M. K. Bhadrakumar: FSB vystrašila CIA

(FSB – Federální bezpečnostní služba Ruské federace, pozn.red.)

M. K. BHADRAKUMAR

CNN, následovaná New York Times, v neděli zveřejnila zprávu, že americká a západní rozvědka skutečně věděly o neúspěšném pokusu o puč Jevgenije Prigožina, šéfa Wagnerovy skupiny, „poměrně dlouhou dobu se na to připravoval a připravoval se na takový přesun, včetně hromadění zbraní a střeliva”.

Co nevíme, je, kdy se to dozvěděla ruská rozvědka. Kreml jednal důrazně, rozhodně a prozíravě v reálném čase a pokus o převrat zvládl během několika hodin. V sobotu večer šéf zahraniční rozvědky Sergej Nariškin oznámil, že pokus o převrat selhal. Ruské úřady čekaly, až Prigožin udělá svůj krok. 

Je zcela přirozené, že ruská rozvědka po celou dobu udržovala silnou přítomnost přímo uvnitř Wagnerova stanu. Sakra, je to válečná zóna, kde osud Ruska visí na vlásku. 

Napadá mě text slavné písně Stinga: ‘Každý tvůj nádech / A každý tvůj pohyb / Každé pouto, které přerušíš / Každý krok, který uděláš / Budu tě sledovat…’ 

A načež sbor zpívá: „Ach, copak nevidíš / patříš mně? / Jak mé ubohé srdce bolí / S každým krokem, který uděláš…’ 

Stejně jako CIA nebo většina zpravodajských organizací, FSB také psychoanalyzuje poznámky svých cílů, aby zjistila hluboký význam. Dělají to běžně a mají vyškolené analytiky, kteří dělají jen to. 

Pozornosti ruských zpravodajských analytiků by neuniklo, že chvalozpěvy Prigožina z Doněcka z loňského podzimu a zimy se původně začaly týkat operačních aspektů bachmutské válečné fronty v Doněcké oblasti, ale postupně začaly získávat politický podtext, který nakonec vyvrcholil v jeho neuvěřitelné prohlášení, že raison d’être (smysl či důvod, pozn. red.) speciální vojenské operace na Ukrajině od února 2022, postrádal jakýkoliv význam. 

Ještě zvláštnější je, že tento muž, který byl fyzicky svědkem bitvy u Bachmutu, dospěl k bizarnímu závěru, že Kyjev nebo NATO neměly žádné mala fide (zlé) úmysly vůči Donbasu nebo Rusku. 

Lze tedy tvrdit, že ruská rozvědka dostala instrukce jednat „v režimu naslouchání“, pozorovat vývoj situace v Bachmutu, kde hrála klíčovou roli Wagnerova skupina. (Zajímavé však je, že v určitém okamžiku, k mrzutosti Prigožina, Moskva také začala rozmisťovat pravidelné jednotky v oblasti na Bachmutskou frontu vedle bojovníků Wagner). 

V sobotu se nejvyšší představitelé amerických tajných služeb vrhli do akce, aby informovali média o tom, co se děje, když se ukázalo, že ruské úřady doslova čekají s plánem na potlačení Prigožinova pokusu o převrat.  Dokonce i čečenská milice byla uvedena do pohotovosti.

Rozhodujícím prvkem v dohodě uzavřené s Prigožinem bylo, že nebude stíhán, ale musí se prostě ztratit. A kde jinde by se dal jeho exil na planetě Zemi zařídit lépe než v Bělorusku pod benevolentníma očima prezidenta Alexandra Lukašenka?

Možná se někdy od běloruského prezidenta dozvíme, kdy přesně ho Putin informoval. Je pochybné, že uzavření tak složitého obchodu bylo možné během několika hodin prostřednictvím klikatých třístranných jednání mezi Moskvou, Minskem a Rostovem na Donu, když se k Moskvě blížila kolona Wagner.

Zajímavým dílčí zápletkou je, že uprostřed tohoto hustého provozu Lukašenko také vyjednával s Nurusultanem Nazarbajevem, bývalým kazašským diktátorem, který stál v čele prozápadního režimu v Astaně, kde vládl téměř tři desetiletí a byl odvolán v zimě 2021-2022 po neúspěchu podobného pokusu o převrat podporovaný USA. Převrat byl také rozdrcen s pomocí sil CSTO (ruských jednotek) vedených ruským generálem.

Předchozí den totiž Putin mluvil se dvěma středoasijskými vůdci – kazašským prezidentem Jomartem Tokajevem a uzbeckým prezidentem Shavkatem Miromonovičem Mirzijojevem. Sdílel nějakou zásadní zpravodajskou informaci? Ve skutečnosti obě tyto země v poslední době čelí západním plánům na změnu režimu. Mimochodem, vzhledem k obavám Moskvy o Ukrajinu vystoupil čínský prezident Si Ťin-pching, aby převzal praktickou roli při upevnění stability a bezpečnosti středoasijského regionu. (Prosím, podívejte se na mé nedávné články – Čína přebírá vedoucí roli ve Střední Asii; „Axis of Seven“ jako doplněk ŠOS; a Rusko a Čína zaujímají holistický pohled na Pamír a Hindúkuš)

Je zřejmé, že v Kazachstánu, který je sevřený mezi Ruskem a Čínou a je geopoliticky nejdůležitějším nemovitým majetkem ve Střední Asii, se něco vážně dělo.

