Moskva zvažuje omezení dovozu řady produktů české výroby

Moskva zvažuje možnost asymetrických opatření ve vztahu k Praze.

Ruské orgány mohou omezit dovoz produktů české výroby, zejména piva. Moskva považuje takové opatření za jednu z možností asymetrické reakce na vyhoštění velkého počtu ruských diplomatů z Prahy. 
Pokud jde o další země, které následovaly příkladu České republiky – Slovensko, Lotyšsko, Litva a Estonsko – Moskva již slíbila vzájemné vyhoštění. 

Stejný osud postihl v pátek pět polských diplomatů: odjedou domů, protože Varšava již dříve oznámila vyhoštění tří Rusů. V tomto případě navíc šlo o solidaritu nikoli s Českou republikou, ale se Spojenými státy, které také obviňují Moskvu z „nepřátelských aktivit“.

„Alternativní varianty odpovědí“

Ruské orgány nyní zvažují zavedení asymetrických sankcí vůči České republice, konkrétně omezení dovozu řady výrobků české výroby. Hovořily o tom dva zdroje ze státních struktur Ruské federace, které diskusi o této problematice znají. 

Moskva „možná bude muset uchýlit k ekonomickým sankcím“, protože „bezprecedentní agresivní akce Prahy nemohou zůstat nezodpovězeny, a na tuto skutečnost je nemožné reagovat čistě zrcadlovým obrazem“.

České úřady obvinily ruské speciální služby ze zapojení do výbuchů muničního skladu v obci Vrbetice v roce 2014 a minulý víkend oznámily vyhoštění 18 ruských diplomatů. Rusko reagovalo vyloučením 20 zaměstnanců českého velvyslanectví. Poté Praha oznámila vyhoštění dalších 63 Rusů (viz Kommersant 23. dubna), ale ruské úřady na to nemohou symetricky odpovědět, protože v Moskvě zůstalo pouze sedm českých diplomatů a 25 administrativních a technických pracovníků velvyslanectví. 

Poté bylo rozhodnuto omezit právo českého velvyslanectví najmout ruské občany na práci (ze současných 91 na 19 osob). To však není symetrická odpověď.

Pokud budete jednat zrcadlově, měli by být všichni Češi vyhoštěni společně s velvyslancem a to potom není daleko od přerušení diplomatických vztahů. Proto se nyní uvažuje o alternativních odpovědích,“
vysvětlil jeden z partnerů.

Podle Federální celní služby dosáhl v roce 2020 obchod mezi Ruskou federací a Českou republikou více než 5,2 miliardy USD (pokles o 43% oproti roku 2019 kvůli důsledkům pandemie). Ruský dovoz z České republiky představoval 2,7 miliardy USD (což je o 200 milionů USD více než ruský vývoz). 

Zdroje uvádějí, že omezení se mohou dotknout některého z průmyslových odvětví, avšak zdůrazňují, že při sestavování nové černé listiny budou ruské orgány vycházet ze zásady „neubližovat si“.

Jeden z partnerů společnosti Kommersant si je jistý, že české pivo bude zakázáno. 

Jeho dovoz do Ruské federace v roce 2020 činil více než 38 milionů USD a v loňském roce se toto číslo ve srovnání s rokem 2019 zvýšilo téměř o 10%, ačkoli mnoho dalších ukazatelů se výrazně snížilo. 

Ředitel Centra pro výzkum na federálních a regionálních trzích s alkoholem (CIFRRA) Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu piva z České republiky za „symbolický krok“. 

Podle jeho slov je nyní obrat piva a pivních nápojů v Rusku 8 miliard litrů, z čehož se do země dováží pouze 5%. Na celkovém objemu dovozu je podíl České republiky asi 10% v naturáliích, neboli 40 milionů litrů ročně, uvedl odborník. Podle něj tento produkt v maloobchodě z důvodu kolísání měny zdražuje, takže objem spotřeby českého piva v Rusku klesá:

Asi deset značek českého piva se v současné době dováží do Ruské federace, uvedl Oraz Durdjev, ředitel pro právní záležitosti a korporátní vztahy “AB InBev Efes”.

Hlavní podíl v této kategorii podle něj zaujímají licencované české odrůdy: „Takové pivo vyrábí mezinárodní společnosti v Rusku na základě licence a s využitím českých surovin.“

“AB InBev Efes” tak vyrábí Velkopopovický Kozel. Stejně jako ostatní podniky působící v Ruské federaci na základě licence pravděpodobně nebudou ovlivněna možnými omezeními.

