Sankce fungují! jásá Lipavský. Ale z Ukrajiny jde jiný hlas

České ministerstvo zahraničí prohlašuje, jak těžce dopadají ekonomické sankce na Rusko. „Kreml o dopadech sankcí lže, jelikož na ruskou ekonomiku dopadají tvrdě. Cílem sankcí je zastavit Putinovu agresi,“ uvádí Lipavského ministerstvo. Jak to se sankcemi je? Už v červnu Vladimir Putin řekl, že sankce problémy způsobují, nicméně má za to, že kvůli nim bude Rusko samostatnější a nezávislejší. A podle posledních zpráv sice Rusové rozebírají letadla na součástky, ale turecké banky se připojily k ruskému platebnímu systému a i dle poradce prezidenta Volodymyra Zelenského jsou západní sankce na Rusko nedostatečné a v současné podobě jde z fosilních paliv Kremlu víc peněz než kdy jindy.

Včera ministerstvo zahraničí vedené Janem Lipavským vydalo silné prohlášení, že sankce vůči Rusku fungují a že Kreml lže, když tvrdí, že se ho sankce nedotýkají. „Sankce proti Rusku fungují! Poté, co Putin zahájil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, uvalila EU na Rusko řadu nových sankcí. Kreml o dopadech sankcí lže, jelikož na ruskou ekonomiku dopadají tvrdě. Cílem sankcí je zastavit Putinovu agresi,“ uvádí ministerstvo, spolu s tvrzením Světové banky, že ekonomika Ruska se v roce 2022 propadne nejvíce od zhroucení Sovětského svazu.

Sankce proti Rusku fungují!

❌ Poté, co Putin zahájil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu, uvalila EU na Rusko řadu nových sankcí.

❌ Kreml o dopadech sankcí lže, jelikož na ruskou ekonomiku dopadají tvrdě.

❌ Cílem sankcí je zastavit Putinovu agresi. pic.twitter.com/QIvlk7SdEM

— MZV ČR (@mzvcr) August 8, 2022

Ruský prezident západní sankce komentoval již v polovině června a prohlásil, že západní sankce selhaly v tom, co měly způsobit, totiž destrukci ruské ekonomiky. Ruský ministr hospodářského rozvoje ovšem podotkl, že hrubý domácí produkt tento rok poklesne o 7,8 % vzhledem k tomu, kolik firem se z Ruska stahuje a skeptický pohled na vývoj ruského hospodářství měla i předsedkyně Ruské centrální banky.

Putin ovšem podotkl, že sankce především poškozují ty, kdo je schválili, zvláště Evropská unie tím podle něho spáchala „ekonomickou sebevraždu“ omezením dovozu plynu a ropy, na které podstatná část EU závisí. Také uznal, že západní sankce představují pro Rusko problém, nicméně je toho názoru, že z dlouhodobého hlediska bude Rusko silnější. „Co je pro nás důležitější? Být nezávislí, samostatní a zajistit svůj budoucí rozvoj? Nebo mít dnes kartonové obaly?“ řekl ruský prezident (jednalo se o narážku na nedostatek papíru a kartonu).

Pokud jde o další dopady sankcí, agentura Reuters včera informovala, že Rusové rozebírají některá svá civilní letadla na součástky. A to včetně největšího a nejstaršího ruského dopravce Aeroflotu. Dle čtyř zdrojů ze sektoru leteckého průmyslu v souladu s doporučeními ruské vlády použijí ruské aerolinky součástky z jiných strojů na udržení ostatních v chodu. Nové součástky nemohou kvůli sankcím nakoupit a ze stejného důvodu ani nechat provést na letadlech údržbu.

Dle těchto zdrojů Rusové rozebrali alespoň jeden Suchoj Superjet 100 a jeden Airbus A350, oba z flotily Aeroflotu. Airbus byl prý skoro nový. Většina ruských civilních přepravních letadel je západní provenience. Vybavení pak Rusové přesouvali i z některých Boeingů 737 a Airbusů A320. I Suchoj Superjet je dost závislý na součástkách vyráběných v zahraničí a v jednom případě už došlo k náhradě motoru z jiného stroje. Dle západních expertů je jen otázkou času, než budou ruská letadla zkanibalizována na součástky a do roka prý bude problém udržet je v chodu, i přes vysoké schopnosti ruských mechaniků.

