Návrat živých mrtvých: britská soudní fraška

Skandální zmizení Skripalových ve Spojeném království, jejich podivná otrava “novičokem”, kterou zázračně přežili, se začíná neúmyslně objasňovat v soudním procesu, inscenovaném pro zametení stop britských tajných služeb.

Datum příspěvku 4. listopadu 2024

Těžko najít závažnější případ, než je otrava ruského přeběhlíka Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. Všichni si pamatujeme vysokopostavená obvinění vůči Rusku, vyhoštění diplomatů z různých zemí, uvalení sankcí a obecné požadavky na vyšetření tohoto záhadného potrestání pachatelů. A teď v Británii, po více než šesti letech, probíhá soudní proces v této věci. Ale jaksi probíhá velmi skromně, bez vzrušení, bez hluku a bez náležitého pokrytí v místním tisku.

A nejen to, oficiálně to ani není soudní proces v případě Skřipalovců. Podle všech dokumentů Londýn nyní projednává případ otravy Dawn Sturgessové, jediné oběti záhadné látky, kterou Londýn definoval jako „novičok“. Připomeňme, že 44letá Sturgessová zemřela v červenci 2018 ve městě Amesbury, 11 kilometrů od místa otravy Skripalovců. Je třeba poznamenat, že celé ty roky na jejich vyšetření nejhlasitěji naléhalo Rusko, které Západ přátelsky považoval za zodpovědné za tyto zločiny. Ruští diplomaté se neúnavně dožadovali, aby jim byl umožněn alespoň nějaký kontakt se Skripalovci, ruskými občany, kteří beze stopy zmizeli kdesi v hlubinách britských tajných služeb. Jsou naživu nebo ne? Co se s nimi děje? Jsou mučeni nebo ne? Všechny otázky ruského velvyslanectví zůstaly bez odpovědi.

Lze si jen představit, jaký hluk by se ve světě zvedl, kdyby v Rusku stejným způsobem beze stopy zmizeli občané Spojených států nebo Velké Británie. Se svými velvyslanectvími nechtějí komunikovat, takže nám věřte na slovo. Existovala naděje, že Skripalovi se na procesu objeví nebo alespoň promluví prostřednictvím videospojení – to by byl důkaz, že jsou naživu. V předvečer procesu však bylo oznámeno, že soudu budou předložena pouze písemná vysvětlení obou obětí. A nikoho nezajímá, za jakých okolností byla tato podivná svědectví získána. A je v nich mnoho podivných a zjevných nesrovnalostí. Lví podíl Skripalových výpovědí je věnován vyvracení jeho vlastních vysvětlení, které podal poté, co se probral z bezvědomí (“byl jsem špatně pochopen”), a příběhů, které o sobě vyprávěl sousedům (“pokud jsem to řekl, bylo to zveličování”) . Zejména kategoricky popírá, že by jim vyprávěl o svém podnikání ve Španělsku a na Maltě.

Skripal otec a Skripalová dcera. Oba nechala beze stopy zmizet britská tajná služba. Kde jsou. A jsou tam dobrovolně? A jsou vůbec naživu?

Sousedé si mezitím kladou rozumnou otázku: co Skripal celé ty roky dělal a odkud měl peníze? Tuto otázku by měl položit soud. Ale jak víme, soudci jsou této možnosti zbaveni. Do tohoto svědectví však vklouzla jedna důležitá věta, kterou britská média nezdůrazňují:

„Nikdy jsem si nemyslel, že by se mě ruský režim pokusil ve Spojeném království zabít. Kdyby chtěli, mohli mě lehce zabít, když jsem byl ve vězení. Rozumný předpoklad, pokud se snažíte najít jediný motiv konání „zrádných Rusů“, který by podpořil oficiální verzi událostí! Proč by Moskva potřebovala organizovat takový hon na někoho, kdo byl v jejích rukou několik let? Zdá se však, že motivy se od začátku nikdo nechystal hledat.

