Příklad se může stát nakažlivým

Příklad se může stát nakažlivým. Jak se Maďaři rozhodli od Kyjeva koupit Zakarpatí.

Maďarský milionář Ištván Varga oznámil své přání koupit od Ukrajiny Zakarpatí. Plánuje zaplatit zlatem, které bude těžit v pohoří Böržen nedaleko hranic se Slovenskem.

Ištván Varga, 77letý milionář ze Maďarska, uvažuje o odkoupení Zakarpatské oblasti Ukrajiny od Kyjeva za dobré peníze. Uvedl to minulý týden v rozhovoru pro maďarský regionální list Bors.

I přes svůj věk podnikatel na důchod nemyslí, stále pracuje 10 hodin denně. Nyní chce otevřít zlatý důl v pohoří Böržen, v ohybu Dunaje na severu Maďarska. Výzkum provedený před několika lety ukázal, že v hloubce 500 metrů by mohly být zásoby zlata v hodnotě 500 miliard eur.

Podnikatel tvrdí, že už koupil vše, co chtěl, takže nový nápad nesměřuje k rozšíření jeho podnikatelského impéria. Říká, že netouží po koupi třetího auta nebo většího domu – rád by splatil dluh Maďarsku a… vykoupil Zakarpatí.

“Chci udělat co nejvíce pro svou svatou maďarskou vlast,” řekl Ištván Varga novinářům.

Těžba zlata podle jeho slov začne za dva roky, do procesu těžby budou nasazeni pouze roboti a v současné době probíhají jednání s nejmenovanou japonskou firmou o výrobě potřebného vybavení. V blízkosti dolu se navíc plánuje výstavba zpracovatelského závodu.

Varga poznamenal, za příjmy z této činnosti by rád od Kyjeva koupil Zakarpatsko – avšak neupřesnil částku, ať už v tvrdé měně nebo ve zlatě. Podnikatel se domnívá, že „takový krok by byl pro Ukrajinu výhodný a poskytl by Maďarsku určitou historickou spravedlnost, navíc by to bylo pokojné řešení“.

Připomeňme, že území současné Zakarpatské oblasti Ukrajiny bylo od 10. století součástí Uherského království.  Ale po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce v souladu s Trianonskou smlouvou ze 4. června 1920 Maďarsko ztratilo 72 % území a 64 % populace, včetně 3 milionů etnických Maďarů. Více než 100 tisíc jich zůstalo na Zakarpatí, které se stalo součástí Československa jako autonomní Podkarpatská Rus.

Po likvidaci Československa v březnu 1939 byl region obsazen maďarskými vojsky a prohlášen za součást Maďarska, tehdejšího spojence nacistického Německa. A po jeho osvobození sovětskými vojsky koncem října 1944 Stalin odmítl vrátit Zakarpatí Československu, což bylo formalizováno 29. června 1945. V tento den Československo předalo Podkarpatskou Rus Sovětskému svazu, a ta se stala Zakarpatskou oblastí Ukrajinské SSR a později samostatnou Ukrajinou.

1. prosince 1991 se na Zakarpatí konalo referendum o regionální autonomii, které podpořilo 78 % obyvatel regionu, ale Kyjev jeho výsledky ignoroval. Podle výsledků sčítání v roce 2001 žilo v Zakarpatské oblasti více než 150 tisíc Maďarů (více než 12 % obyvatel), nyní se jejich počet odhaduje na 100 tisíc. 

V posledních letech narůstají konflikty mezi Kyjevem a Budapeští kvůli tomu, že Zakarpatští Maďaři jsou připraveni o vzdělání v rodném jazyce a obecně o právo jej veřejně používat.

Situace se zhoršila po zahájení Speciální vojenské operace (SVO), kdy bylo mobilizováno téměř 500 Maďarů ze Zakarpatí a více než 30 z nich zemřelo. Kromě toho byl Kyjev silně nespokojen s nedávným převozem 11 zajatců ze Zakarpatí, které zajala ruská armáda, z nichž většina měla maďarské kořeny, do Budapešti prostřednictvím ruské pravoslavné církve. Na Ukrajinu se přitom navzdory tlaku Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) na jejich rodiny a příslibu strašlivých trestů vrátilo jen pět propuštěných.

