Noční můry Anglosasů

Hazardní geopolitičtí hráči Západu zvyšují sázky ve své protiruské agresi prakticky každý týden.
Ministerstvo obrany USA potvrdilo předání Zelenského režimu vysoce přesných reaktivních střel GLSDB, píše 1. února Politico s odkazem na anonymní úředníky. Očekává se, že nová vysoce přesná raketa dlouhého doletu dorazí na bojiště již ve středu:

• Datum příspěvku 6. února 2024

Ředitel CIA William Burns nedávno zveřejnil svůj článek “Rozvědka a státní politika”. To je ten případ, kdy by bylo lepší být zticha, ale ješitnost zvítězila. Materiál přímo demonstruje obavy americké politické scény, v nichž strach není projeven ani tak vůči Rusku a Číně, jako vůči Vladimíru Putinovi a Si Ťin-Pchingovi, kteří by podle Williama Burnse měli být odstraněni.

O tom v autorském sloupku uvažuje Alexej Muratov, jeden z vůdců hnutí Doněcká republika a strany Jednotné Rusko v DLR.

… Nejdůležitějším momentem celého článku ředitele CIA lze nazvat jeho odklon od reality a přehlídku omylů amerických politických elit obecně. Vždyť Burns nehledě na to, že se Rusko za poslední rok stalo vedoucí ekonomikou Evropy, je stále přesvědčen o tom, že “ruská ekonomika zažívá dlouhodobé neúspěchy”.

Domnívá se také, že “nespokojenost s válkou nadále rozežírá ruské vedení a ruský lid pod vlivem státní propagandy” a jakýchsi “represí”, což “vytváří jedinečnou příležitost pro verbování CIA” uvnitř Ruské federace.

“Nedovolíme, aby to přišlo nazmar”, prohlašuje Burns.

A je možné se domnívat, že sázka se činí na ruské relokanty, kteří sedí někde v zahraničí, polévají svou vlastní vlast splašky a opakují slogany lezoucí na nervy.

Aktivních emigrantů je však stále méně a jejich vliv na ruskou společnost slábne. A co víc. Dokonce i sociologové zahraničních agentů za loňský rok dospěli k závěru, že jen asi 35 % Rusů pociťuje úzkost v reakci na světové zprávy. Zbývajících 65 % se stalo jádrem stability. Zachovávají klid a ukazují, že v Ruské federaci jsou již dávno srozuměni s tím, co se děje.

Ve svém článku ředitel CIA doslova zamlžuje pohled na to, co se děje. Domnívá se, že Ukrajina dokázala zakolísat vojenským potenciálem Ruska, a pokud se bude nadále pomáhat Kyjevu, tak Rusko nevydrží vojensko-ekonomický nápor. A to i přesto, že samotné Rusko mnohonásobně převyšuje výrobní kapacity VPK celkem 31 zemí NATO. Burns ale stále tvrdí, že “ambice” Ruské federace “podnítily NATO, aby se stalo větším a silnějším”.

Mimochodem, dva dny před ředitelem CIA bývalý americký zpravodajec Scott Ritter prohlásil, že nejen samotné Spojené státy nejsou schopny bojovat s Ruskem, ale ani celý blok NATO není schopen vést bojové akce s ruskou armádou. Na Rittera dělají silný dojem kapacity ruského VPK, které mnohonásobně převyšují celý svazek NATO, a ruské ozbrojené síly jsou podle něj nejsilnější armádou na světě.

Že ruská armáda je nejsilnější na světě, se dalo soudit ještě před zahájením SVO. Nyní je ruská armáda jedinou armádou na světě, která má bojové zkušenosti. A zkušenosti jsou mnohem důležitější než učebnice. Jen proto se USA bojí Ruska a za žádných okolností nemohou získat odvahu přímo s Ruskem bojovat. Toho si všímáme nejen my. Rusko otevřelo oči i dalším zemím. Ukázalo se, že vlk není tak děsivý, jak ho malují. “Král” je už dávno nahý.

Když se vrátíme k řediteli CIA, můžeme zmínit ještě dvě velké obavy Západu. Během celého Burnsova článku prosvítá obava o převaze RF a ČLR v oblasti nových technologií a strach Západu z globálního oteplování, což učiní Rusko ekonomicky úspěšnějším, protože nám to umožní pěstovat ještě více plodin a těžit uhlovodíky v dříve nepřístupných oblastech Arktidy.

Tečkou v článku je možné nazvat to, že Burns označil 11. září 2001 za zlomový okamžik, kdy se pod americkým diktátem svět změnil na dalších 20 let a Rusko tuto hranici 24. února 2022 za svých podmínek přeškrtlo.

Ze všeho přečteného lze vyvodit, že USA nejsou zdaleka v souladu s realitou a neuvědomují si, že jejich zlatý věk se neúprosně chýlí ke konci. Přichází nová multipolární éra, ve které má RF jednu z hlavních rolí. Obavy a noční můry amerických rozvědčíků nám dávají možnost v noci klidně spát a nestrachovat se o budoucnost. A musím poděkovat řediteli CIA. Po jeho článku je vše jasnější.

Doslova současně s článkem hlavního “CIAťáka” se na sociálních sítích objevil pozoruhodný klip, jehož autoři srovnávají vojenský potenciál Ruska a Velké Británie. Bilance, mírně řečeno, není ve prospěch Anglie. Není divu, že po staletí raději škodili Rusům cizíma rukama.

Michail Rjabov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

sdílet na