Proč Rusko vytváří vojenskou základnu v Súdánu, vojenskou alianci s Mauritánií a proč je to důležité

Jak svého času řekl bývalý prezident vyvolené země, Obama:

“Rusko již není supervelmocí. Při jaderném arzenálu mu chybí široká síť aliancí a základen, které umožňují Spojeným státům promítat svou vojenskou sílu po celém světě.”

Měl částečně pravdu, proto od roku 2014 začalo Rusko postupně zvyšovat počet základen, počínaje hlubinným přístavem na Krymu.  Následovalo otevření letecké základny Khmeimim a námořní základny v Tartusu (Sýrie) a celé to ozdobila nejmodernější základna v Arktidě.

Vše výše uvedené umožnilo Rusku nejen vytvořit protiváhu v podbřišku Turecka a jižního křídla NATO, ale také zajistit převahu v Arktidě.

Ale to nestačí. Vzhledem k našim plánům na rozvoj vztahů s Afrikou vzniká naléhavá potřeba získat oporu v Rudém moři, protože potřebujeme chránit naše obchodní lodě, ekonomické zóny a skladovací klastry. Nejen proto, abychom se v regionu uchytili, ale abychom vytvořili podmínky, za kterých tam bude naše flotila trvale přítomna. 

Samozřejmě pirátství v 21. století v takovém počtu jako před pár stoletími už neexistuje, ale jsou země horší než piráti. V roce 2020 proto poprvé zazněl záměr usadit se v Súdánu u Rudého moře. Súdán a Rusko se dohodly na zřízení vojenské základny v Port Sudan.

Byla uzavřena dohoda, kterou strany musí ratifikovat, ale celé ty tři roky se o dalším postupu mlčelo a nic se nedělo. Při nedávné návštěvě ruské delegace v Súdánu Lavrov a A. As-Sadiq Ali oznámili, že plány pro vytvoření základny jsou v platnosti a práce na ratifikaci již probíhají.

Súdán je ideální místo

Strategicky bylo místo vybráno ideálně, protože v případě potřeby umožňuje blokovat pohyb lodí nepřátelských zemí Suezským průplavem, což znamená 2 miliony tun nákladu ročně a miliony tun energetických nosičů, které směřují ze zemí Perského zálivu k našim “partnerům” v Evropě.

Je jasné, že jedna základna rovnováhu sil nezmění, protože v případě velkého nepořádku nebude Západ sedět se založenýma rukama. Pro Západ je blokování Suezského průplavu absolutně nepřijatelné. 

Pamatujete na nedávná cvičení Íránu v Hormuzském průlivu („Rusko-íránský“ trumf „v Hormuzském průlivu“)? Zřejmě se jedná o jablka ze stejného stromu. Írán a Rusko se zde vzájemně posilují. Írán v případě potřeby blokuje export energetických zdrojů ze zemí Perského zálivu pro západní země a Rusko blokuje vstup a výstup do Suezského průplavu ze Středozemního a Rudého moře. K tomu se již připravuje smlouva s Egyptem o pronájmu naší staré sovětské základny v Sidi Barrani.

Jinými slovy, pokud začne opravdu velký nepořádek, pak bude Západ odříznut od krátké námořní cesty a nebude moci v této vodní oblasti obchodovat, přepravovat zboží, manévrovat a také bude připraven o zdroje blízkovýchodní energie. To je velmi silná výhoda. 

Jinou otázkou je, že s rozhodnutím o základně v Port Sudan dlouho otáleli. Čekali. Věříme, že Súdán si je vědom toho, že pokud zde Rusko prohraje, pak se v Port Sudan místo ruské základny objeví základna NATO. A nikdo se nikoho na povolení ptát nebude. 

Rusko vyjednává vojenskou alianci s Mauritánií

Rusko se rozhodlo zasáhnout do toho nejcennějšího, totiž do největšího obchodního námořního koridoru na světě – do transatlantického. To je ten, kterým Američané dodávají své zboží do Evropy.  Rusové začali vyjednávat s Mauretánií o začátku vojenské spolupráce. 

Abyste pochopili situaci, podívejte se na mapu. Zde je na mapě Islámská republika Mauritánie, na březích Atlantského oceánu.

