Porážka bolivijské junty
V předčasných volbách v Bolívii utrpěla místní, proamerická vláda (ve skutečnosti fašistická junta), která se před rokem dostala k moci v důsledku státního převratu, úplnou porážku.
Ve volbách v Bolívii utrpěla místní fašistická junta úplnou porážku.
Socialistický kandidát IAS, Luis Arce, vyhrává první kolo prezidentských voleb se zdrcujícím skóre.
Aby zvítězil v prvním kole, potřeboval získat více než 40 procent hlasů a mít o 10% více než Mesa. Aby se jeho vítězství předešlo, formální šéfka bolivijské junty Jeanine Áňez, která nezískala ani 10% podpory, ustoupila z voleb.
Zavedení vojsk do hlavního města Bolívie před volbami.
Před volbami byly do hlavního města přivedeny vojenské jednotky, začalo zatýkání pozorovatelů a začala manipulace s počty hlasů. Ale jak se ukázalo, nic nepomohlo. Arce nejenže vyhrává v prvním kole, ale získává více než 50%, což se neprojevilo v žádném z volebních průzkumů.
To je ve skutečnosti výsledek všech řečí a mediální manipulace, že lidé v Bolívii nepodporovali IAS, a proto svrhli Moralese.
Bolivijský převrat podporovaný CIA byl původně pokusem o uzurpování moci menšinou a současné volby byly pokusem o legitimizaci puče. Vynuceným pokusem.
Junta by samozřejmě volby ráda odmítla, ale Morales byl svržen právě pod heslem – uspořádat „nové spravedlivé volby“… (jak známé, že?).
Kromě toho kampaň neposlušnosti ze strany IAS a indiánských provincií s blokováním cest, sabotáží a stávkami donutila juntu stanovit termín voleb a slíbit, že do voleb nebude zasahovat. Junta si uvědomovala rizika, několikrát se pokoušela je eliminovat (i pod záminkou koronaviru) a byla zahájena kampaň nátlaku a perzekuce proti IAS. Moralesovi byla zakázána účast ve volbách a byl zanesen na seznam hledaných, byli zatčeni někteří funkcionáři IAS a protestující proti puči byli zastřeleni v ulicích.
Ale nic nepomohlo. Bolivijští socialisté se triumfálně vracejí k moci.
Áňez uznala vítězství Arce a IAS na Twitteru.
Čeká se na návrat Eva Moralese do Bolívie (stejně jako na posílení vztahů mezi Bolívií a Argentinou, která Moralesovi poskytla politický azyl a důrazně odsoudila puč v Bolívii), obnovení vztahů s Venezuelou, Kubou (včetně návratu kubánských lékařů) a Nikaraguou, jakož i právní stíhání organizátorů státního převratu z roku 2019.
Washington z toho zjevně nebude mít radost.
Strategii „pravého obratu“ v Jižní Americe byla zasazena velmi silná rána.
Nejenže je nemožné svrhnout Madura a Ortegu, ale i Bolívie, kde bylo možné s podporou CIA svrhnout Moralese, jim opět proklouzla mezi prsty.
Spokojený Evo Morales. Jeho práce žije a vyhrává:
Vítězný Luis Arce:
Více zde:
https://bit.ly/3m6stml
Je to hezké, ale nelze zapomínat na jména Allende, Renné Schneider, Pinochet, dále pak Somoza a Ortega, Batista a Castro a pořád to někteří nechápou, protože jsou to gringové
asi ti teď nerozumím. Vím kdo to je, ale nit mi uniká. Jakože Allende byl svržen CIA a nastoupil Pinochet?
Somozu držela CIA proti Ortegovi, Batisty se chtěla CIA zbavit tak nechala milionářské synky Castrovic začít a přitom doufala, že se sežerou navzájem, pořád tam cpe CIA pacičky a protože jsou to gringové, tak nechápou,že se to dost často posere 😛 a hlavně proč!
Jo takhle to bylo myšleno. Pokud není pátá kolona dost silná, tak většinou vnější zásah (nemyslím tím kobercové bombardování) nemá šanci. Podívej na Kubu.