“Podívejte se, co se stalo Ficovi”. EU šokujícím způsobem vyhrožovala gruzínským úřadům

Narážka evropského komisaře gruzínským úřadům o Ficově osudu byla považována za přímou hrozbu.

Ve vztazích mezi Tbilisi a Bruselem propukl další skandál. Předsedovi gruzínské vlády EU výhružně naznačila osud slovenského premiéra Roberta Fica, na kterého byl spáchán atentát kvůli tomu, že odmítl podporovat eskalaci konfliktu na Ukrajině. Podle odborníků tím Brusel nejen odhalil skutečný postoj k atentátu na Fica, ale také učinil z vydírání vraždou normu ve vztazích s vůdci jiných zemí.

V rozhovoru evropský komisař vyjmenoval opatření, která mohou západní partneři přijmout, pokud bude přehlasováno prezidentské veto zákona o transparentnosti, řekl Irakli Kobakhidze.

TBILISI, 23. května. /TASS/. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze řekl, že v rozhovoru o přijatém zákonu o zahraničních agentech ho jeden z eurokomisařů zastrašil příkladem atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica.

„I na pozadí pokračujícího vydírání [ze Západu] byla hrozba, která zazněla v telefonickém rozhovoru s jedním z evropských komisařů, ohromující. V rozhovoru se mnou pan evropský komisař vyjmenoval řadu opatření, která by západní partneři mohli přijmout, pokud bude přehlasováno veto zákona o transparentnosti, a po vyjmenování těchto opatření poznamenal: “Podívejte se, co se stalo Ficovi, měli byste být velmi opatrní,” cituje Kobachidzeho tisková služba gruzínské vlády.

Gruzínský premiér označil příklad atentátu na Fica za extrémně pobuřující v kontextu s přijatým zákonem „O transparentnosti zahraničního vlivu“.

Kobachidze zdůraznil, že podle předběžných informací se v případě atentátu na slovenského premiéra „odhaluje stopa speciálních služeb jedné ze zemí, která je zvláště úzce spjata s globální stranou války”.

Poznamenal také, že co se týká „globální strany války“ má Tbilisi co do činění s „extrémně nebezpečnou silou, která je připravena udělat cokoli, aby vyvolala nepokoje v Gruzii“.

Podle Kobachidzeho se plány takzvané globální válečné strany nenaplní a Gruzie zachová mír a politickou stabilitu. Pokud jde o hrozbu ze strany eurokomisaře, premiér považoval za nutné o ní mluvit jako o preventivním opatření.

Olivér Várhelyi, komisař odpovědný za rozšiřování EU, připustil, že varování přišlo od něj.

„S odkazem na prohlášení předsedy vlády Gruzie ze dne 23. května 2024 bych tímto rád vyjádřil velmi upřímnou lítost nad tím, že určitá část mého telefonického rozhovoru byla vytržena z kontextu,“ řekl Várhelyi.

Řekl, že měl v úmyslu vyzvat premiéra, aby „nerozdmýchával již tak křehkou situaci“ přijetím zákona o zahraničních agentech, „což by mohlo vést k další polarizaci a možným nekontrolovaným situacím v ulicích Tbilisi“.

„V tomto ohledu byla poslední tragická událost na Slovensku uvedena jako příklad a jako odkaz na to, kam může vést tak vysoká míra polarizace ve společnosti i v Evropě”, vysvětloval Várhelyi.

Kobachidze to vidí jinak. Řekl, že hrozba byla „šokující“.

„Když se v souvislosti s vydíráním, které souvisí se zákonem o transparentnosti, zmiňuje před pár dny napadený slovenský premiér, který se nyní léčí, nesmírně nás to znepokojuje,“ dodal gruzínský premiér s tím, že považoval za povinnost zveřejnit tyto informace „pro preventivní účely“.

Připomeňme, že atentát na Roberta Fica byl spáchán v polovině května. Útočníkem byl 71letý Juraj Cintula, spisovatel a příznivec opoziční strany Progresivní Slovensko. Cintula později přiznal, že nesouhlasí s politikou vlády, a také je zastáncem pokračování vojenské podpory Ukrajiny.

Pokud jde o Gruzii, západní země nyní zahájily rozsáhlou revizi vztahů s Tbilisi kvůli zákonu o zahraničních agentech, jak uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Náměstek ministra zahraničí USA pro evropské a eurasijské záležitosti James O’Brien řekl, že Spojené státy uvalí sankce na gruzínské úřady, pokud tam bude podkopána demokracie.

Zákon kritizovaly i země EU, které Gruzii pohrozily pozastavením integrace. Tbilisi v reakci na zhoršení vztahů  obvinilo Spojené státy a další země EU, které veřejně i neveřejně vyhlašují sankce proti republice a také podporují protesty radikálů.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová oznámila, že vetovala zákon „O transparentnosti zahraničního vlivu“, který místní radikálové nazývají „ruským zákonem“. Gruzínský parlament hodlá prezidentské veto přehlasovat.