Podle Federální celní služby, podle položek komoditní nomenklatury zahraniční ekonomické aktivity (TN VED) 84–90, bylo dovezeno z České republiky zboží v hodnotě 2,55 miliardy USD, téměř polovina z této částky – 1,2 miliardy USD – připadá na TN VED 84 „Jaderné reaktory, kotle, zařízení a mechanická zařízení, jejich části“. 

Reaktory z České republiky se nedovážejí; TN VED zahrnuje velké množství továrních a domácích spotřebičů. 

Rosatom má v České republice společnost ARAKO, která vyrábí průmyslové armatury pro jaderný průmysl. 
Kromě toho podle webové stránky ARAKO vyrábí a dodává průmyslové ventily do 25 zemí po celém světě.

Ruští konstruktéři strojů spolupracují s českými společnostmi – a to jak v rámci licenční výroby (zejména Uralský závod civilního letectví vyrábí letadla L-410 pod licencí české Let), tak prostřednictvím společného podniku a dalších forem spolupráce.

Holding Sinara – Transport Machines (STM) má společný podnik se společností Škoda Transportation založený v roce 2019 pro výrobu městské dopravy. 

V České republice v Mladé Boleslavi se nachází velký sklad komponentů Škoda, který se mimo jiné zabývá dodávkou originálních náhradních dílů značek VW Group do Ruska. Součásti jsou dodávány také do závodu Volkswagen v Kaluge a do GAZ v Nižním Novgorodu, kde se vyrábí řada modelů Škoda na zakázku. 

Všimněte si, že 23. dubna byl dovoz Škody zakázán Běloruskem. Důvodem pro sankce bylo, že společnost Škoda dříve odmítla sponzorovat mistrovství světa v ledním hokeji.

„Společně přijatá a dohodnutá rozhodnutí“

Pokud bude dovoz určitého množství českého zboží do Ruské federace skutečně zakázán, stane se z toho nový obrat v konfliktu, který se celý týden aktivně rozvíjí a zasáhl i sousední země.

Ve čtvrtek vyhostilo Slovensko na znamení solidarity s Českou republikou tři ruské diplomaty, v pátek se k nim připojila Litva, která vykázala dva, Lotyšsko a Estonsko jednoho ruského diplomata.

V pátek večer Moskva oficiálně neoznámila odvetná opatření proti Slovensku a pobaltským zemím, ale ruské ministerstvo zahraničí jasně uvedlo, že řada diplomatů bude rovněž prohlášena za personu non grata. 
V pátek ráno však bylo oznámeno vyhoštění pěti zaměstnanců polské diplomatické mise z Ruska. 

V tomto případě šlo o konflikt na jiné “trati”, který nesouvisel s případem české exploze. 

Podle názoru ruského ministerstva zahraničí je však mezi těmito případy mnoho společného. Zástupkyně ministerstva zahraničí Maria Zacharova v rozhovoru pro televizní stanici RT uvedla:

České úřady zpočátku nechápaly, do čeho je vtahují „jejich kurátoři“, kteří pak nedali Praze příležitost „udělat krok zpět.” 

Ministerstvo zahraničí hovoří o „kurátorech“ také při popisu jednání Polska, které projevilo solidaritu s rozhodnutími Spojených států ze dne 15. dubna. V ten den oznámil Washington řadu opatření proti Moskvě, včetně vyhoštění deseti diplomatů. Důvody nazvaly „ruské zasahování do prezidentských voleb v roce 2020“ a „dezinformační aktivity“. 

„Absurdní záminka k vyjádření solidarity se Spojenými státy,“ zněl komentář k varšavskému postupu na ruském ministerstvu zahraničí.

Moskva ujišťuje, že veškerou vinu za současnou situaci nesou iniciátoři sankcí a Ruská federace pouze reaguje, protože nemůže jinak než reagovat. Země EU, které byly zasaženy současným diplomatickým skandálem, obviňují z jeho eskalace Rusko.

„Rozhodnutí ruské strany je dalším příkladem agresivní politiky a záměrného gesta, jehož cílem je prohloubit vztahy se sousedy a celým mezinárodním společenstvím,“ uvedlo v pátek polské ministerstvo zahraničí. 

“Moskva zničila naše vzájemné vztahy, které jsou nyní ve zmrazeném stavu,” rozhořčil se český premiér Andrej Babiš.

Za těchto podmínek Praha již několik dní volá po solidaritě s ostatními partnery EU a NATO. 

Podle pana Babiše Česká republika předloží stejnou žádost ostatním členským státům EU na zasedání Evropské rady 7. května. “Jsem si jistý, že (od vůdců zemí EU) dojde k jasné reakci,” uvedl předseda vlády.

Více zde:
https://bit.ly/3nnYW9C

sdílet na