S největší pravděpodobností na to narážel americký ministr zahraničí Antony Blinken, když v neděli ABC řekl, že situace s pokusem o převrat v Rusku se „stále vyvíjí… nechci spekulovat a nemyslím si, že jsme viděli poslední epizodu”. 

Blinken je však známý tím, že se ve svých hodnoceních Ruska mnohokrát strašně mýlil – počínaje smrtelným úderem, který měly ruské ekonomice uštědřit „sankce z pekla“; Putinovo držení se moci; katastrofální porážka Ruska na Ukrajině; nedostatky ruské armády; neúprosné vojenské vítězství Kyjeva a tak dále.  

V tomto případě má důvod cítit se zahořklý zejména kvůli velkolepé jednotě ruského státu, politické elity, médií, regionální a federální byrokracie a vojenského a bezpečnostního establishmentu, který se postavil za Putina. Politické postavení Putina je nyní v Rusku nezpochybnitelné a nenapadnutelné a Američané musí s touto realitou žít dlouho poté, co Joe Biden odejde ze scény.

Jdeme dál

Kreml přijal velmi promyšlenou strategii. 

Z dosud dostupných podrobností má následujících pět klíčových prvků: 

• Hlavní prioritou je v zásadě vyhnout se krveprolití, aby život šel dál a neutrpělo zaměření na válku na Ukrajině, která je v bodě zlomu; 

• Okamžitě přimět několik odpadlíků bojovníků Wagner a Prigožina, aby opustili Rostov na Donu a vrátili se do svých táborů v Luhansku; 

• Klinicky oddělit Prigožina od zbytku Wagnerovy skupiny (ve skutečnosti se k jeho povstání nepřipojil ani jeden Wagnerův velitel nebo důstojník); 

• Nabídnout imunitu většině Wagnerovy skupiny – samozřejmě kromě účastníků převratu – a usnadnit jejich formální integraci do ministerstva obrany. To znamená, že logika vytvoření Wagner Group pod ministerstvem obrany (a nejmenovanou přísně tajnou agenturou pro vnitřní bezpečnost) stále platí, ale už to nebude kvazistátní síla, ale bude mít sídlo, jméno a vedení – určenými profesionálními vojenskými veliteli namísto lovců štěstí, jako je Prigožin.) 

• Přimět Prigožina k odjezdu do Běloruska, což nebylo těžké, když si uvědomil, že by měl požádat o milost nikoho jiného než Putina (který souhlasil s bezpečným přechodem oligarchy do Běloruska). 

Poslední prvek je naprosto fascinující. Kreml je na Prigožina extrémně naštvaný za jeho pobuřující chování, ale je si také vědom – pravděpodobně na základě zpravodajských informací – že byl zmanipulován západními mocnostmi. Samozřejmě za to něco zaplatí. Prigožin už nikdy nezíská své vysoké postavení oligarchy s osobním majetkem 1,2 miliardy dolarů nebo báječný životní styl, který vedl.

Ale alespoň je 62letý oligarcha ušetřen možného dvacetiletého vězení. To je v rozporu s tím, jak Putin obecně nakládá s oligarchy. (Přečtěte si můj článek Vzestup a pád ruského oligarchy)

Nenechte se mýlit, Lukašenko nakonec přiměje Prigožina zpívat – dříve, spíše později – a píseň bude živě přenášena do Kremlu. A to vysvětluje velkou nervozitu ve Washingtonu a tato nervozita vyvolala povyk kolem jaderné války, aby tím Washington odvrátil pozornost od spiknutí CIA na destabilizaci Ruska. 

Nezkrotný ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to nazývá „turbulentním proudem vědomí“. 

Jistě, teď, když spiknutí CIA-MI6-Prigožin selhalo, z jeho trosek se jako Fénix z popela zrodí nové západní příběhy. A spící buňky Spojených států v zahraničí, včetně indických médií, budou tento příběh papouškovat. 

Ale ne na dlouho. Čeká nás totiž projev ocelového odhodlání Kremlu – a samotného Putina – hledat totální vojenské řešení ukrajinské krize. 

Putin minulý týden prohlásil – s největší pravděpodobností v očekávání přicházející bouře – že válka skončí, když na bojišti nezůstane žádná ukrajinská armáda ani zbraně NATO. 

Přečtěte si oficiální přepis videokonference, kterou Putin uspořádal minulý čtvrtek, těsně před Prigožinovým pokusem o puč, za plného kvóra Rady bezpečnosti (postsovětského ruského „politbyra“), která ukazuje příchuť nálady v Kremlu a poskytne několik vodítek k tomu, co lze očekávat na ukrajinských bojištích. 

Je to předem daný obrovský signál pro „kolektivní Západ“, že nic nebude zapomenuto. 

Indian punchline

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://www.indianpunchline.com/fsb-spooked-the-cia-on-prigozhin-coup/

sdílet na