Máček

Jistý „U.S. Institute of Peace“ (americký Ústav míru) dal vzniknout půvabnému článku s názvem „Úspěšný zákaz opia ze strany Talibanu je špatný pro Afghánce i celý svět”.

1. “Tálibán to udělal znovu”: zavedl téměř úplný zákaz pěstování opiového máku –nejdůležitějšího zemědělského produktu Afghánistánu– a zopakoval svůj podobně úspěšný zákaz této plodiny z let 2000–2001  Ale to je špatně…

2. Je však třeba se vyhnout pokušení dívat se na současný zákaz v příliš pozitivním světle – jako na důležité celosvětové vítězství v boji proti narkotikům. To platí zejména s ohledem na stav ekonomiky Afghánistánu a humanitární situaci v zemi. Zákaz skutečně uvaluje na Afghánce obrovské ekonomické a humanitární náklady a pravděpodobně dále stimuluje odliv uprchlíků. Může to dokonce vést k vnitřním problémům pro samotný Taliban. A z dlouhodobého hlediska nebude mít trvalé protidrogové výhody ani v Afghánistánu ani ve světě.

3. Na rozdíl od předchozího zákazu opia ze strany Talibanu, současný zákaz zahrnuje obchod a zpracování opiátů, nejen pěstování máku.

Ekonomický šok vyplývající ze zákazu opia je obrovský: kromě nepříznivých dopadů na následné zpracování, obchod, dopravu a vývoz ztratila afghánská venkovská ekonomika na úrovni zemědělských podniků ročně více než 1 miliardu dolarů, včetně jako stovky milionů dolarů, které připadly chudším námezdním dělníkům. Tito lidé a jejich rodiny, kteří jsou již nyní na hranici existenčních potřeb a postrádají jiné pracovní příležitosti ve velmi slabé ekonomice Afghánistánu, budou vystaveni ještě většímu riziku hladu, podvýživy a souvisejících zdravotních problémů. 

Tento ekonomický šok je doprovázen výrazným snížením humanitární pomoci plánované na tento rok: snížení o nejméně 1 miliardu dolarů ve srovnání s 3 miliardami dolarů humanitární pomoci dodané v roce 2022. Většina chudých a deprivovaných obyvatel Afghánistánu tak bude zdvojnásobena.

Je třeba poznamenat, že Taliban jako hnutí a nyní jako vládnoucí režim nemá významné zásoby opia.(!)

4. Dopad zákazu opia na dodávky a ceny drog v jiných zemích, včetně Evropy, nebude hned patrný. Po podobném zákazu Talibanu v roce 2000 trvalo 18 měsíců až 2 roky, než se v Evropě projevily účinky v podobě vysokých cenových nárůstů v důsledku falšování čistého heroinu na trzích, což zvýšilo riziko předávkování pro uživatele drog. Takové důsledky budou významné i tentokrát, pokud bude zákaz opia účinně vymáhán v průběhu příštího roku.

5. Je třeba se vyhnout individuálním projektům „alternativního živobytí“, zejména pokud jsou navrženy, kontrolovány nebo prováděny protidrogovými agenturami. 

6. Mezinárodní reakce musí uznat nejen nebezpečí obecných škod, které zákaz opia způsobí afghánské ekonomice, ale také pravděpodobný nárůst migrace, který k tomu povede.

Celkově lze říci, že i když chápeme mimořádný úspěch zákazu opia ze strany Talibanu a to, co nám říká o síle a účinnosti Talibanu jako vládního režimu, mezinárodní odpověď si musí být plně vědoma velmi skutečných nákladů, které zákaz uvaluje jak na Afghánistán, tak na svět, kromě dalších velmi vážných ekonomických a sociálních problémů, kterým země čelí.

https://www.usip.org/publications/2023/06/talibans-successful-opium-ban-bad-afghans-and-world

Komentář:

a) Monsanto ztrácí velký trh s GMO semeny opiového máku od afghánských zemědělců.

b) Londýnská burza, která monopolně určuje cenu opiátů pro Big Pharma, léky, atd. a monopolně prodává, ztrácí peníze a bojí se o budoucnost, protože nedej bože, Rusko, Čína, Írán se dohodnou s Talibanem a koupí je přímo od nich za spravedlivě dohodnuté ceny, a to i za národní měny.

c) CIA, vojenská rozvědka ozbrojených sil USA, generálové Pentagonu ztrácejí monopol na přepravu heroinu a velkoobchod s ním „z první ruky“.

Proč potřebují Camp-Bondsteel v Kosovu? A hlavně – z čeho budou žít?

d) Prostřednictvím tranzitu obchodu s drogami CIA sponzoruje severoafghánské radikální islamistické etnické skupiny jako Islámské hnutí Uzbekistánu, Islámské hnutí Východního Turkestánu, Ansarulla, severoafghánskou filiálku ISIS – která je „zavěšenou gilotinou“ nad střední Asii, provádějí podvratné akce, vyvolávají mezistátní a mezietnické střety.

e) Prostřednictvím obchodu s drogami ve Střední Asii ovládá CIA velkou část středoasijských zločineckých klanů vč. pašování.

f) Zvýšení „heroinového toku“ do Ruska je systémový program USA, jehož cílem je podkopat Rusko zevnitř, zničit mládež a rozvinout korupci v donucovacích orgánech a vládních ministerstvech.

g) Odliv zločineckých afghánských peněz, které „perou“ západní banky a které těmto bankám poskytly vážnou podporu během finanční krize v letech 2008-2009, vytahuje z „kapes“ západních finančníků seriózní zisky, které ve své současné žalostné situaci tolik potřebují.

Právě TOHLE je základem pro napsání tohoto, na míru vyrobeného „článku“ z „Mírového institutu USA”, protože „mír“, jako způsob života a forma civilizační existence, žádným způsobem neodpovídá zájmům USA.

Kromě dalších směšných eskapád „nakreslených“ v tomto článku, jako je „rozšířená drogová závislost v Afghánistánu“ (zřejmě prohodili země), nebo „nahrazení máku pšenicí ekonomicky není pro venkovský sektor Afghánistánu rentabilní“ při rostoucích cenách obilí na světových trzích a s přihlédnutím k tomu, že na jeho území rostou i jiné plodiny s vyšší ziskovostí (šafrán např.).

Obava Yankeeů o afghánské zemědělce by byla pochopitelná („to se nikdy nestalo – a je to tady znovu…“), kdyby Afgháncům vrátili afghánská aktiva „zmrazená“ v jejich bankách. Pokud je nechtějí vrátit „Talibanu“ – ať peníze vrátí každému občanovi Afghánistánu osobně a konkrétně. Na území Afghánistánu. A to by znamenalo i odliv afghánských migrantů z území Západu.

https://aftershock.news/?q=node/1258355
https://www.usip.org/publications/2023/06/talibans-successful-opium-ban-bad-afghans-and-world

sdílet na