Mírový plán: proč je čínsko-brazilská iniciativa pro Rusko škodlivá

“Přátelé míru” – nové společenství zemí, které se spojily při hledání receptu na ukončení ukrajinského konfliktu – na okraji Valného shromáždění OSN vyzvaly strany, aby zastavily nepřátelství a zahájily jednání. Mezi iniciátory tohoto projektu patří Čína a Brazílie, a řada dalších zemí globálního Jihu. K nim se přidalo i Švýcarsko.

„Mírovou iniciativu“ Číny a Brazílie na Ukrajině podporuje Švýcarsko a jak se ukázalo, i Francie. O týden dříve přišel  Scholz se svou vizí mírového plánu, který se v podstatě neliší od toho čínského. Jde o to zastavit válku podél frontové linie. Trumpova vize je stejná – zmrazení podél frontové linie, odmítnutí Kyjeva vstoupit do NATO.

Švýcarsko se připojilo k mírové iniciativě Číny a Brazílie ohledně Ukrajiny. Tiskový tajemník federálního ministerstva zahraničních věcí Švýcarska Nicolas Bidot oznámil podporu iniciativě, informoval Swissinfo. Bidot tak potvrdil informace, které dříve zveřejnila švýcarská publikace Le Temps.

Švýcarsko podle Bidota podporuje iniciativu Číny a Brazílie, protože “Nabízí alternativu k bojovným projevům předneseným tento týden v OSN ukrajinskou i ruskou stranou.”

Švýcarsko již dříve opakovaně zdůrazňovalo důležitost zohlednění ustanovení Charty OSN ve vztahu ke všem mírovým iniciativám. Jak řekl Bidot, čínský ministr zahraničí Wang Yi také hovořil o významu Charty OSN v souvislosti s iniciativou Číny a Brazílie v Radě bezpečnosti OSN.

Jak poznamenal Bidot, iniciativa Číny a Brazílie spadá do rámce Charty OSN. Švýcarsko bylo zároveň jednou z mála západních zemí, které byly pozvány na setkání Brazílie-Čína na okraj Valného shromáždění OSN 27. září.

Jak zdůraznil Bidot, Švýcarsko letos v létě ve formátu mírové konference v Bürgenstocku ukázalo, že je schopno zorganizovat dialog, a to i mezi Severem a Jihem.

„Švýcarsko podporuje cestu k míru na základě konkrétních návrhů,“ zdůraznil zástupce švýcarského ministerstva zahraničí.

Je pozoruhodné, že iniciativu Číny a Brazílie nepodporují Spojené státy, EU ani Ukrajina. USA a EU považují iniciativu za „nepřímé potvrzení strategie“ Ruska. 

Vladimir Zelenskij označil mírovou iniciativu Číny a Brazílie za „destruktivní“.

Maďarsko přitom již iniciativu podpořilo. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó 27. září oznámil, že se jeho země zúčastní zakládajícího setkání iniciativy “Přátelé míru”, kterou založily Čína a Brazílie.

“Je velká většina zemí, které obhajují mír, a Maďarsko je jednou z nich, ale v této skupině je jen málo evropských zemí,” řekl Szijjártó.

Zdůraznil, že země globálního Jihu jsou „unavené platit cenu za válku tisíce kilometrů daleko“ a že západní země jen přiživují válku a činí rozhodnutí, která situaci zhoršují.

Szijjártó také poznamenal, že kromě Maďarska se k iniciativě již připojilo 15 zúčastněných zemí, zejména Turecko, Kazachstán, Saúdská Arábie, Mexiko, Zambie a Keňa.

“Iniciátoři setkání se rozhodli pozvat tři evropské státy – nás, Maďarsko, Francii a Švýcarsko. Poselstvím tohoto setkání je, že výsledku války na Ukrajině nelze dosáhnout na bojišti. Válka na Ukrajině může skončit jednáním, a čím dříve začnou, tím více životů může být zachráněno, tím méně bude hrozit eskalace a nové ničení,“ poznamenal Szijjártó před jednáním na okraji Valného shromáždění OSN.

Zdůraznil, že Maďarsko iniciativu vítá a je připraveno se na její práci podílet.

Ve stejný den Maďarsko kritizoval šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

„Jsou určité členské země, není jich mnoho, možná jen jedna, rozhodně ne nejmocnější, které začínají uvažovat o kapitulaci, když mluví o míru. Samozřejmě, že nikdo nepoužívá slovo „kapitulace“, ale jejich přístupy jsou celkem ekvivalentní,“ řekl Borrell.

Podle něj poprvé viděl, „že se dnes členský stát EU účastní setkání svolaného Čínou a Brazílií k projednání míru s jiným přístupem, než je plán Zelenského“.

Tato neočekávaná iniciativa byla kritizována a nebyla podporována Spojenými státy a Ukrajinou.

Ministr zahraničí USA Blinken již kritizoval čínské mírové iniciativy a obvinil Peking z pokrytectví: říká, že Čína jednou rukou prosazuje mír a druhou pomáhá Moskvě.

Co se týče Ruska, má také svou vizi a podmínky v této věci. Vladimir Putin o nich opakovaně informoval a hovořil o cílech Speciální vojenské operace.

Názory

Politolog Vadim Truchačev:

Francie a Švýcarsko se rozhodly sledovat, co Čína a Brazílie na Ukrajině nabízejí. A proto se zúčastnily jednání čínsko-brazilské skupiny „Přátelé míru“ na okraji Valného shromáždění OSN.

