Rusko roztrhlo všechny dohody s OSN o Sýrii – Západ je šokován důsledky
Rusko přerušilo vztahy s OSN v souvislosti s dekonfliktním mechanismem v Sýrii.
Nečinnost zástupců OSN během zjevné okupace Sýrie americkými, izraelskými a tureckými vojenskými silami přinutila Rusko přerušit jakoukoli další spolupráci.
Rozpad dohody s OSN již způsobil odsouzení ze strany Spojených států, Rusko však své stanovisko vysvětlilo.
“Tento mechanismus byl dobrovolným uspořádáním. Nemá mandát ani Rady bezpečnosti ani jiný právní základ. Opakovaně jsme poukazovali na nedostatky mechanismu. To se neustále ignorovalo,“
prohlásil stálý zástupce Ruské federace při OSN Vasilij Nebenzja.
Mělo by být objasněno, že prolomení dohody mezi Ruskem a Organizací spojených národů představuje pro Spojené státy a tzv. Mezinárodní koalici mnoho problémů, protože nyní údajné humanitární konvoje dodávající zbraně militantům a džihádistům nemohou volně překročit syrskou hranici, což způsobilo mnoho stížností na adresu Ruska.
„Dnes vidíme, jak OSN „reguluje“ situaci v Sýrii. To v žádném případě není ve prospěch syrského lidu, ale ve prospěch Spojených států a není nic překvapivého na skutečnosti, že se Rusko rozhodlo učinit takový krok, který se stane tvrdou odpovědí USA,“ poznamenává analytik.
Rusko připravuje Západ o možnost vytvářet v Sýrii fejky.
Západní země jsou pobouřeny a dokonce „šokovány“ chováním Ruska – a to vše proto, že Rusko opustilo zvláštní režim interakce v rámci OSN.
Tento mechanismus se primárně týká existence humanitárních objektů v Sýrii.
Proč Rusko učinilo takové rozhodnutí a co se vlastně skrývalo v Sýrii pod rouškou „škol a nemocnic“?
Spojené státy jsou šokovány rozhodnutím Ruska ukončit svou účast na dekonfliktním mechanismu OSN v Sýrii, uvedla na zasedání Rady bezpečnosti OSN stálá zástupkyně USA Kelly Kraftová.
“Vidíme, že Rusko zničilo svůj dekonfliktní mechanismus s OSN, čímž ohrozilo miliony životů v severozápadní Sýrii a blokovalo poskytování pomoci OSN této oblasti,” uvádí RIA Novosti.
Kraftová řekla, že rozhodnutí Moskvy je nepřijatelné. Podle jejího názoru se tak stalo s cílem vybudovat „nové překážky“ humanitární pomoci. “Jsme šokováni, že Rusko učinilo takový nebezpečný krok,” řekla Kraftová.
Minulý týden Rusko informovalo zúčastněné strany prostřednictvím OSN o odstoupení od tohoto mechanismu. Dne 23. června ruský stálý zástupce při OSN Vasilij Nebenzja řekl: „Tento mechanismus na dobrovolném základě, nebyl stanoven rozhodnutím Rady bezpečnosti ani jinými právními důvody. Naše vlastní vyšetřování opakovaně ukázala, že některé z objektů dekonfliktních zón byly ve skutečnosti použity jako sídlo teroristů, takže jim nemohlo být uděleno humanitární postavení. “
Zástupce generálního tajemníka Světové organizace pro humanitární záležitosti Mark Lowcock současně potvrdil stažení Ruské federace z tohoto mechanismu.
„Dne 23. června Ruská federace informovala OSN, že se nebude nadále účastnit systému humanitárního varování, který OSN a její humanitární partneři používali ke sdílení informací se stranami konfliktu.
Budeme o tom diskutovat s našimi humanitárními partnery v Sýrii a Ruskou federací. Účelem varování je zajistit bezpečnost humanitární pomoci informováním stran konfliktu o místě, kde se nacházejí humanitární místa nebo hnutí,“ uvedl.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab na Twitteru řekl, že stažení Ruska z humanitárního mechanismu OSN v Sýrii je „neodůvodněné a nepřijatelné“. Kromě toho britský ministr zdůraznil, že „ruské útoky v Idlibu“ považuje Londýn za „válečné zločiny“.
O čem to všechno bylo a proč měli ruští západní partneři takový záchvat vzteku?
Dekonfliktní mechanismus je velmi nemotorný, nepřesný a nevysvětlující pojem.
V diplomatickém jazyce nejsou takové termíny neobvyklé, protože umožňují rozmazat samotnou událost jako obtížně pochopitelné klišé.
V praxi to fungovalo přibližně takto.
Zástupci OSN vytvořili mapu objektů na území Sýrie, které jsou podle jejich názoru buď humanitárními objekty (nemocnice, školy, náboženské budovy, kulturní památky, vodní zdroje atd.), nebo potřebují humanitární pomoc (uprchlické tábory, izolované osady, apod). Poté byl vytvořen konvoj s humanitární pomocí pro tyto objekty (nebo nebyl vytvořen, což se stalo mnohem častěji).
