Minoritní votum Maďarska: prohlášení Szijjarta

Ministr zahraničních věcí Maďarska Peter Szijjarto vystoupil ve vysílání televizního kanálu Russia Today. Už samotný fakt kontaktu vysoce postaveného maďarského politika s ruským televizním kanálem, vyvolávajícím u většiny jeho kolegů v USA a EU silný pocit idiosynkrazie, je významná fronda.

Ostatně, maďarská vláda Viktora Orbána, v níž působí Peter Szijjarto, je dávno obviňována  z ochromení jednoty EU. Maďarsko se dokonce pokoušeli strašit vyloučením z EU a zmlkli až tehdy, když sami maďarští politici, média a veřejnost začali se zájmem posuzovat možnost vystoupení země z Evropské unie, a bylo jasné, že situace s britským referendem (od něhož také nikdo v EU a na ostrově neočekával pohromu) se může opakovat ve východní Evropě.

Ještě jedním popíchnutím Evropské unie od maďarského ministra se stala kritika migrační politiky EU, kterou Szijjarto nazval pokryteckou. Tak ještě jednou, Maďarsko, stejně jako celá východní Evropa (pouze hlučněji a aktivněji než sousedi) odmítá následovat kurz EU na dokořán otevřené dveře pro migranty. Maďarská vláda zdůrazňuje konzervativní hodnoty, národní identitu a ze všech sil blokuje pronikání migrantů na své území. V daném případě Peter Szijjarto svou kritikou migrační politiky EU hrál na ruku Bělorusku. Lukašenko během posledních měsíců (během migrační krize) rovněž stále obviňuje EU z pokrytectví a dvojitých standardů. Nyní byla pozice běloruského prezidenta potvrzena uvnitř EU.

Je jasné, že příčiny maďarské opozičnosti jsou jiné, ale ponižující hodnocení Szijjarta zapadá do celkové kostry běloruské informační politiky. Zkušený, kvalifikovaný politik, jakým, nepochybně, maďarský ministr je, nemůže nechápat, že jeho vyjádření jsou na hranici “faulu”. Třebaže EU nemůže tvrdě zareagovat na maďarskou frondu (Unie má příliš mnoho aktuálních problémů na to, aby se přímo nyní propadala do konfliktu s Maďarskem, neslibujícího nic dobrého), je pochopitelné, že tyto pasáže z interview maďarského ministra nevyvolají pochvalu jeho evropských kolegů.

Nicméně Szijjarto vědomě jde na nelibé vyjadřování ve vysílání kanálu neoblíbeného západními elitami. Očividně se pokouší upoutat co možná největší pozornost ke svému interview.

Jelikož konflikt kolem migrační politiky netrvá v EU první den a nelze říct, že by nyní byl pro Maďarsko nějak mimořádně aktuální, lze předpokládat, že klíčovým v rozhovoru Szijjarta není migrační, ale vojenský program. Maďarský ministr prohlásil, že nikdo v EU si nepřeje válku s Ruskem a všichni na Západě dělají všechno možné, aby se vyhnuli konfliktu.

Tato pasáž je vnitřně rozporuplná. Vždyť pokud všichni na Západě musí napínat veškeré úsilí, aby se vyhnul konfliktu s Ruskem, znamená  to, že konflikt je možný, nejen to, pravděpodobný. A tedy jsou i politici, kteří mají na něm zájem, neboť jinak by se nepodařilo dovést krizi do takové meze, že by maďarský ministr musel vážně projednávat téma války EU s Ruskem.

Nejen to, víme, že právě migrační krizi na hranici s Polskem se USA a byrokracie NATO pokoušely využít k rozpoutávání konfliktu za účasti Ruska a východoevropských členů NATO a EU. Nyní je hlavní úsilí přesunuto na Ukrajinu, ale také běloruský směr prozatím zůstává ohrožený. A Szijjarto, když konstatoval, že Maďarsko je členem NATO a je povinno hájit zájmy tohoto bloku, prohlašuje, že ani v  NATO nikdo nechce válku s Ruskem.

Při vší úctě osobně k Szijjartovi a samostatnému kurzu, který se pokouší uskutečňovat vláda Orbána, sotva někdo uvěří, že Maďarsko je schopno určovat politiku NATO a EU. A proto, jelikož maďarský ministr není zmocněný hovořit jménem kolektivních struktur Západu, všechna jeho prohlášení je třeba posuzovat jako vyjádření maďarské pozice.

Pokud se podíváme na problém z tohoto pohledu, tak vše dostane  své místo.

V takovém případě můžeme vyhodnotit slova Szijjarta následovně:

1. Nebezpečí provokace konfliktu mezi EU a Ruskem je skutečně velké.
2. Konflikt není výhodný ani pro Evropu, ani pro EU, výhodu získá třetí síla (USA), které tento konflikt také provokují.
3. Maďarsko se nehodlá zúčastnit pro USA potřebného vojenského konfliktu jako potrava pro děla a předem to oznamuje.
4. V řadě zemí EU je značné množství stoupenců maďarské pozice, a Budapešť má v úmyslu koordinovat s nimi své postupy a ovlivňovat podle možnosti politiku EU směrem k odvrácení sklouzávání do neřiditelné válečné krize.
5. Neadekvátní migrační politika západoevropského jádra EU se využívá USA a jejich východoevropskými spojenci k vyprovokování migrační krize, která by se mohla stát spouštěčem válečného konfliktu. Za účelem blokování možných budoucích provokací EU musí změnit svou migrační politiku směrem k větší adekvátnosti.

Je snadné si všimnout, že Szijjarto řeší maďarské problémy. Pokouší se ovlivnit zahraniční politiku EU a učinit ji více kompromisní. Jeho prohlášení lze dokonce pochopit jako obezřetný náznak na připravenost Maďarska zprostředkovat a zorganizovat jednání k vyčerpání krize mezi Ruskem a EU.

Pro případ, že se nepodaří uniknout konfliktu, Szijjarto předem oznamuje maďarskou neutralitu, jelikož nikdo nechce bojovat. Je zřejmé, že chce takto zbavit Maďarsko rizika dostat se pod odvetný úder a pokouší se vytvořit podmínky pro dohodu s Moskvou, která si postupně vrací určující vliv ve východní Evropě v souvislosti se zřetelem na maďarské zájmy, jak v průběhu, tak i na základě výsledků současné politické krize.

Maďarský ministr rovněž využívá možnost, aby v novém světle představil Evropě problém migrantů, který Maďarsko znepokojuje. Nejen že ohrožují evropské hodnoty, ale také umožňují nepoctivým politikům využít je pro organizování protiruských provokací.

Vyhlášením své samostatné pozice Maďarsko vrazilo klín do jednotné západní fronty od Baltského po Černé moře. Budapešť rovněž naznačila možnost dosažení zásadních separátních dohod s Ruskem pro ochranu národních zájmů Maďarska v případě stržení globální krize do vojenského konfliktu. V tomto ohledu deklarování Szijjartem samostatné pozice Maďarska v současné krizi rozšiřuje Moskvě prostor pro manévrování, třebaže to nevyčerpává její problémy.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fronda: protiabsolutistické hnutí ve Francii 1648 – 53; iniciátorem odporu pařížský parlament odmítající daňovou politiku královské moci, kterou představoval v době nezletilosti Ludvíka XIV. kardinál Mazarin.

sdílet na