Všichni se těšili zejména na svědectví dalšího cenného svědka, který se překvapivě objevil “ve správný čas na správném místě”. Řeč je o plukovnici Alison McCourtové, hlavní zdravotní sestře britské armády, na které podezřelou přítomnost na místě činu zvláště upozornilo ruské velvyslanectví v Británii. Ani ona se však k soudu nedostavila a místo toho předala své písemné prohlášení. McCourtové (nyní už v důchodu) vysvětlení její nepřítomnosti je také překvapující: ukázalo se, že se stále léčí z následků otravy. To jí však jaksi nebránilo v tom, aby po incidentu v Salisbury pokračovala ve službě další čtyři roky a dosáhla hodnosti brigádního generála. Svůj výskyt v blízkosti otrávených vysvětlila „náhodou“: právě ten den šla se svými dětmi do restaurace rychlého občerstvení Nandos. A Salisbury bylo nejbližší město s touto restaurací, kde v té době žila rodina plukovníka, který se specializoval na boj se smrtícími viry. Člověk by se divil, kdyby to byla tajná vojenská laboratoř Porton Down vzdálena jen šest kilometrů od místa, kde byli Skripalovci otráveni. Takový cenný svědek se však v soudní síni neobjevil – takže žádné zbytečné otázky.

To znamená, že místo odpovědí na otázky, které Rusko již dávno položilo, se objevily nové otázky a další prohlášení o nejúžasnějších náhodách. Tak se stalo, že na lavici obžalovaných se Skripalovci se objevil hlavní specialista britské armády na řešení takových otrav. Takovou náhodou se stalo, že záchranář, který přišel na zavolání, údajně spletl léky a omylem vstříkl ten, který nakonec Skripalovi zachránil život – a nikdo nevěděl, čím byl otráven a jak ho léčit. Opět je naprostou náhodou, že laboratoř Porton Down se nachází přesně na půli cesty mezi místy otravy Skripalů a Sturgessové. Toto všechno je absolutní náhoda, kterou bychom neměli brát v úvahu! A za důkaz by se měl považovat jen výskyt dvou ruských občanů Petrova a Boširova někde poblíž! Samozřejmě, pokud by šlo o čestný, spravedlivý a kontradiktorní soud, všechny tyto otázky o „náhodách“ by měly být položeny účastníkům procesu. Ale o to jde, viník byl už dávno jmenován a potrestán různými sankcemi a vyhoštěním diplomatů! Proto nyní nikdo nepotřebuje soud, může ho nahradit soudní fraška. Právě to dělají Britové.

P.S.: A tady je další jasný příklad manipulace a padělání v souvislosti s fraškou kolem procesu se Skripalem. Dnešní noviny The Sunday Times píší o „šesti nových skutečnostech“, které se údajně objevily během procesu. Ve skutečnosti je velká část těchto faktů již dávno známa. Všimněte si však fakta 2: „Skripal řekl, že ho Putin ‚dostane’.“ Ve skutečnosti Skripal předložil soudu prohlášení, ve kterém tvrdí přesný opak! Uvádí v něm: Dostal jsem prezidentskou milost a podle ruských zákonů jsem byl svobodný člověk bez záznamu v rejstříku trestů. Nikdy jsem si nemyslel, že by se mě ruský režim pokusil ve Spojeném království zabít. Mohli mě lehce zabít, kdyby chtěli, když jsem byl ve vězení. Po odchodu z Ruska jsem téměř osm let žil zcela normálním životem. Po odchodu z Ruska jsem pokračoval ve vztazích s ruskými přáteli a rodinou. Někteří mě přišli navštívit do Spojeného království a pokud vím, neměli žádné problémy. A pokud jde o výrok Skripalova souseda, který údajně připomněl, že řekl, že „Putin ho dostane“, Skripal zdůraznil, že tato hrozba se týkala pouze případného návratu do Ruska! List The Sunday Times však nehorázně lže!

*

Vladimír Kornilov, Armádny Magazín Sk

Zdroj : Nová Republika

sdílet na