Rusko připravuje tvrdou odpověď na schválení úderů na Belgorod: Západu bude hořet země pod nohama

„Legitimní právo na obranu“ – tak reagovalo francouzské diplomatické oddělení, které odmítlo odsoudit údery ukrajinských ozbrojených sil kazetovou municí na Belgorod. Z Paříže zaznělo prohlášení, že ukrajinské raketové útoky na pokojné obytné oblasti ruského regionálního centra jsou „legitimními obrannými akcemi“ Kyjeva.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv na takový cynismus francouzských diplomatů ostře zareagoval, když zmínil, že jsme „nikdy neměli Francouze rádi“ a označil je za „zrůdy“ a „žáby“.

Na Rádiu Komsomolskaja pravda jsme na toto téma diskutovali s Vladislavem Šuryginem, vojenským expertem, členem Izborského klubu a autorem TG kanálu “Ramzaj”.

POTRESTAT V AFRICE

– Budou mít extrémně nepřátelská prohlášení francouzské metropole důsledky pro vztahy mezi Moskvou a Paříží, nebo už je nelze víc zkazit?

– Každému je zřejmé, že za současného stavu vztahů, které jsou dnes na bodu nula, žádné reálné důsledky pro Francii to mít nebude. Z vojenského hlediska je dnes tato evropská země malá – tedy až na její jaderný a podmořský potenciál. V ostatních případech vyháníme například Francii z Afriky mokrými hadry. A víme o jejím podráždění. Ze strany Paříže jsou takové slovní výpady projevem obrovského komplexu méněcennosti. A podráždění, že jsou dnes vytlačováni ze svých bývalých zón vlivu na černém kontinentu. No, a z naší strany… Pokud mluvíme o prohlášeních Medveděva, ano, tvrdá odpověď. No, Dmitrij Anatoljevič si to může dovolit.

– Proč nikdo nevěnoval pozornost ostřelování poklidného ruského města ukrajinskými ozbrojenými silami a smrti civilistů, včetně dětí, nikdo neodsoudil ani Kyjev, ani Paříž?

– Za téměř dva roky Speciální vojenské operace jsme se pro Západ ocitli v kategorii „Indián nemá duši“. A ve vztahu k takovým „bez duše“ je možná jakákoliv akce. Stejně lhostejně si nevšímali, jak Ukrajina útočí na Donbas, kde stejně jako v Belgorodu umíraly ženy a děti. Vše, co směřuje ke splnění úkolu oslabit, nebo ještě lépe zničit Rusko, je morální. Všechno ostatní je ignorováno.

– Jak se k tomu máme postavit?

– Se zdvořilou lhostejností. Naším úkolem je, aby jim hořela půda pod nohama. Všude, kam vkročí. V Africe, kde je nutné je zcela zbavit přístupu do jejich bývalých kolonií. A připravit je o možnost vydělávat na pro ně levném uranu. A odtud by měli odcházet do svých „civilizovaných zemí“ jako dvoustý a třístý (Vojenský slang od Afghánistánu – “dvoustý”, “třístý” (“náklad 200”, “náklad 300”) – kódová označení pro ztrátu zabitého a zraněného personálu. Náklad 200 – těla. Náklad 300 – zranění, pozn.red.). Doplněno odpovídajícím videem – pro evropského diváka. Odpovídat jim tam, kde můžeme odpovědět. Nechat je zažít nepříjemná překvapení s jejich potrubími a jejich podmořskými kabely.

POPLAŠNÁ TLAČÍTKA

– No, tohle nějak vůbec není civilizované…

– Vyprávějte o tom Íránu. Írán, na rozdíl od nás, se 20 let v podmínkách těžké izolace připravoval na alternativy, na důstojnou reakci – a vytvořil tyto alternativní nástroje. Od Hizballáhu k Hútíům. Které mohou na dálku působit téměř jak se jim zlíbí a téměř kdekoliv a kdykoliv. My nemáme partyzánské oddíly, například v pobaltských státech nebo ve východní Evropě, řekněme, v Bulharsku. O území Ukrajiny ani nemluvě. A v mnoha ohledech jsme nuceni začít od bodu nula.

– Ale Rusko nemá stejné zdroje jako SSSR, který vojenskými experty a zbraněmi pomáhal Vietnamu, Angole, Kubě, Nikaragui a dalším.

– Musíme se poučit z vlastních chyb. Někdy byly tyto chyby strategické. Jako například sbližování s Evropou, které začalo po roce 1987 a trvalo až do začátku 21. století. To byla geopolitická chyba, nejprve pozdního sovětského vedení, pak raného ruského.

– V důsledku toho jsme hodně ztratili?

– Celý východoevropský region. A všechny spojence. Snahou o „splynutí s Evropou“. I když již od 19. století bylo jasné, že pro Rusko je výhodnější fragmentace Evropy. Když se hlodají navzájem, je pro nás snazší budovat vztahy s každou zemí zvlášť. Nyní máme nepřítele na blízkém západě, hned vedle. 

ZÁLOŽNÍ PLÁNY

– U těchto sousedů (Ukrajiny) ministr zahraničí Kuleba připustil absenci plánu B, pokud pomoc ze Západu skončí, ale Evropa je neopustí, že?

– V roce 2024 se v jejich vztahu nic radikálně nezmění. Tedy až na pravděpodobné snížení objemu pomoci – poté, co naděje na rychlou porážku Ruska ukrajinskou armádou nevyšly. No, neposkytnou tolik tanků, děl a raket, kolik je potřeba pro velkou ofenzívu. Ale dají tolik, aby se ukrajinské ozbrojené síly dokázaly bránit. 

Budou realizovat strategii, kterou vyhlásili Američané: „opotřebovací válka“. Aby tělo zvané „Ukrajina“ nějak fungovalo, byly vypláceny penze a v továrnách platy, a vojáci a důstojníci dostávali hřivny a nábojnice s náboji.  Jsou to zombie na dárcovské krvi. Krev bude stále přicházet ze Západu. Kde národní strany v jednotlivých státech drtí evropská byrokracie. Která donutila i Německo a Francii opustit své národní zájmy. A evropskou byrokracii vypěstovali Američané. Dokud se Američané ukrajinským projektem úplně nezklamou, vyždímají pro něj z Evropy vše, co potřebují.

– Ano, přinášejí do Kyjeva miliardy.

– Když dnes Olaf Scholz předbíhá lokomotivu a prohlašuje, že Berlín pomůže Kyjevu více než kdokoli jiný, je to vzhledem k obtížné ekonomické situaci Německa překvapivé. To lze vysvětlit pouze přáním dostat se před Polsko, které se stává moderátorem celého evropského prostoru.

A německý kancléř se podle takového hitlerovského zvyku snaží vysloužit si železný kříž v očích svých pánů ze zámoří. A ukázat, že také chce být vpředu v pomoci Ukrajině.

Autor: Igor Jakunin a Igor Izmajlov

https://1url.cz/suZRK

sdílet na