pak napsal, že ho to mrzí. Je to dělník, který také psal, že doufá, že z toho nebude mít nějaké problémy. Je mi ho líto. Je to asi člověk, který se stal také obětí té nenávistné propagandy.

ParlamentníListy.cz zveřejnily, jak se předseda strany Demokrati, bývalý slovenský ministr obrany a současný poradce české ministryně obrany Jaroslav Naď nechal v hospodě vyfotit s cedulkou „Slovákům a dezolé vstup zakázán“ a později jako velký fanoušek ve slovenském hokejovém triku. Co si o tom myslíte?

My víme, kdo jsou tito lidé. Slováci už to prokoukli, a to i přesto, že jim některá média vytvářela mocné public relations. Například do jedné komerční televize tito lidé za období své vlády během covidu nalili ze státu dvacet milionů eur. Jen za hloupé reklamy. O charakteru těchto lidí u nás doma už nepochybujeme. To je škoda komentovat.

Tento pán kritizoval SNS, když jsme kupovali v roce 2018 stíhačky F-16. Nechtěli jsme si pronajímat letadla jako vy. Tehdy jsem jako garant tlačil taktiku, že bude lepší, když si Slováci za fixní cenu koupí letadla, což se dnes ukazuje jako prozíravé. Vás to totiž při pronájmu stálo mnohem víc a musíte nyní kupovat F-35. Taky nás kritizoval za osmikolky, tedy transportéry, které koupil on sám o 25 % dráže. A pak odešel radit vaší vládě.

Je ten člověk tedy odborně na výši?

Když vidím některé vaše ministry, připomíná mi to naše období, kdy jsme měli za ministra Jána Budaje, který byl symbolem revoluce, a nedávno jsme se dozvěděli, že spolupracoval s StB. (Budaj byl ministrem ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera, pozn. red.) On byl kdysi kotelníkem a během těchto dvou vlád ministrem životního prostředí a tvrdil, že medvěd je býložravec. Anebo Veronika Remišová, která byla tak hloupá, že neuměla bez hesla přilepeného na monitoru ani zapnout počítač. Ta vystudovala loutkoherectví.

Takže je třeba říct, že liberální demokracie je tak nemocná, že dostane do čela státu blázny jako Matovič. Toho vám snad nemusím blíže představovat.

Nechci to rozmazávat, ale i mně jako člověku, který uznává určité klady existence bulvárního tisku, překvapilo, jak si skrze něj s Matovičem vyměňujete invektivy ohledně dovolené s vaší přítelkyní…

Víte co? Já jsem letěl za své peníze do Abú Dhabí bez ochranky. Bylo to ekonomickou třídou a letenka byla levná. Letěli jsme s přítelkyní na výstavu gastronomie. Myslím si, že na to mám právo. A tento magor zveřejnil fotku, kterou předtím náš spolupasažér nabízel mně, abych si ji koupil. Pak ji poslal do bulváru. I některé bulváry jedou v režimu znevažování Fica a Danka z roku 2018. Právě díky zmíněnému režimu se stala Čaputová prezidentkou a Matovič premiérem. A když řeknete jména Matovič, Naď a pár dalších na Slovensku nahlas, tak jsem přesvědčený, že tak, jako dnes třeba po Borisovi Kollárovi (Předseda Národní rady Slovenské republiky za vlády Matoviče, Hegera a Ľudovíta Ódora, pozn. red.), po nich neštěkne ani pes.

Matoviče jsem se v té naší „přestřelce“ ptal, jestli mu nedošly prášky. Maniodepresivní fáze jsou totiž v životě těchto lidí zřejmé.

V Česku se části lidí v hlavě „blýská a hromy tam divo bijú“, že Slovensko přestává být demokratickým státem a otáčí se směrem k ruskému autoritativnímu režimu. Co byste jim na to řekl?

Když tak o tom uvažuji, někdy si začínám myslet, jestli demokracie není pro silné státy nástrojem, aby v těch menších, jako třeba Česko, protlačovaly vlastní názory a ovládaly nás. Abychom se hádali, abychom zde měli tisíce malých politických stran, aby se blázni dostávali k moci a tak. Potom se ti rafinovaní politici z USA s nimi pospojují a oni jim slouží jako pejsci. Když mi někdo řekne, že v USA vládne demokracie, tak je pro mě magor. V USA není žádná demokracie, vládnou tam tvrdá pravidla.

Když přijde prezident, vymění všechny. Od státních žalobců až po hlídače v Bílém domě. Ale my na Slovensku, prý v rámci demokracie, nemůžeme měnit nic. Generálního prokurátora, šéfa televize a další, protože se tím hned chováme „nedemokraticky“. Když se na to dnes podívám s politickou zkušeností, kterou jsem za ta léta získal, tak vidím, jak mocnosti tvrdě prosazují své zájmy. Přes zpravodajské služby, přes ekonomiku a tak. Neznám politickou stranu, která by byla přes finance propojená s Ruskem, mimo nějakého motáka, který si na ulici vzal stovku eur od nějakého Rusa. Neznám média na Slovensku, která by vlastnili Rusové.

Ale – znám média, která vlastní Němci, Američané… A někteří aktivisté a neziskovky se vůbec netají tím, že jsou na výplatních páskách ministerstva zahraničí USA. A ve jménu „humanity“ si říkají a píšou, co chtějí. Je to tak, že mocnosti nemají přátele, ale mají zájmy. A abychom se hádali kvůli tomu, co je problémem Ukrajiny a Ruska, abychom si kvůli tomu rozbíjeli dobré vztahy, tak to je smutné.

Jak velkou chybu udělal premiér Petr Fiala, když zrušil společná jednání s vládou premiéra Roberta Fica?

Velkou. Mám rád dějiny starého Říma. Vždy, když někdo chtěl ovládnout nějakou kolonii, tak si tam našel rádce či zrádce a zaplatil je. Nejlépe se člověk ovládá tak, že v něm vyvoláte strach anebo ho rozhádáte s blízkými, s tátou, mámou a tak.

Konfliktní témata na Ukrajině, to se vždy vztahovalo k banderovcům. Ti u nás vraždili i po druhé světové válce. A nyní máme souhlasit s tím, jak je tam velebí? To tedy ne! Každý národ měl s nějakým jiným národem historický problém. Česko s Německem a třeba mnichovská zrada, obsazení Česka, Benešovy dekrety. Nelehký vznik Československa. Soužití Slováků s Maďary. Život ale není o tom, že budeme řešit traumata našich prarodičů a rodičů, život je o tom, že si uvědomíme ty pravé hodnoty.

V roce 2016 jsem šel do vlády s Maďary, což mi bylo dost vyčítáno. A tehdy jsem řekl, že v historických dokumentech bylo napsáno, že my bratrské národy v rámci tehdejšího Uherska musíme držet spolu před rozpínavostí ze západu a před agresivitou z východu. Zažíváme tedy to, co zažívali všichni před námi, jen to má sofistikovanější podobu. Každé dnes více propagované téma má rozkládat národy a vztahy mezi nimi. Minority, exoti a tak dále. Např. u nás máme umělce, který pověsil špinavé pleny a spodní prádlo na zeď a dostal na to 14.000 eur dotaci. Pro mě tento systém rozkládání společnosti představuje jméno George Soros. On není žádným obrovským strašákem, ale představuje část strašidelného systému. Rozklad, hádky, strach, rezignaci a stagnaci.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na