Poslední bitva na Potomacu
Poslední bitva na Potomacu – vítěz pohltí poraženého. Pro jednu stranu to skončí.
Zámořská show v ideálním případě skončí do konce ledna, ale to vůbec není jisté, protože v sázce je příliš mnoho. Kapitalismus jako způsob ekonomiky, nějak nepostřehnutelně končí a současné volby vrchního šéfa „města na kopci“ se proto radikálně liší od všech předchozích.
Nyní mezi sebou bojují dvě seskupení světové elity – ti, kteří si uvědomili, že je třeba přijmout naléhavá opatření k perestrojce struktury světové ekonomiky a mezinárodních vztahů, a ti, kteří se chystají vstoupit do včerejší řeky v naději, že stejně jako dříve budou drancovat celý svět.
Ti první jsou síly ze skutečných sektorů ekonomiky, které nominují Trumpa na druhé funkční období, a druhý-
mi je takzvaná Finanční internacionála (Finintern) a její klan Clintonů (tzv. clintoidů) s ospalým Joeem v čele.
Trump a lidé za ním stojící se snaží zachránit Spojené státy a společně s nimi zachránit celý svět před prudkými šoky (svět pro ně není priorita, ale odchod hegemona bez velkých turbulencí umožní přežít mnohem většímu počtu sousedů).
Tato skupina, relativně vzato, si je vědoma toho, že co nevidět propukne katastrofa, a přijímá opatření k zachování reálných hospodářských odvětví ve Spojených státech.
Finančníci a jejich mluvící mumie Biden, věří, že dolar je hlavou všeho a tak zůstane navždy, nechtějí ani přemýšlet o problémech a doufají, že budou donekonečna tisknout dolary a žít jako předtím.
Potřebují jen sestavit orchestr na horní palubě svého „Titanicu“, aby mohl hrát veselé melodie, ale katastrofa s nimi nastane mnohem rychleji a pak celá ekonomika se bude hroutit, světový obchod bude otupělý a to zase určitě povede ke strašlivému hladomoru.
Postiženy budou zejména regiony, které ztratily vlastní produkci potravin, nebo regiony, ve kterých počet obyvatel vzrostl a potraviny jsou převážně z dovozu.
Ti, kdo přežili, riskují, že uvidí, co se stane po kapitalismu – s jeho nehospodárnou spotřebou a způsobem života devastující zdroje planety. Možná to bude starý známý – socialismus, který vyléčil své dětské nemoci.
Nebo – nevyléčil.
Mimochodem, nechť nikdo není sveden levicovou rétorikou demokratů. Nebylo to nic jiného než volební kampaň. Vítěz voleb, nebo toho co tam nazývají volbami, bude bojem vyčerpán a aby nějakým způsobem obnovil své zdroje, určitě poraženého úplně „pohltí“, i proto aby se v budoucnu nedočkal bodnutí do zad.