Německo čelí hospodářské lavině

Bratislava, 13. září 2022 (HSP/Economist/Photo:TASR/AP-Christophe Gateau/dpa,Pixabay)

Nastal čas pro obchodní model založený na ruském plynu a čínské poptávce, píše britský The Economist.

Na snímku slunce svítí skrz kvadrigu s okřídlenou bohyní vítězství na vrcholu Braniborské brány v Berlíně.

The Economist začíná zmínkou o knize z roku 1945 s názvem “Německo je náš problém” od Henryho Morgenthaua, amerického ministra financí, který předložil návrh zbavit poválečné Německo průmyslu a přeměnit ho na zemědělskou ekonomiku. Přestože jeho radikální návrh měl určitý vliv na plány Spojenců na obsazení Německa po Hitlerově porážce, nebyl nikdy realizován.

The Economist připomíná, že téměř o 80 let později Vladimir Putin možná dosáhl něčeho z toho, co měl Morgenthau na mysli. Militarizací zemního plynu, na němž závisí obrovská průmyslová základna Německa, se ruský prezident snaží poškodit čtvrtou největší ekonomiku světa a třetího největšího vývozce zboží. Nepomáhá ani to, že největší obchodní partner Německa, Čína, která v loňském roce nakoupila německé zboží v hodnotě 100 miliard eur, se rovněž nachází uprostřed výrazného zpomalení. Obchodní model země, který je zčásti postaven na levné energii z jedné autokracie a hojné poptávce z druhé, čelí těžké zkoušce, domnívá se The Economist.

Podle britského týdeníku mohou být důsledky pro Deutschland ag hrozivé: Německé firmy utrpěly během letošních otřesů na trhu větší ztráty než jejich kolegové v jiných zemích a od začátku roku se propadly o 27 %. “Podstata našeho průmyslu je ohrožena,” varoval minulý měsíc Siegfried Russwurm, šéf německého průmyslového svazu BDI. Situace podle něj vypadá pro mnoho podniků “toxicky”. Prostřednictvím globalizovaných dodavatelských řetězců by se tento jed mohl rozšířit i do zbytku průmyslového světa, který je na německých výrobcích do značné míry závislý.

Největším problémem německého průmyslu jsou rostoucí náklady na energie, píše dále The Economist. Cena elektřiny na příští rok již vzrostla patnáctkrát a cena plynu desetkrát, uvádí BDI. V červenci spotřeboval průmysl o 21 % méně plynu než ve stejném měsíci loňského roku. Není to proto, že by podniky využívaly energii efektivněji. Pokles byl spíše způsoben “dramatickým” snížením výroby. Kielský institut pro světovou ekonomiku, think-tank, od června snížil svou prognózu růstu HDP v roce 2022 o 0,7 procentního bodu na 1,4 %. Nyní očekává, že ekonomika v roce 2023 poklesne a inflace překročí letošní úroveň 8,7 %.

The Economist upozorňuje, že nejhůře jsou postiženy menší podniky. Podle červencového průzkumu poradenské společnosti FTI Andersch mají menší společnosti větší problémy než ty velké. Téměř čtvrtina firem s méně než 1 000 zaměstnanci zrušila nebo odmítla zakázky nebo to plánuje, zatímco u firem s více než 1 000 zaměstnanci je to 11 %. V zemi s více než 3 000 druhy chleba se přibližně 10 000 výrobců chleba potýká s problémy jako nikdy předtím v poválečném Německu. Potřebují elektřinu a plyn na vytápění pecí a provoz hnětacích strojů, i když se potýkají s vyššími náklady na mouku, máslo a cukr i na pekaře. Prodavač 127 let starého řetězce pekáren Wiedemann v Berlíně říká, že společnost má zoufalý nedostatek zaměstnanců a snaží se šetřit energií například tím, že udržuje pece na prodejnách v chladu a peče všechny bochníky v centrále.

Jiný nedávný průzkum BDI mezi 600 středně velkými podniky zjistil, že téměř každý desátý podnik pozastavil nebo omezil výrobu kvůli vysokým vstupním nákladům. Více než devět z deseti respondentů uvedlo, že rostoucí ceny energií a surovin představují hlavní nebo existenční problém. Každý pátý uvažuje o přesunu části nebo celé výroby do jiné země. Dvě pětiny uvedly, že investice do ekologičtějších výrobních metod budou muset počkat.

Podle časopisu The Economist se s podobnými potížemi potýkají i větší energeticky náročné podniky, jako jsou chemické nebo ocelářské společnosti, což je ještě umocněno nutností konkurovat konkurentům v jiných zemích, kde jsou náklady na energii nižší. Chemický gigant BASF, který využívá zemní plyn jak pro výrobu energie, tak jako surovinu, již omezil výrobu a možná ji bude muset ještě snížit. Thyssenkrupp, další velký výrobce oceli, ztratil od ledna polovinu své tržní hodnoty.

Velké nadnárodní společnosti mají často továrny v jiných zemích, kde je energie levnější. Mnoho z nich, včetně společnosti BASF s rozsáhlým komplexem o velikosti města v Ludwigshafenu, však nadále vyrábí hodně doma. Zejména podniky se připravují na kruté kolo každoročních vyjednávání o mzdách s mocnými německými odbory.

Časopis The Economist upozornil, že je stále obtížnější přenést vyšší náklady na spotřebitele. Společnost Hakle, velký výrobce toaletního papíru, vyhlásila úpadek poté, co nebyla schopna přenést obrovské zvýšení výrobních nákladů na zákazníky. Po několika tučných letech se objednávkové knihy výrobců automobilů ztenčují, protože inflace dělá díru do peněženek kupujících. Příští dva až tři roky budou podle pana Dudenhöffera velmi hubené. Výrobci automobilů nemohou jednoduše upravit výrobní procesy. Místo toho sníží náklady tím, že omezí výdaje na administrativu a výzkum a vývoj. Stejně jako v případě Mittelstandu je pravděpodobné, že opožděné snahy automobilového průmyslu o změnu koncepce pro éru elektrických a samořízených automobilů skončí neúspěchem. Některé z nich pravděpodobně přesunou výrobu do zemí s nižšími náklady.

Holger Schmieding, hlavní ekonom soukromé banky Berenberg, předpovídá, že vzhledem k tomu, že ceny energií budou pravděpodobně ještě nějakou dobu vysoké, 2-3 % německých průmyslových podniků, které používají energeticky náročné výrobní procesy, přesune výrobu do zahraničí. Větší část průmyslových podniků sníží v letošní a příští zimě výrobu. Další ocelářský gigant ArcelorMittal oznámil, že plánuje uzavřít dvě hutě v severním Německu a propustit zaměstnance. Společnost Stickstoffwerke Piesteritz, největší německý výrobce čpavku a močoviny, dvou důležitých chemických vstupů, uzavřela své závody na výrobu čpavku v Sasku-Anhaltsku.

The Economist poukazuje na to, že odstávka způsobila nedostatek AdBlue, základního produktu, který je nezbytný pro čištění dieselových motorů nákladních automobilů. Stefan Kooths z Kielského institutu varuje, že se na Německo “řítí ekonomická lavina”. Důsledky brzy pocítí globální zákazníci německých společností.

Zdroj : Hlavné Správy

sdílet na