Projevy války v Gaze předobrazem blížících se nemilosrdných existenčních válek

Jaroslav Štefec fbDostal jsem otázku, jak se dívám na masakr Palestinců v Gaze a jaké dopady může mít vývoj konfliktu na Blízkém východě na situaci v Evropě a konkrétně v ČR. Pokusím se na ni odpovědět pokud možno realisticky, ačkoliv vím, že mnoha čtenářům se můj názor nebude zamlouvat.

Válka v Gaze, bez ohledu na oficiální diplomatické a politické postoje zúčastněných i nezúčastněných stran, má pro Izrael existenční charakter. Tohoto faktu jsou si vědomi všichni hlavní aktéři konfliktu, včetně USA. Proto dokážu pochopit snahu izraelské armády za každou cenu získat kontrolu a zajistit vojenskou cestou stabilizaci situace v oblasti poté, co selhaly všechny snahy řešit napjatou situaci diplomacií a ekonomickou podporou Palestinců.

Za stav, v němž se Střední východ v současné době nachází, můžeme poděkovat Velké Británii a jejím zájmům, prosazovaným historicky bez ohledu na zájmy jakéhokoliv jiného národa nebo státu. Velká Británie, spravující na počátku minulého století tzv. Mandátní území Palestina, kam patřilo od roku 1920 i tzv. “Transjordánsko”, pomocí diplomatických a politických pletich zajistila jeho rozdělení na dvě části, z nichž jedna měla připadnout Židům a druhá Arabům.

A právě způsob, jakým toto rozdělení proběhlo, stál u kořenů budoucích vln násilí, válek a vzájemné nenávisti mezi židovskými obyvateli nově vznikajícího státu Izrael, tzv. “Palestinci” (což je de facto umělý tvar bez historických kořenů) a muslimskými obyvateli okolních zemí. Současný nejtvrdší a nejkrvavější střet mezi Izraelci a radikálními arabskými komunitami, vedenými Hamásem, který se dnes z území Gazy rozšířil i do okolních zemích, je přímým důsledkem britskými zájmy odstartovaného negativního vývoje situace v této oblasti.

Aktuální vývoj na Středním východě má klíčový význam rovněž pro bezpečnost Evropy, samozřejmě včetně ČR. Hlavním důvodem je nezvládnutá imigrace především mužské populace z afrických a středovýchodních zemí s vysokým podílem muslimského obyvatelstva. Tato imigrace je vedením EU i českými tzv. „politiky“ podporována způsobem, který se nebojím nazvat pitomým, a imigranti jsou navíc bez jakéhokoliv výběru řízeně „distribuováni“ po území celé Unie. Ke zhoršující se bezpečnostní situaci přispívá rovněž radikalizace muslimů, kteří přišli do Evropy již dříve, a také islamizace určité části původních obyvatel, kteří podléhají tlaku muslimského okolí.

Důsledkem je skutečně alarmující nárůst projevů rasové a náboženské nenávisti muslimů vůči původním obyvatelům zemí EU. Ve Francii, Belgii, Holandsku, Dánsku, ale i v Německu a dalších zemích včetně samotné Británie jsou v poslední době přestřelky a rvačky „na nože“ mezi muslimskými gangy, obtěžování a znásilňování místních žen, nebo dokonce vraždy nevinných lidí noži na ulicích, na nádražích a v obchodech tzv. „muslimskými fanatiky“ tak říkajíc na denním pořádku.

Muslimští „bratři“ se podle informací v německých médiích veřejně promenují v německých parcích v uniformách afghánské armády, ozbrojeni (zakázanými) noži a mačetami, aniž by se německá policie odvážila proti nim jakkoliv zasáhnout. Jak už jsem se zmínil, tyto kriminální jevy, zaměřené proti původním obyvatelům evropských zemí, nabývají masového charakteru a jejich intenzita prudce roste. A ať chceme nebo nechceme, budeme se muset tomuto vývoji postavit.

Domnívám se proto, že ačkoliv si to zatím uvědomuje jen velmi málo lidí, jsou projevy války v Gaze předobrazem blížících se nemilosrdných existenčních válek mezi námi, původními obyvateli Evropy, a masou muslimských přistěhovalců, požadujících jediné – změnit naše kdysi křesťanské země v islámský chalífát a nás, kteří zde po tisíciletí žijeme, zotročit, nebo vyvraždit.

Výhra nebo prohra Izraele v současné válce proto bude silně signifikantní i pro vývoj našich budoucích střetů s muslimy v Evropě, v nichž nebude rozhodně místo pro slabost nebo milosrdenství na žádné ze stran. Proto ačkoliv můžu mít jako člověk, který ví, co je to válka, výhrady ke způsobu jejího vedení ze strany Izraele, rozumím postoji jeho vedení a věřím, že když už se rozhodlo pro vojenské řešení, dotáhne ho do vítězného konce. V zájmu nás všech, v zájmu přežití Evropy.

sdílet na