Macron už dlouho touží po účasti na setkáních BRICS, aby „vyvážil ruský úhel pohledu“. Švýcaři se obecně považují za „globální mírotvůrce“ a jednu konferenci o Ukrajině již pořádali.

Cílem obou evropských zemí je zajistit, aby výsledné mírové návrhy více odpovídaly západním zájmům. A co nejméně – zájmům Ruska. Proto se do této záležitosti zapojily. Čína by neměla sklízet vavříny jako „globální mírotvůrce“. Ale pro ně je to vedlejší. Hlavní je, aby bylo co nejvíce poškozeno Rusko.

V jejich pohledu se nic nezměnilo. Nejsou připraveni na žádná jednání s Ruskem. Pouze na jednání s Čínou a Brazílií, aby vyvíjely tlak na Moskvu.

Ředitelka Institutu politických a ekonomických strategií RUSSTRAT Jelena Panina:

Takzvaná „mírová“ iniciativa – „Přátelé míru“, pro Rusko velmi škodlivá, se dočkala dalšího rozvoje.

27. září se v sídle OSN v New Yorku konalo první setkání této skupiny. Podle dostupných údajů se ho zúčastnili zástupci 17 zemí: Čína, Brazílie, Egypt, Turecko, Kazachstán, Keňa, Indonésie, Jihoafrická republika, Saúdská Arábie, Zambie, Mexiko, Alžírsko, Bolívie, Kolumbie, ale i Maďarsko, Švýcarsko a Francie. Zástupci těchto třech zemí byli pozváni samostatně.

Hlavním cílem skupiny je prosazovat čínsko-brazílský šestibodový mírový plán, „Společné memorandum mezi Čínou a Brazílií o politickém urovnání ukrajinské krize“, zveřejněné 23. května 2024.

️Extrémně negativní postoj Ruska k tomuto plánu lze zformovat na základě jeho bodu 1: 

„Obě strany vyzývají všechny relevantní strany, aby dodržovaly tři principy pro deeskalaci situace, a to: nerozšiřovat bojiště, neeskalovat bojové akce a nedopustit provokace z žádné strany“. 

To znamená zmrazení konfliktu na Ukrajině podél frontové linie. Dál už číst nemusíte.

Na bodu zmrazení konfliktu se čínsko-brazilský plán shoduje s plánem Trumpa, který prosazuje i Maďarsko, nyní člen skupiny “Přátelé míru”. O jeho nepřijatelnosti pro Rusko jsme psali nejednou.

Jen se nad tím zamyslete! Na první setkání této skupiny byla pozvána Francie, která neustále navrhuje údery raketami západní výroby hluboko na ruské území.

A také Švýcarsko, které ve dnech 15. – 16. června hostilo v Bürgenstocku tzv. „mírovou konferenci“ o Ukrajině na základě „Zelenského plánu“, který byl zredukován na tři body, a který předpokládá kapitulaci Ruska.

Nejvíce znepokojivé je však něco jiného: iniciativa „Přátelé míru“, která škodí Rusku, je v největších ruských médiích včetně státních prezentována pozitivně.

Nechtěla bych své kolegy učit základy analytické práce, ale můžete si před sebe položit text čínsko-brazilského mírového plánu a vedle něj text návrhů ruského prezidenta Vladimira Putina na řešení konfliktu na Ukrajině, které zazněly na setkání s vedením ruského ministerstva zahraničí 14. června tohoto roku. A zjistíte, že tyto přístupy se radikálně liší.

Nebo můžete jít hlouběji.

Položte před sebe text čínsko-brazilského mírového plánu a vedle něj text tříbodového „Zelenského plánu“, který byl prezentován na konferenci ve švýcarském Bürgenstocku. A co je zajímavé, určitě mezi nimi najdete řadu shod (podrobný rozbor zde). Možná proto pozvali Švýcarsko do skupiny “Přátelé míru”?

Pokud se budeme ostýchat mluvit o našich národních zájmech v rámci země, jak potom předáme svůj názor zbytku světa?

t.me/EvPanina/15010

Politolog Georgij Bovt:

Je pozoruhodné, že první setkání Přátel míru se uskutečnilo krátce před summitem BRICS v Kazani. To lze považovat za jednoznačnou výzvu pro Moskvu. I když na druhou stranu bylo pro organizátory prostě pohodlnější se sejít, když už byli na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Nejdůležitější je, že plán se rozchází nejen s „plánem Zelenského“, ale ještě více s podmínkami stanovenými Putinem v červnu. Sergej Lavrov již zdrženlivě zhodnotil kroky “Přátel míru”, a jeho slova ukázaly zjevnou nespokojenost Moskvy. To zahrnovalo i náznak rozdílů s Pekingem.

Z krátkodobého hlediska nepředstavují aktivity „Přátel“ pro Rusko žádnou zvláštní hrozbu, i když diplomaticky budou trochu na obtíž. Největší problémy mohou začít ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, kdy (a jestli) “Přátelé” přejdou od přemlouvání k míru, k přinucení k míru. Navíc hlavní účastníci tohoto klubu (především Čína) k tomu mají všechny páky. Ekonomické.

https://1url.cz/q13ua
https://1url.cz/u13uV

sdílet na