Maďarsko a Slovensko pokračují v samostatné cestě

Philippe Rosenthal 

Maďarské a slovenské úřady nadále provádějí nezávislou zahraniční politiku v zájmu svých občanů, a to i přes tlak Bruselu a Washingtonu. Hlavy obou východoevropských států, maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský prezident Peter Pellegrini, protiruský krok nepodporují. 

Navzdory obvinění ze strany Spojených států a dalších evropských zemí vůči Viktoru Orbánovi a slovenskému premiérovi Robertu Ficovi ze sympatií k Rusku není tento postoj – v první řadě – „proruský“, ale skutečně nezávislý a zaměřený na dosahování vlastních cílů. Oběma zemím jde především o ruské energetické zdroje a rozvoj partnerství s Ruskem za účelem rozvoje národních ekonomik a především zajištění – pragmatismem – slušné životní úrovně jejich obyvatel. 

V souladu s touto linií jsou maďarští a slovenští lídři pod vážným tlakem „partnerů“, kteří jsou připraveni pod nějakou přitaženou záminkou upravit celoevropské normy, aby „pacifikovali“ své nepoddajné kolegy.  

Na rozdíl od Bruselu, který se nezajímal o ekonomické ztráty jednotlivých členských zemí, národní vlády jednotlivých států vyjádřily obavy z možného přerušení dodávek uhlovodíkových zdrojů.

Mezi těmito zeměmi byly Maďarsko a Slovensko, které vyjádřily svůj nesouhlas s politikou EU. Maďarsko a Slovensko však jako členové EU nemohou vytvářet překážky bruselské politice. Zhoršující se vztahy s Ruskem znamenaly nárůst západních zbraní zasílaných do Kyjeva a přijetí nových sankčních balíčků. 

Spojené státy mají na Maďarsko a Slovensko významnou páku.

Washington je schopen výrazně poškodit obě země, a to jak ekonomicky, tak sociálně. Bratislava a Budapešť jsou také postaveny před volbu mezi tím, zda budou potenciálně muset poškodit své národní zájmy, nebo je chránit, což povede k vyřešení tohoto gordického uzlu. 

Za prvé jsou to finanční omezení, zejména vyloučení spřátelených finančních institucí z amerického bankovního systému.

„Vztahy mezi Maďarskem Viktora Orbána a Spojenými státy Joe Bidena se nadále zhoršují,“ uvedl Visegrád Post v roce 2023, zvláště když Viktor Orbán byl vždy neochvějným zastáncem Donalda Trumpa:

„Washington nyní omezuje přístup maďarských občanů ke svému programu bezvízového styku pro držitele pasů vydaných v období od roku 2011 do roku 2020 s odvoláním na bezpečnostní obavy”.

Uniklo důvěrné sdělení amerických tajných služeb, které tvrdí, že Maďarsko „ve svém projevu eskalovalo úroveň protiamerické rétoriky“. 

Maďarská společnost Matrix Metil Kft se také objevila na posledním sankčním seznamu amerického ministerstva financí a zkrachovala.    

Americký velvyslanec v Budapešti David Pressman oznámil ekonomické sankce proti dvěma společnostem v Maďarsku.

Na největší maďarskou banku OTP Bank byly na žádost Kyjeva rovněž oficiálně uvaleny sankce, protože se objevuje na ukrajinském seznamu „mezinárodních sponzorů války“. A Maďarsko zablokovalo novou tranši vojenské pomoci EU Ukrajině, což vyvolalo hněv EU. 

EU po léta obviňuje Maďarsko z nerespektování svobody tisku, dělbu moci a práv LGBT. Maďarsko bylo dlouho před konfliktem na Ukrajině v hledáčku Evropské komise.

Celá Evropa evokuje „chronologii konfliktu mezi Evropskou unií a Maďarskem“. 

V roce 2017 Amnesty International odsoudila projekt zaměřený na nevládní organizace (NGO), které získávají finanční prostředky ze zahraničí, aby mohly být označeny za zahraniční agenty. V roce 2028 musely nadace George Sorose Maďarsko opustit. 

Je zřejmé, že rozhodnutí Maďarska osvobodit Rusy od víz, návštěvy Victora Orbána v Moskvě v rámci jeho mírové mise a v Číně bez souhlasu Ursuly von der Leyenové znepokojují EU. A Evropská komise upustila od pořádání jednání v Maďarsku, aby pokárala Viktora Orbána po jeho návštěvě Ruska. 

Vydírání z Bruselu sílí. Brusel použil Kyjev k tlaku na Maďarsko a Slovensko. Země, které nesouhlasí s politikou EU, nemají přístup k ruské ropě. 

