Nehorázné ruské chování. Západ konečně vidí v Rusku hrozbu, říká Jourová

„Je čas, aby EU přestala podceňovat Rusko, svého největšího souseda, který vůči Evropě vykazuje nepřátelské postoje,“ říká v nové epizodě podcastu Checkpoint místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Podle ní by Evropská unie měla jednoznačně přitvrdit v reakci na aktuální dění v Rusku. Tam odsoudili na 3,5 roku do vězení opozičníka Alexeje Navalného, což vyvolalo protesty, které ruský režim tvrdě potlačil. Minulý pátek jel šéf unijní diplomacie Josep Borrell do Moskvy, aby tamní garnituře osobně předal výzvu k osvobození Navalného a rozvinul potenciální dialog.

Přímo v době tiskové konference Josepa Borrella a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova však Rusko vyhostilo tři diplomaty ze Švédska, Německa a Polska, a to kvůli účasti na „nezákonných akcích“. Lavrov také EU přímo na konferenci označil za nespolehlivého partnera. Rozbuška Navalnyj. Rusové už toho mají dost 28. 1. 11:00

Kvůli moskevské misi nyní volají někteří europoslanci po Borrellově odstoupení. „V žádném případě by neměl rezignovat,“ reaguje Věra Jourová. Podle ní tisková konference v Moskvě vyzněla v neprospěch Josepa Borrella. „Byla dílem bezprecedentního nehorázného jednání ruské strany,“ říká v podcastu eurokomisařka.

Aktuální události v Rusku jsou ale podle Jourové zejména prozřením západních zemí EU. „Na nesčetných jednáních biju na poplach, že jsme neustále pod tlakem ruských dezinformačních tlaků a ruské propagandy,“ upozorňuje Jourová. Zvlášť u nás ve střední a východní Evropě podle ní čelíme obrovským dezinformačním útokům ze strany Ruska.

Vakcíny, vakcíny, vakcíny…

Evropská komise posledních pár týdnů „bojuje“ s vakcinačním programem. Členské státy se již minulý rok dohodly, že budou v nákupu a distribuci vakcín postupovat společně. Stále více jednotlivců, včetně Česka, se však po prodlevách dodávek vakcín z EU začalo zajímat o možnosti mimo unii. Maďarsko již nakoupilo dávky ruské vakcíny Sputnik V a český premiér Andrej Babiš po návštěvě Budapešti včera odjel do Srbska, které očkuje Sputnikem V, aby s tamní vládou probral očkovací strategii.

Jourová to Babišovi nemá za zlé. Podle ní jsou premiéři a prezidenti v nezáviděníhodné situaci. Proti unijní dohodě prý nejde. Členské státy se dohodly na sedmi farmaceutických firmách, se kterými země nesmí uzavírat sólo smlouvy. Mimo tento seznam však může stát dělat, co chce. „Lídři jsou pod obrovským tlakem. Když se tedy premiér baví o nějakých alternativních cestách, mám pro to docela pochopení,“ shovívavě reaguje Jourová.

„Maďarská demokracie se neléčí“

Premiér Babiš jel minulý týden do Maďarska za Viktorem Orbánem. Řešil s ním jeho zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik V a obecně očkovací strategii. Věra Jourová se loni na podzim s maďarským premiérem Orbánem i dalšími tamními vládními představiteli dostala do ostrého střetu. Jourová dlouhodobě kritizuje oslabování principů právního státu v Maďarsku a tamní demokracii označila v rozhovoru pro německý magazín Der Spiegel za „nemocnou“.

„Byla to slovní hříčka. Premiér Orbán rád používá termín iliberalismus, hrála jsem si s anglickým slovem ‚ill‘, tedy ‚nemocný‘,“ vysvětluje místopředsedkyně EK. Po několika měsících však Jourová nezaznamenala, že by v rámci Maďarska došlo k nějakému „léčení“ tamní demokracie.

Orbán požadoval po výrocích Jourové její rezignaci. Tehdy se jí zastalo jak vedení Evropské komise, tak český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Premiér Babiš, který Jourovou do Bruselu v roce 2014 původně vyslal, však neřekl vůbec nic. „Mně stačilo, když k tomu pan premiér mlčel,“ přiznává politička.

Regulace internetu?

Na konci minulého roku představila eurokomisařka nový akční plán, jak v Evropské unii bojovat s dezinformacemi – například na základě povinnosti označit politickou reklamu. Nová pravidla by se měla týkat i velkých internetových platforem. Kritici tohoto plánu si stěžují na omezování svobody slova na internetu. Zveřejnit vše jako Assange? Dbal jsem na zodpovědnost, říká britský novinář 9. 1. 20:15

„Já se spíše potkávám s kritikou, že jsem ještě příliš slabá,“ oponuje v rozhovoru Jourová. Popisuje dva hlavní tábory – jeden chce, aby byl internet naprosto svobodným prostorem, druhý chce přísné regulace. „My se vydali střední cestou, chceme zachovat to dobré, co internet přináší, ale zároveň dobře zacílenými opatřeními omezit rizika,“ vysvětluje.
https://bit.ly/3qiBQSd

sdílet na