NATO řeší ochranu Ukrajiny před Ruskem, Stoltenberg pohrozil Moskvě

30.11.2021.

ČTK – Riga/Brusel – Rusko zaplatí vysokou cenu za jakoukoli novou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Krátce před začátkem dnešního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to prohlásil její generální tajemník Jens Stoltenberg. Šéfové diplomacií aliančních zemí probírají možnosti, jak dát Rusku najevo rázný postoj k jeho vojenským aktivitám, jimiž se cítí ohrožena nejen partnerská Ukrajina, ale také státy z východního křídla NATO.

Stoltenberg v minulých dnech opakovaně upozornil, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce. Šéf aliance dnes zopakoval, že NATO vpád do své partnerské země nepřipustí.

“Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny,” řekl novinářům Stoltenberg před jednáním s ministry tří desítek členských zemí NATO. Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci odstrašení Ruska.

Stoltenberg dnes podotkl, že Západ již prostřednictvím ekonomických či politických sankcí ukázal, že umí na nepřátelské počínání Moskvy zareagovat. Rusku před jednáním pohrozil i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který by měl na schůzce spojence informovat o zjištěních amerických zpravodajských služeb o pohybech ruských jednotek. Ruský prezident Vladimir Putin dnes varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo “červenou čáru”, kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.

Kromě aktivity ruské armády je tématem dnešního jednání také situace u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů. Ministři proberou i snahu o celosvětovou kontrolu zbrojení, která se podle Stoltenberga zcela nedaří mimo jiné kvůli předloňskému ruskému odstoupení od dohody o likvidaci raket krátkého a středního doletu. Rusko naproti tomu vinilo z nezájmu o pokračování smlouvy USA.

sdílet na