Celkem 80 % flotily Aeroflotu dle Reuters tvoří Boeingy a Airbusy, tedy 134 Boeingů, 146 Airbusů a k tomu 80 Suchojů. Dle výpočtů agentury 50 letadel od konce července vůbec nevzlétlo. Tři ze sedmi Airbusů A350 Aeroflotu pak prý nevzlétly už tři měsíce. Jak ovšem jeden ze zdrojů agentury poznamenal, západní sankce také znamenají, že ruské aerolinky létají mnohem méně, a tudíž mají více strojů, které nepotřebují a mohou je nechat rozebrat na součástky.

Ruská vláda pak počítá s tím, že rozebrání letadel na součástky by mělo udržet dvě třetiny letadel západní provenience funkční do konce roku 2025. Hlavní překážkou pak bude údržba motorů a elektroniky. A podle zdrojů Reuters nepomohou ani země, které na Rusko sankce neuvalily, protože se tamní firmy bojí, že by na ně dopadly sekundární sankce západních vlád.

„Každá součástka má své číslo, a pokud bude jako koncový zákazník uvedena ruská aerolinka, pak by si je nikdo nedovolil dodat, ani Dubaj nebo Čína,“ uvedl zdroj Reuters a dodal, že každá součástka musí být Boeingu a Airbusu nahlášena než je dodána konečnému uživateli.

Nicméně, pokud jde o finanční sankce, pak snaha omezit ruské možnosti platby se pro Západ nevyvíjí dobře. Jak informoval server Business Insider, pět tureckých bank se připojilo do ruského platebního systému Mir, což ruským turistům umožní platit platebními kartami v Turecku. Turecko je nejoblíbenější zemí pro ruskou dovolenou, v roce 2019 jich Turecko navštívilo sedm milionů.

Kromě toho Turecko pod vedením prezidenta Erdogana bude za zemní plyn z Ruska platit v rublech. Tyto zprávy přicházejí poté, co se turecký prezident setkal s Vladimirem Putinem v Soči. Dle Financial Times tento vývoj dělá západním představitelům starosti kvůli možnosti obcházení sankcí, nicméně žádné oficiální důsledky vyvozeny nebyly.

A podle ekonomického poradce Volodymyra Zelenského Olega Ustenka jsou dokonce sankce Západu, co se týče ropy a zemního plynu, pouhým přeludem, fantómem, protože Kreml inkasuje za jejich prodej rekordní částky, během války se jeho obrat zdvojnásobil.

Již před válkou bylo Rusko největší vývozce fosilních paliv a nyní mohou dle Ustenka stále prodávat své suroviny napřímo do všech zemí s výjimkou USA. A těm Rusko dodávalo velice málo již předtím. Například ropy po moři Rusové dodávají více než před válkou, dle poradce proto, protože do konce prosince je to v EU i ve Velké Británii stále legální a obchodníci se předzásobují, což vyvolalo „nákupní horečku“.

Ani v USA se motoristé ruské ropě nevyhnou vzhledem k tomu, že ta putuje do cizích rafinérií a je pak přeprodávána, což Ustenko nazval „praním špinavé ropy“. A také Velká Británie i v novém roce bude stále dovážet ruskou ropu, protože ta bude díky platným pravidlům namixována s kazašskou a dopravena ropovodem na dně Kaspického moře. „Selhání v uvalení skutečného embarga na ruskou ropu a plyn naplňuje Putinovu kasu a financuje válečné zločiny na Ukrajině,“ stěžuje si poradce Zelenského.

Navíc prý vysoké ceny odrážejí očekávání obchodníků, že přijdou vážnější restrikce. Nicméně ceny stoupaly už před válkou. Ceny ropy naopak od června klesají, spolu s tím, jak klesl i vývoz ruské ropy. Dle Ustenka to tedy znamená, že současné ceny nejsou způsobené minimálními restrikcemi západních vlád, naopak na vině jsou prý velké ropné společnosti.

Poradce ukrajinského prezidenta si stěžuje, že britští a unijní představitelé zmírnili již tak mírné sankce a nedali jim šanci zafungovat, což „posiluje Putina“. A Západ si prý musí vybrat. Kdo chce vážně podpořit Ukrajinu, musí kompletně přestat sponzorovat Putinův režim. „Nejefektivnější řešení musí obsahovat kompletní a okamžité embargo na ruská fosilní paliva v Evropě a urychlené zavedení návrhu G7 na globální limit ceny ruské ropy,“ tvrdí Oleg Ustenko. (Ukrajina dle ruské společnosti Transněfť přerušila tranzit ruské ropy přes jižní část ropovodu Družba – pozn.red.)
https://bit.ly/3dmOpKY

sdílet na