Odpověď pracovníka JZD řediteli TV Barrandov
Pane Soukupe z TV Barrandov. V týdnu jste se snažil dělat si prdel z našich bývalých JeZeĎáků.
Prý neuměli plánovat, proto nebylo maso.
A proto, že o tom něco málo vím (na rozdíl od Vaší osoby, kterou omlouvá jenom to, že jste z Prahy), tak vám to s radostí vysvětlím.
Největším problémem socialistických JeZeĎáků bylo podle Vás jaro, léto, podzim a zima.
To bych ani tak neřekl, protože suché jaro i léto u nás na jihu už přestal být problém od 80. let, kde konkrétně okres Břeclav a Znojmo byl téměř komplet pod závlahami.
Neřešil se nedostatek organické hmoty (hnoje a kompostů) v půdě, protože ze 100 tisíc kusů hovězího dobytka bylo hnoje, že si to ani nedovedete představit.
Ze starých a rozpadajících stohů jsme my, v ACHP vyráběli stovky tisíc tun kompostů, v receptuře 1/3 hnoje a slámy, 1/ 3 ornice ze skrývek a 1/3 kejdy (to jsou hovínka a močka z velkochovů prasat) a po dvou letech to bylo k použití a zaorání.
Za lidovce Luxe se vymlátilo a spálilo na hromadách desetitisíce kusů krav (údajně nemoc šílených krav způsobená zkrmováním masokostní moučky z uhynulých a nemocných zvířat – tento způsob krmení býložravců byl převzat ze západu po roce 1989) a zůstalo v okrese Břeclav pouhých 30 000 kusů, a to je dodnes.
Úbytek víc jak 2/3 nestačí „nasrat“ tolik kravinců jako 100 tisíc, závlahy jsou zničeny jejich nepoužíváním 29 let, protože na to JeZeĎák už neměl od roku 1990 peníze.
Pro úplnost.
V roce 1988 byl stav skotu v ČR 3,5 milionu kusů, prasat 4,5 milionu kusů.
V roce 2018 stav skotu 1,3 milionu, prasat 1,3 milionu.
Hlavním důvodem poklesu stavů jsou nařízení EU, aby byl umožněn dovoz ze Západu, a vyhlášením sankcí na Rusko jsme ztratili velké odbytiště.
Produkovalo se tehdy 11 až 12 milionů tun obilí a dnes ubohých 5 až 7 milionů.
Větší polovina tohoto obilí se přehnala přes živočišnou výrobu pro produkci veškerého masa, vajec a mléka.
Nebylo to potřeba dovážet z Německa, Francie, Polska, Maďarska a odjinud podle příkazů Evropské unie.
A že občas na trhu to maso chybělo? Na tehdejší výrobky československého průmyslu bylo ze Západu většinou uplatňováno embargo, a tak nezbytné devizové prostředky zabezpečovalo zemědělství ve formě vývozu jatečného dobytka a telat např. do Itálie, Francie, zemí Beneluxu atd.
Takže český JeZeĎák dovedl plánovat ukázkově, měl jedenácti honný osevní postup, organiku v půdě, půdu pod závlahami, produkoval zeleninu, ovoce, brambory, cukrovku, olejniny, dostatek krmiva pro dobytek, využíval na polích vojtěšku jako zlepšující plodinu a krmivo pro skot (což dnes u dnešních chemicko-pesticidních zemědělců téměř nevidíte).
Jestli chcete JeZeĎáky z období před eStéBáckou revolucí v roce 1989 kritizovat, zjistěte si fakta, a pak možná zjistíte, že jste zbytečně urazil velkou část národa, lidí, kteří poctivě a na vysoké úrovni vykonávali svá povolání.
Je nás dost, kdo jsme v zemědělství pracovali celý život a dobře si pamatujeme, co se dělo.
Neurážejte nás, byť tím děláte blba i ze sebe.
(Poznámka metéra: – Ten, kdo uráží a zesměšňuje práci našich zemědělců do roku 1989, je nevzdělanec i kdyby měl tři právnické fakulty, a u pana ředitele Soukupa mě to dost překvapilo.
Statistický úřad říká, že v roce 1960 pracovala v zemědělství třetina pracovníků oproti předválečnému období (1936-1938), která vytvářela dvojnásobnou produkci potravin.
Deset let před převratem jsme jako Československo byli potravinově soběstační a nezávislí.
Delegace z Dánska (jedna z nejvyspělejších a příkladných zemí v poválečné produkci v zemědělství) obdivovali v roce 1980 neskutečnou technickou vybavenost, technologické postupy a sociální úroveň našeho zemědělství.
Zemědělství se po druhé světové válce věnovala mimořádná politická pozornost a naši zemědělci dokázali neskutečné. V počátcích kolektivizace patřili zemědělci k nejchudší sociální vrstvě u nás. Před kapitalistickým pučem (1989) jsme jim mnohé mohli závidět. Výnosy obilovin dosahovali světových rekordů a produkce masa patřila k nejlepším.
Kvalitu potravin nám záviděl celý svět.
Jen skutečný hlupák a zlý člověk může říci, že v devadesátých letech nebylo maso či potraviny. Jogurty byly jen dva druhy, ale ani jeden ze současných 18 druhů se jim nevyrovná jak chutí, tak kvalitou; pribináčky to samé a tak bych mohl pokračovat.
Skutečně jen lepšolidi si mohou ztěžovat, že nemohli sehnat pravou svíčkovou. Pan ředitel Soukup mi připomněl svým přístupem děti ve Francii, které když měly ve škole nakreslit kuře, tak nakreslily brojler i s obalem a cenovkou.
Dnes, když napadne trochu sněhu, tak je ohrožena naše knedlíková civilizace. Když byla JZD, tak chlapy z rostlinné i živočišné výroby naskákali ve dvě ve tři v noci na traktory, nasadili radlice a posýpali silnice škvárou, solí…
Naši zemědělci po boku dělníků a skutečné pracujícím oddané inteligence vytvořili po válce pro své děti a vnoučata úsměvný a mírový svět pro jejich šťastný život. Jen zlí lidé, toto nikoliv bezchybné období, zesměšňují a hloupě pomlouvají.
Pane řediteli Soukupe, ještě se (vzhledem k období, které nás pro příštích pár let díky americké biologické válce čeká) rád zemědělcům omluvíte!)
Ani zrno nazmar,..;) Dobrý člának