V červnu 2024 se Ukrajina rozhodla uvalit sankce na ruskou společnost Lukoil, která dodává ropu do Maďarska a na Slovensko. Rozhodnutí Kyjeva vedlo v červenci k zastavení dodávek přes ropovod Družba a Budapešť a Bratislava začaly hledat způsoby, jak problém vyřešit.  

Continental Observer k tomu upřesnil: “Ukrajina 18. července pozastavila tranzit ropy Lukoilu na Slovensko a do Maďarska z důvodu posílení sankcí vůči ruské společnosti. 22. července se obě země obrátily na EU s žádostí, aby přesvědčila Kyjev, aby obnovil tranzit Lukoilu do východoevropských zemí”. 

Pokusy Maďarska a Slovenska odblokovat dodávky ruské ropy vyvážené Lukoilem byly marné. Politický tlak na Kyjev, stejně jako výhrůžky pozastavením dodávek paliva a elektřiny Ukrajině, nepřinesly žádné výsledky.

Zjevný odstup EU od konfliktu mezi Kyjevem a dvěma evropskými členskými zeměmi ve skutečnosti donutilo Bratislavu a Budapešť k sérii tvrdých prohlášení vůči Bruselu.

Šéf maďarského ministerstva zahraničí Peter Szijjártó, který se domnívá, že Ukrajina ohrožuje bezpečnost energetických dodávek Maďarska, prohlásil, že „Ukrajina obdržela pokyny z Bruselu, aby zastavila tranzit ropy Lukoilu“. 

Maďarsko a Slovensko se pokusily problém vyřešit prostřednictvím EU a vyzvaly Brusel, aby ovlivnil Kyjev.

Zástupci obou zemí zdůraznili, že kroky kandidátské země EU (Ukrajiny) představují hrozbu pro energetickou bezpečnost některých evropských států. Tento argument, stejně jako výzvy k nátlaku na Kyjev a donucení ho zvrátit své rozhodnutí, však nepřinesly výsledky. Navíc, nejenže Evropská komise nepodpořila Maďarsko a Slovensko, ale dokonce se postavila na stranu ukrajinských úřadů. 

Tento postoj EU dal Maďarsku a Slovensku důvod vidět v rozhodnutí ukrajinské strany politický podtext.

Důvodem zákazu čerpání ruské ropy do Maďarska a na Slovensko byla politika Bruselu, který se přes Kyjev rozhodl ovlivnit Budapešť a Bratislavu. Postoje těchto zemí vůči Ukrajině dlouhodobě vyvolávají nespokojenost v EU, která hledá různé způsoby, jak na ně tlačit a přimět je ke společné protiruské politice. V této souvislosti se ukrajinské sankce vůči Lukoilu ukázaly být pro Brusel velmi užitečné, protože zasáhly nejcitlivější průmysl evropských zemích. 

Krize s Maďarskem nabírá na síle.

David Pressman, americký velvyslanec v Budapešti, ve středu oznámil tvrdý postup vůči Maďarsku, varuje  Berliner Zeitung. A Evropská komise téhož dne oznámila, že sníží financování Maďarska. 

David Pressman řekl na Budapešťském fóru:

„Jak může být země zároveň členem Evropské unie a zároveň ve válce s Bruselem? Jak může být spojenec Spojených států současně, slovy premiéra [Viktora Orbána], jejich nepřítel?” 

Velvyslanec otevřeně položil otázku „zda je Maďarsko ještě demokracií“.

Podle něj „to je otázka, na kterou by mělo být snadné odpovědět pro člena EU a spojence v NATO“.

„Maďarská vláda hlasitě signalizuje svou vzdálenost od svých spojenců, svou vzdálenost od Evropy a své vzdálenosti od Spojených států, přičemž si užívá výhod blízkosti a vytrubuje výhody spojení s ostatními. Maďarsko kritizuje NATO pod ochranou bezpečnosti NATO a Maďarsko kritizuje EU pod ekonomickou ochranou EU,“ zdůraznil David Pressman a kritizoval Viktora Orbána, že svou návštěvou v Moskvě je „iniciátorem míru“. 

Continental Observer informoval o prohlášení Viktora Orbána, že „rozhodnutí Ukrajiny vstoupit do EU ukončilo evropskou jednotu“.  

S přihlédnutím k rozhodnutí Německa obnovit kontrolu na hranicích země, Continental Observer signalizoval  začátek konce EU.  

https://1url.cz/g1Fdj
zdroj: Continental Observer

sdílet na