Následkem vojenských operací podle této studie v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu od 11. září 2001 zemřelo mezi 480 tisíci a 507 tisíci lidí.

Nejvíce z nich zemřelo v Iráku, až 295 tisíc. Dalších 147 tisíc lidí pak padlo v Afghánistánu a zhruba 65 tisíc v Pákistánu. Do výčtu jsou přitom zahrnuti i místní policisté a členové bezpečnostních složek, civilisté a američtí i spojenečtí vojáci, ale také povstalci. Těch Američané a spojenci zabili přes 114 tisíc.

Samotná americká armáda v prvních dvou zemích dosud přišla o necelých sedm tisíc vojáků, uvádí studie. Za spojence zatím nejvíc lidí padlo v Afghánistánu, celkem 1 141 vojáků. Mezi nimi i Češi.

„Nové údaje o ztrátách jsou o více než 110 tisíc obětí vyšší než při posledním sčítání, které proběhlo teprve před dvěma roky, a to v srpnu 2016,“ uvedla univerzita podle agentury AFP.

Opravdový počet mrtvých však bude nejspíš ještě vyšší. „Při dobývání Mosulu a dalších měst ovládaných Islámským státem mohly zemřít až desetitisíce civilistů, ale jejich těla ještě nebyla nalezena,“ říká autorka studie Neta Crawfordová.

„Přestože americká veřejnost, tisk i zákonodárci válku s terorem často přehlížejí, vyšší počet obětí bez přehánění ukazuje na to, že tato válka zůstává i nadále intenzivní,“ dodává univerzita ve svém prohlášení.

Výzkumníci institutu vyčíslili také finanční ztráty válčících Američanů. Kromě Iráku, Afghánistánu a Pákistánu do výdajů započítali i působení v Sýrii a zajišťování bezpečnosti na domácí půdě a došli k astronomickému číslu 5,6 bilionu dolarů (zhruba 129 bilionů korun).

Na rekonstrukci válkou zničených zemí pak Spojené státy dosud věnovaly přes 170 miliard dolarů (asi 4 biliony korun). „Velká část těchto peněz, určených na humanitární pomoc a opětovné vybudování občanské společnosti, se však kvůli podvodům, plýtvání a zneužití ztratily,“ podotýkají autoři.

Americká armáda podle údajů institutu k říjnu 2017 působila v 76 zemích světa, přičemž nejvíce se zaměřovala na trénování zahraničních vojáků. Zkušenosti získané v boji proti teroristům takto předává v 58 zemích. Své základny pak má ve 44 státech, třeba ve Španělsku, Irsku, Německu, Čadu, Keni, Turecku či Saúdské Arábii.

Celou mapu působení americké armády ve světě najdete zde.