Ľuboš Blaha: Mráz nenaskakuje z 11/9, ale z toho, co přišlo potom

“Před 20 lety jsem se právě učil na zkoušku na univerzitě. Když jsem v telce viděl pád dvojčat, první, co mi napadlo, bylo – odpadne zkouška? Promiňte, neproplakal jsem tři dny a tři noci. Příliš mnoho jsem věděl o obětech amerických válek a jejich velmocenské politice ve Vietnamu, Jugoslávii či Latinské Americe.” (Citát/Názor Ľuboša Blahu)

“Sluníčka pláčou kvůli třem tisícům Američanů, ale je jim jedno, že zemřely miliony Vietnamců, statisíce Latinoameričanů, statisíce Afričanů. A stovky dětí v Jugoslávii.”

Vyjadřuje svůj názor na sociální síti poslanec Ľuboš Blaha.

Následný text je kompletní citací jeho statusu.

Čtěte a potom plačte

“Mně ne. Příliš mnoho vím. Přečtěte si pár knížek od Noama Chomského a pochopíte. Američané mučili, vraždili, párali břicha, pálili zaživa, řezali hlavy. Viděl jsem záběry z My Lai a nemůžu zapomenout. Čtěte dějiny Guatemaly či Salvadoru. Čtěte dějiny Vietnamu, Libye, Iráku či Afghánistánu. Čtěte dějiny Palestiny. A potom plačte, sluníčka.

Mstili se a plenili

V roce 2001 jsem do levicového Nového Slova napsal článek – přiznat si chybu a odpustit. Americké války jsem označil za terorismus a vyzval jsem k míru. Nemstěte se, stáhněte se, odpusťte! Odpověď amerických jestřábů byla jiná. Mstili se, plenili, ničili. Krutě a surově. Zůstaly po nich miliony mrtvých a zraněných v Iráku a Afghánistánu. Impérium prolévalo krev nevinných. A naši Dzurindové jásali.

Prý se patří truchlit

“Dnes od nás chtějí, abychom truchlili – za ně. Za Američany. Při vší úctě. Mám truchlit za tisíce a ignorovat miliony? Mám kašlat na oběti amerického terorismu, jichž jsou miliony?! Líto je mi každého ztraceného lidského života. No počítejme. Miliony ve Vietnamu. Statisíce v Hondurasu, Guatemale či Nikaragui. Statisíce v Angole, Indonésii či DR Kongu. A další statisíce v Iráku, Afghánistánu, Libyi. A to nemluvím o amerických spojencích a mrtvých dětech v Jemenu či Palestině. Miliony. Nevinných lidí.

Hold třeba vzdát všem obětem

Pláčete za Američany? A jsou vám ukradení všichni ti, co zemřeli kvůli americkým válkám a americkému terorismu? A nejste potom tak trochu rasisté? A pokrytci? Já dnes vzdávám hold všem obětem amerických válek a teroru. A tak jako každý rok si připomínám ‘to první 11. září’, na které my levičáci nikdy nezapomeneme.

Bylo i jiné jedenácté září

Bylo to 11. září 1973, kdy chilští fašisté v čele s generálem Pinochetem zavraždili demokraticky zvoleného socialistického prezidenta Chile Salvadora Allendeho. S podporou CIA. Potom vraždili po tisících, aby mohli vytvořit americký neoliberální experiment, kterým se později inspirovali i u nás pravicová monstra jako Kaník či Sulík.

Mráz naskakuje, ale …

Jedenácté září je den, ze kterého mrazí. V roce 2001 zemřelo pár tisíc Američanů – a našla se záminka, aby umíraly miliony v Iráku. Ano, z toho naskakuje mráz. Ne z 9/11. Ale z toho, co přišlo po něm.

Už jako vysokoškolský student jsem věděl, že se děje bezpráví. Křičel jsem. Bouřil jsem se. A bouřím se dodnes. Řeknou, připomínej si oběti amerických válek jindy, ne tehdy, když umírali Američané. Ale řekněte – kdy? Kdy si připomínáme miliony nevinných lidí po celém světě? Nikdy. Přesně tak. Jakoby existovali jen Američané. Jen 9/11. Nic jiného.

Křičme spolu

V dnešní den, přátelé, křičme spolu – stop válkám! Stop teroru! Stop americkému imperialismu! Ať už nikdo nemusí umírat. Ať mohou národy po celém světě žít ve svobodě! Včetně nás Slováků. Ať žije mír!”

(Kompletná citácia statusu Ľuboša Blahu na sociálnej siet, medzitiotulky red. HD.)
https://bit.ly/3z61LjF

sdílet na