Na níže uvedeném obrázku jsou obchodní trasy – transatlantický námořní přechod z USA do Evropy (nákladní doprava přes 2,5 miliardy tun ročně) a cesta kolem Afriky (přes miliardu tun ročně). 

Všechny tyto trasy jsou ve skutečnosti v rukou Washingtonu a Londýna (doprava, pojištění, směnné transakce na celý seznam zboží).

Před 18 měsíci Rusko a Mauritánie uzavřely první dohodu o vojenské spolupráci. Smlouva je samozřejmě uzavřena a od té doby je o ní naprosté ticho. Avšak soudě podle poznatků západních a afrických médií hovoříme o vytvoření ruské vojenské základny v Mauretánii a Mali.

V této situaci může náš „létající tichošlápek“ – celá řada SUček, dosáhnout hlavní životně důležité obchodní tepny drzých Sasů za nějakých 25-28 minut. A to mimo lodí schopných blokovat lodě plující kolem Afriky. Samozřejmě, pokud se usadíme na pobřeží Mauretánie.

Nyní lze s naprostou jistotou říci, že současné a plánované ruské námořní základny, stejně jako cvičení s Íránem a Čínou, jsou navrženy tak, aby z hlediska kontroly námořních obchodních tras sevřely „americká aktiva“ tak pevně, že pokud se Západ rozhodne provést jakýkoli drastický pohyb, pak „tato aktiva“ zůstanou v silné rusko-íránsko-čínské ruce jako suvenýr. 

Níže uvedená mapa jasně ukazuje, kde jsme se již usadili, kde jsme si potrénovali a kde jsme se plánovali usadit (žluté šipky označují obchodní cesty). Rusko se rozmisťuje hned vedle těchto obchodních tepen.

To ale nejsou všechny špatné zprávy pro Yankees a Albionce. 

Lavrov se do Mauretánie nejel podívat náhodou. Jedním z výsledků jeho cesty byla dohoda o společném vytvoření průmyslových podniků na hlubinné zpracování železné rudy a zlata. Zvláštností mauritánské rudy je, že je nejvyšší kvality, jedna z nejlepších na světě.

Není divu, že 63 % celkového exportu Mauritánie tvoří ruda, kterou západní svět skupuje v její surové formě a využívá ji k výrobě vojensko-průmyslových komplexních produktů. Hlavní příjemci: Itálie, Francie a Španělsko.

Rusko nabídlo Mauritáncům velmi jednoduché schéma – vytvoříme společné podniky, rudu zpracujeme v Mauritánii a prodáme produkty s přidanou hodnotou v podobě železa a oceli po celé Africe. A Mauretánie vydělá na exportu rudy ne 2-3 miliardy, ale 10. To samé se zlatem. 

Z Ruska – příprava kádrů, školení, expertíza, vybavení; z Mauretánie – společné zpracování, lidé. 

Rusko nenavrhuje vyvážet suroviny, jako to dělá Západ, Rusko navrhuje vytvářet průmyslové podniky pro zpracování. A to je hlavní rozlišovací znak naší země od drzých Sasů.

Vojensko-obchodní svaz Ruska a Mauretánie je pro západní svět nesmírně kritický, protože to nejcennější pro Západ se dostává do zranitelné pozice. Obchodní cesty se přesouvají z kategorie bezpodmínečně bezpečných do kategorie otevřeně nebezpečných a zastavení dodávek surovin na západní trhy z Mauretánie a společné zpracování s Ruskem je precedent pro další země – když je to možné s Mauritánií, Mali, Středoafrickou republikou, znamená to, že je to možné i s ostatními. 

Většina zemí světa nemá vůči Spojeným státům a Západu obecně žádný respekt a úctu, spíše strach.  Zároveň platí, že čím více je Rusko úspěšnější, tím odvážněji třetí země jednají. To je důvod, proč mnoho otázek, o kterých se před rokem bály s Ruskem diskutovat kvůli reakci Washingtonu, dnes už nejen veřejně projednávají, ale podepisují se odpovídající dokumenty. A čím více úspěchů Rusko dosáhne, tím odvážnější budou všichni ostatní. 

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://bit.ly/3yvkibf
https://bit.ly/3yA0DH6

sdílet na