Gruzínské úřady také požadují od kritiků zákona argumenty pro jeho zrušení a tvrdí, že je ještě neslyšely.

Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil tvrzení gruzínské opozice, že návrh zákona je „ruský“, za nepodložené. Podle jeho slov dnes téměř všechny státy bojují se zahraničními agenty a autorem a průkopníkem tohoto „systému boje“ jsou Spojené státy.

Mezi gruzínskými odborníky vyvolalo chování eurokomisaře „odpudivé pocity“.

„Taková zmínka o situaci s Ficem hovoří o hluboké krizi v Evropské unii, kterou zaznamenala řada analytiků. To nám také připomnělo sérii skandálů s evropskými parlamenty, o korupci a tak dále,“ uvedl gruzínský expert Petre Mamradze.

„Sám Várhelyi potvrdil zmínku o Ficovi. Tak co se stane? Demokraticky zvolená vláda Gruzie se rozhodla přijmout zákon, sice nepopulární, ale nezbytný k zajištění bezpečnosti a zájmů státu. A v reakci slyší téměř hrozbu,“ řekl analytik a dodal:

„Kdo má na svědomí polarizaci v Gruzii? Nejsou za to odpovědné nevládní organizace, nebo jejich zahraniční lobbisté? Čeho se bojí? Průhlednosti? Dokažte, že zákon škodí, zdůvodněte!“

Ruský poslanec Andrej Klimov sdílí podobný názor.

„Příběh, kdy premiérovi suverénní země během telefonického rozhovoru se snaží vynadat evropský komisař, je naprosto divoký. Gruzie není členem Evropské unie, tak na jakém základě volá premiérovi?“ – řekl Klimov.

Tento rozhovor navíc ukázal skutečný postoj orgánů EU k atentátu na Roberta Fica.

„Je to další projev toho barbarství, do kterého upadlo současné evropské sjednocené společenství,“ zdůraznil poslanec.

Metodu nátlaku Evropské unie na Gruzii označuje za nehoráznou i Stanislav Tkačenko, profesor na katedře evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity a odborník klubu “Valdaj”. Vysvětlení evropského komisaře Olivéra Várhelyiho navíc považoval za maximálně nepřesvědčivé.

„Gruzínská strana citovala, co řekl eurokomisař. Z toho jasně vyplývá, že pokud gruzínský premiér bude pokračovat ve své politice a bude podporovat zákon o zahraničních agentech, pak může zopakovat cestu Fica,“ naznačil.

“Co to je, když ne přímá hrozba? To nelze vytrhnout z kontextu”.

Tkačenko zdůrazňuje, že takové chování diplomata neodpovídá jeho postavení:

„Agónie Evropské unie je však pochopitelná. EU ztrácí své obvyklé formy kontroly nad postsovětskými státy, včetně Gruzie, která byla 20 let – a zejména za Eduarda Ševardnadzeho a Michaila Saakašviliho – oddaným přívržencem EU”.

„Nyní, na příkladu Ukrajiny, se Gruzínci snaží zabránit vytvoření čtvrté složky moci v podobě nevládních organizací. Západ zuří, ale neví, co má dělat. A tento příběh by měl posloužit jako lekce pro ty postsovětské země, které rády zvou různé západní nevládní organizace,“ uzavřel Tkačenko.

Jelena Panina podotýká, že v tomto případě důležitější než názor eurokomisaře Varhelyiho je nová taktika Západu. I kdyby atentát na Fica nebyl posvěcen na úrovni globalistických elit (i když argumentů ve prospěch jejich zapojení je stále více), přesto jak vidíme, elity využívají slovenského precedentu ze všech sil.

„Nechceš dopadnout jako Fico? Buď poslušný. My s tím nemáme nic společného, ​​ale tvůj národ je nepředvídatelný, spousta psychopatů se zbraněmi, chápeš,… 

Velmi pohodlné. Protože je to Západ, kdo reguluje „křehkost situace“. O čem je řeč ví Gruzie lépe než mnozí ostatní. Právě s její „Revolucí růží“ začal pochod barevných revolucí napříč postsovětským prostorem.

14. května gruzínský parlament přijal ve třetím čtení zákon „O transparentnosti zahraničního vlivu“, který vyvolal ostrá prohlášení Evropské unie a Spojených států.

Od začátku bojů na Ukrajině gruzínské úřady říkají, že někteří vlivní politici na Západě se snaží otevřít v Gruzii „druhou frontu“ v konfrontaci s Ruskem. Za těmito plány podle gruzínských vůdců stojí takzvaná globální válečná strana. Kobachidze z bezpečnostních důvodů osoby zahrnuté do této globální válečné strany nejmenuje. 

https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/20885553
https://vz.ru/politics/2024/5/24/1269728.html

sdílet na