Putinův dlouho očekávaný průlom
Putinův dlouho očekávaný průlom. Kypr, Malta a Lucembursko souhlasí s podmínkami Ruska.
Dne 25. března ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu financí, aby vypracovalo mechanismus pro revizi dohody o zamezení dvojímu zdanění a pokud příslušné státy tomu nebudou rozumět, pak dohodu ukončit.
“Protože se v této oblasti za rok nic neudělalo, měl bych několik návrhů. Příjmy společností, které jsou zaregistrovány v daňových rájích, přitom ale patří ruským občanům a působí
v Rusku, by měly být daněny podle našich pravidel.
Chcete zůstat v offshorech? Dobře. Ale peníze dávejte nám,” řekl Vladimir Putin.
Po téměř šesti měsících se objevil výsledek. Rusko neukončilo dohody, ale dosáhlo skutečné likvidace toho, co se nazývá offshore v klasickém smyslu toho slova.
Všechno po pořádku.
Nejprve podotýkám, že taková radikální deoffshorizace ruské ekonomiky, která začala v roce 2020, je osobním rozhodnutím Vladimíra Putina. To bylo bezpochyby možné po lednové změně vlády.
Mišustin i Belousov hráli rozhodující roli při zahájení procesu deofforforizace.
Belousov vystupuje v roli ideologa a stratéga. Mišustin musí zajistit praktickou implementaci.
Efektivní deoffshorizace byla skutečně možná až od roku 2020. To znamená, že v době, kdy byl Mišustin schopen vybudovat daňový systém, který skvěle pracuje na digitálních technologiích. Nyní ani jeden rubl neujde pozornosti daňových úřadů.
Otázka deoffshorizace však není pouze ekonomická, ale v ještě větší míře politická.
Existuje mnoho odpůrců deoffshorizace. Ve skutečnosti celý blok systémových liberálů, kteří mají i nadále významné zastoupení v mocenských strukturách.
Šéf účetní komory Alexej Kudrin dokonce kritizoval prezidentovo rozhodnutí a prohlásil, že proces odbourávání poškozuje investiční klima v Rusku. Avšak stačí, když se podíváme pouze na suchá čísla, která musí Kudrin znát.
Každý rok proudí z Ruska na Kypr více než 1,5 bilionu rublů. Z Kypru se nevrací více než 450 miliard, to znamená, že pouze na Kypru má Rusko záporný zůstatek více než 1 bilion rublů. A pokud mají tyto peníze zůstat v Rusku, je třeba nějakým způsobem narušit investiční klima.
Kypr, Malta, Lucembursko tedy přijaly podmínky Ruska a souhlasily se zvýšením daňové sazby na dividendy na 15%. To znamená, že stačí, aby byla identická s ruskou. Tento postup činí z finančního hlediska nesmyslem vyvádět finanční prostředky, protože již nebudou existovat žádné daňové úspory.
Ministr financí Siluanov již uvedl, že toto opatření zvýší rozpočtové příjmy o 130–150 miliard rublů ročně.
Nyní finance nebudou proudit do zahraničí (alespoň ne ve velkém množství). Pro firmy je výhodnější znovu se zaregistrovat v „ruských offshores“ (Kaliningrad a Vladivostok).
Problém s Nizozemskem zatím přetrvává. Tato země dosud nijak nereagovala na dopis ruského ministerstva financí. Pokud Nizozemsko nebude souhlasit s podmínkami Ruska, bude dohoda ukončena.
V zásadě nebylo pochyb o tom, že Putinův rozkaz bude proveden okamžitě.
A tak se stalo. Siluanov informaci přijal a zpracoval velmi rychle.
Kolik peněz teď zůstane v Rusku?
Je těžké to spočítat okamžitě. Roční odliv kapitálu v průměru činí 2 až 2,5 bilionu rublů. Pokud v zemi zůstane alespoň polovina této částky, Rusko okamžitě získá zvýšení investic o 1% HDP (a to je docela slušná hodnota).