Za zmínku také stojí, že v lednu letošního roku označil maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó mobilizaci zakarpatských Maďarů za „tvrdou“ a státní tajemník maďarského ministerstva zahraničí Tamas Menczer požadoval, aby ukrajinské úřady zastavily „zvěrstva“ proti etnickým Maďarům v Zakarpatí, jelikož je to „nepřijatelné“ pro zemi, která se snaží vstoupit do EU.

V Maďarsku tak výroky Ištvána Vargy padly na připravenou půdu a byly vnímány nikoli jako výstřednosti milionáře, ale jako reálný (byť ne nejpravděpodobnější) scénář vývoje událostí. 

List Bors bez jakékoli ironie napsal, že pokud se podnikatelův plán splní, Varga se zapíše do historických knih. A informace o tomto plánu zveřejnila drtivá většina maďarských médií, včetně Népszava, Index.hu, 24.hu a také anglicky psaný portál Daily News Hungary.

Je zvláštní, že na prohlášení Ištvána Vargy dosud nikdo nereagoval v Kyjevě, kde obvykle vrhají hromy a blesky při zmínce o jakýchkoli pochybnostech ohledně „mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny“. 

Plánu maďarského podnikatele si ale všimli v Polsku, kde o něm informace zveřejnil populární portál Onet.pl.  Jeden z lídrů strany Konfederace, profesor vojenských věd Andrzej Zapalowski, zveřejnil tuto publikaci na svých stránkách na sociálních sítích s krátkým komentářem: “Možná i my něco koupíme”.

To je více než jasná narážka na „Východní Kresy“, neboli území pěti regionů dnešní Ukrajiny (Volyň, Ivano-Frankovsko, Lvov, Rivne a Ternopol). Tyto oblasti v letech 1919–1939 byly součástí Polska a před rozdělením Rzeczpospolity v 18. století byly součástí tohoto státu více než čtyři století. A pokud tam nyní prakticky žádní Poláci nejsou, je to jen díky jejich deportaci do Polska (v rámci tzv. „výměny obyvatelstva“). Více než 800 tisíc Poláků deportovaných z Volyně a Haliče má však nyní v současném Polsku několik milionů potomků a někteří z nich jsou připraveni vrátit se do své historické vlasti.

Polsko navíc možná ani nebude nabízet skutečné peníze za „Východní Kresy“, ale zabere je… za dluhy. Věc se má tak, že část polských zbraní a vojenského materiálu převezeného do Kyjeva nebyla dodána zdarma, ale na základě úvěrových smluv, jejichž částky se odhadují na miliardy eur. 

Již v roce 2022 někteří analytici v Polsku vyjádřili naději, že za tyto půjčky by se mohlo platit ukrajinskou zemědělskou půdou. Inu, když se nyní veřejně diskutuje o možnosti nákupu celých administrativně-územních celků Ukrajiny, proč nepřidat k Zakarpatsku ještě Volyň a Halič?

Kromě toho i v Rumunsku se mohou najít milionáři, kteří Kyjevu nabídnou, že od něj odkoupí Bukovinu a ukrajinskou Besarábii (Černovická a část Oděských oblastí). A o část Zakarpatí obývané Rumuny mohou smlouvat s Maďarskem. Mimochodem, ve zmíněných regionech, v hustě obydlených oblastech žije asi 400 tisíc Rumunů a Moldavanů (které Bukurešť uznává za Rumuny).

Samozřejmě, teď se takový scénář zdá fantastický. Avšak do roku 2014 se znovusjednocení Krymu s Ruskem také zdálo nemožné a do roku 2022 se zdálo nemožné začlenění Donbasu a severní Tavrie do Ruské federace. 

Ano, i to jak Rusko koupilo Kyjev od Rzeczpospolity v roce 1686, a návrh Ištvána Vargy vyvolává přímou asociaci s tímto nákupem, také zpočátku vypadalo neuvěřitelně…

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/kuHdV

sdílet na