Pavel Shipilin: Anglosasové proti všem

Pavel Shipilin

Když 15. září oznámili vznik AUKUS – trilaterální obranné aliance vytvořené Austrálií, Spojeným královstvím a Spojenými státy (Australia, United Kingdom, United States), svět si ještě neuvědomil, že nastala nová éra. Éra otevřeného boje Anglosasů za globální nadvládu.

Myslím, že za deset let na urážku Francie, dnes rozrušenou neúspěchem 40miliardové smlouvy na stavbu ponorek, všichni zcela zapomenou. Neboť různé země, především evropské, čeká mnoho zklamání a dokonce i ekonomických katastrof. 

Není to tak, že by Američané úplně ztráceli zájem o Evropu; spíše se rozhodli rozdělit spojence na ty hlavní – Britské impérium, kterému se nyní říká Commonwealth, a druhý echelon – na ty, kteří se k nim chtějí připojit jako vazalové.

To znamená, že Kanada a Nový Zéland se postupně připojí k AUKUSu a předpokládám, že čistě formálně můžou přijmout na “stejné úrovni” i Indii (až do okamžiku, dokud všichni nepokoří Čínu). 

Nový vojenský blok bude mít přísnou disciplínu: žádné vojenské smlouvy s „cizími“ – všechny peníze musí zůstat uvnitř anglosaského světa. Francie už na vlastní kůži zažila, jak to vypadá.

Zatím není jasné, jak účinný bude nový, téměř rasově rozdělený svět. Už jen proto, že Washington a Londýn mají plán, který vyvíjí nejméně posledních deset let, ale my ho neznáme. 

Zato však nyní chápeme, proč byl organizován Brexit s jeho jasně nakreslenými výsledky referenda.  Brexit – je jen jedním z bodů plánu.

Vždy jsme měli podezření, že se Anglosasové považují za “to nejlepší” z lidstva, ale možná poprvé byla tato domýšlivost prokázána tak zjevným způsobem. Dříve byli nějak stydliví.

Je víceméně jasné, proč se to stalo. 

Organizace spojených národů – vytvořená po druhé světové válce, abych tak řekl, v žhavé snaze v euforii vítězství – před rozpadem SSSR plnila svou stabilizační úlohu. 

Poté Spojené státy, které „vyhrály“ virtuální studenou válku, rozhodly, že jsou posledním a konečným vítězem. Ale z pěti členů Rady bezpečnosti OSN dva – Rusko a Čína odmítly hrát podle nových (jejich) pravidel. OSN se proto ukázala jako zbytečná.

Postupně degradoval i zdánlivě mocný vojenský blok NATO. Evropa nechce bojovat s Nebeskou říší, chce žít pokud možno v míru a obchodovat. A nechce se starat o problémy Spojených států, které jsou již připraveny na přímou agresi … jsou do toho tak žhavé. 

Zastaralý konsensuální princip rozhodování, na který byli civilizovaní Atlantisté tak hrdí, stojí v cestě zahájení války. Každý ví a každému je jasné, že když je horko, džentlmeni mění pravidla.

Něco se musí udělat s Čínou a to už v příštích nejbližších letech, jinak bude hegemonie Spojených států velkou otázkou. A na planetě nemohou být dva hegemoni … pokud to nejsou Anglosasové.

Proto se Anglosasové rozhodli dočasně opustit chátrající, dlouhodobě neschopnou Evropu a spojit se s těmi, kteří jsou připraveni bezesporu plnit hlavní militaristický úkol: porazit Čínu, zničit překážku na cestě k ovládnutí světa.

Nová konfigurace světového řádu, koncipovaná Anglosasy, však vytváří nejen hrozby, ale také určité příležitosti. Například přinutí francouzské prezidenty, aby se stali Gaullisty, a to třeba i proti své vlastní vůli. Ostatní jinak prostě nemohou vyhrát volby. To znamená, že se můžeme pokusit shromáždit Evropu od Lisabonu po Vladivostok- dokud si Evropané nezahojí rány způsobené bývalým hegemonem

Ale já bych šel dál. 

V novém světě, který se rodí před našimi očima, lze koncept Charlese de Gaulla upravit a rozšířit do Šanghaje. Proč by ne? Všechny normální státy se musí postavit Anglosasům, jinak absolutní, totální zlo, které neočekávaně pro všechny ukázalo svou pravou tvář, nebude poraženo.

Pavel Shipilin
https://bit.ly/2XsbWSB

sdílet na