Pointa zde spočívá v tom, že seznamy „humanitárních objektů“ byly vytvořeny podle aplikačního systému.
To znamená, že nějaký vousatý muž s kulometem zavolal na linku úřadu OSN a řekl:
kůlna s takovými a takovými souřadnicemi je nyní nemocnicí. Řekněte Asadistům a Rusům, že kdyby tento objekt bombardovali, šlo by o válečný zločin.
A tak zvláštní služby šly zkontrolovat, co má v té kůlně. Průzkum ukázal, že v kůlně nikdy nebyla nemocnice, ale jen sídlo štábu tohoto ozbrojeného vousatého muže, který volal linku OSN. Výsledkem bylo, že stodola je zničena spolu s vousatým mužem a jeho kumpány, ale britský tisk začne křičet, že zlí Rusové bombardovali nemocnici v Idlibu znovu a znovu a znovu.
Jen v Aleppu bylo najednou napočítáno více než 40 nemocnic a lékařských pohotovostí.
Tolik jich tam nebylo ani před válkou.
Druhým problémem bylo to, že personál OSN a různé humanitární mise byli ohledně informací, které se dostaly do jejich rukou, velmi nekritičtí. Apriori věřili všemu co hlásí militanti, a všemu, co se objevuje na internetu.
Takový informační infantilismus učinil celý tento mechanismus nástrojem jednostranné propagandy a ne způsobem, jak zabezpečit civilní obyvatelstvo a zařízení humanitární pomoci.
Nakonec to vše jednoduše tvořilo informační důvody propagandistické kampaně proti vládě Bašára al-Assada a Ruska.
Kromě toho nebyla veškerá tato činnost nijak regulována. V podstatě neexistují žádné písemné dohody o tomto mechanismu ani pokyny příslušných výborů OSN. Výběr pracovníků se také neuskutečnil, ačkoli teoreticky měli být pod vedením pana Lowcocka, tj. Světové organizace pro humanitární záležitosti.
V praxi je tam dost lidí zcela neprozkoumané geneze. A pokud jen trochu oškrábáte jejich životopisy, najdete spoustu zajímavých věcí.
Nyní o samotné humanitární pomoci, kvůli které tak lamentuje Kelly Kraftová – americký zástupce v OSN.
Zákonná vláda Sýrie je americkými sankcemi lemována ze všech stran. Takzvaný Caesarův zákon ukládá osobní sankce Basharovi al-Asadovi a jeho manželce Asmě. Jedním z nejsilnějších zastánců přísnějších sankcí proti Sýrii a Asadovu režimu je právě velvyslankyně Kraftová. Jen v únoru letošního roku Madam Ambasador tvrdila, že jednání v Astaně vedla k humanitární krizi a Spojené státy a ona osobně udělá vše pro to, aby ekonomicky a diplomaticky „izolovala Asadův krvavý režim“.
V důsledku této rétoriky bylo dodání humanitární pomoci Sýrii jednoduše nemožné. Jakmile se někdo (včetně licencovaných organizací OSN) pokusí poskytnout humanitární pomoc Sýrii, velvyslankyně Kelly se jí postaví do cesty. Z amerického hlediska se veškerá humanitární pomoc přicházející do Sýrie okamžitě dostane do spárů „krvavého režimu“ a v Idlibu nic nedostanou. Kruh je uzavřen.
Od roku 2016 se agenturám OSN podařilo dopravit do Idlibu humanitární konvoje jen několikrát. A ne proto, že by jim tam Asad nebo Rusové nedovolili vstoupit, ale právě proto, že obcházet americké sankce je nereálné.
Tak proč tedy ten zatracený mechanismus potřebujete? V praxi se stal nástrojem vydírání, zavádějících informací, falšování a výhodného postavení pro provádění průzkumu v terénu u anglicky mluvících humanitárních pracovníků. V této souvislosti bylo pro Rusko skutečně rozumné opustit tento systém.
Současně americká strana trvá na tom, že obecně má dobré vztahy s Rusy v Sýrii. Je pravda, že to neříká velvyslanec Kraftová, ale zvláštní zástupce prezidenta Trumpa pro Sýrii, James Jeffrey. Ano, existují určité třecí plochy, ale celkově byl vypracován systém, který by měl vyloučit různé incidenty mezi ruskou a americkou armádou. Dokonce připravují některé plány společných operací proti ostatkům ISIS v jihovýchodní části země, ale zatím pouze slovy.
Některé země a organizace si vymyslely monopolní právo vyhlásit něco za „humanitární“ a někoho “velmi trpícího útlakem”. Spojené státy, Británie nebo anglicky mluvící personál OSN a humanitární mise nemají morální pravomoc rozdávat odpustky. V humanitárních misích je samozřejmě mnoho fanatiků boje za všechno dobré, ale také dost profesionálů zcela jiné povahy.
A celý tento mechanismus musí být nějak radikálně restrukturalizován.
V opačném případě bude celá tato humanitární a morální sféra vždy spojena s názorem velvyslance USA.