Leak z Bruselu: Evropská komise chce stíhat „zločiny z nenávisti“ v celé EU

MUDr. Ivan David /fb

Leak z Bruselu: Evropská komise chce stíhat „zločiny z nenávisti“ v celé EU

Na pozadí odhalení z USA o globální manipulaci debat a veřejného mínění s pomocí agentury USAID se plány Evropské komise zdají stejně bizarní jako zoufalé. Brusel zůstává neochvějný ve svém odhodlání stíhat „zločiny z nenávisti“ v celé EU.

Již několik let existuje na úrovni EU úsilí o kriminalizaci takzvaných „zločinů z nenávisti“ v celé EU. Týká se to obtížně definovatelných pojmů „projevy nenávisti“ a „zločiny z nenávisti“. Po předchozích pokusech v tomto směru a legislativní iniciativě v roce 2021 a souvisejících navazujících iniciativách chce nyní Evropská komise v této oblasti učinit další tlak.

Jak před několika dny informoval bruselský a dobře informovaný online portál euractiv, odpovídající projekt byl zařazen do seznamu projektů, které chce Evropská komise letos realizovat. Ve středu představí Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, tento pracovní program Evropskému parlamentu ve Štrasburku.

Na straně 13 tohoto díky euractivu „uniklého“ dokumentu najdete pod číslem 103 projekt „Evropa více inkluzivní a ochraňující“ (A more inclusive and protective Europe): Rozšíření seznamu trestných činů EU o projevy nenávisti a trestné činy z nenávisti“, který se datuje do roku 2021 a nyní byl znovu vytažen na světlo.

Jak píše online zpravodajský portál Apollo News, Evropská komise zahájila legislativní iniciativu k potrestání „zločinů z nenávisti“ před čtyřmi lety. Evropský parlament sice plán schválil, ale v Radě EU chyběl potřebný souhlas. Problém pro Evropskou komisi: Aby bylo možné zavést „zločin z nenávisti“ jako trestný čin na úrovni EU, musely by s tím souhlasit všechny členské státy EU. Naposledy v listopadu 2023 vedli členové Evropského parlamentu kampaň za obnovení odpovídající legislativní iniciativy.

Jedním z požadavků pro definici trestného činu jako „eurounijního přestupku“ je, že je spáchán „způsoben překračujícím hranice“. Kromě toho musí tyto trestné činy spadat do kategorie „obzvláště závažné trestné činy“ a všechny ostatní možnosti stíhání na vnitrostátní úrovni musí být vyloučeny, aby nemohla existovat jiná alternativa než stíhání trestného činu na úrovni EU. Dosud byly jako trestné činy EU definovány obchodování s lidmi, terorismus a praní špinavých peněz.

Brusel se domnívá, že „zločin z nenávisti“ lze prohlásit za eurounijní trestný čin, je-li šířen nejen prostřednictvím internetu, ale také prostřednictvím běžných novin.

V EU je zatím trestná pouze diskriminace na základě barvy pleti, náboženství nebo pohlaví. Podle Evropské komise musí být „zločin z nenávisti“ definován jako trestný čin, protože „nenávist“ může být namířena nejen proti jednotlivcům, ale poškozuje by také „společnost jako celek“, jak již bylo uvedeno v návrhu z roku 2021. Uvedený důvod je:

“Nenávist podkopává základy naší společnosti. Oslabuje vzájemné porozumění a respekt k rozmanitosti, na kterém jsou vybudovány pluralitní a demokratické společnosti.”

Pokud dojde k tomu, že „zločin z nenávisti“ bude v EU uznán za trestný čin, mohla by Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie zahájit legislativní postup, který by následně mohl právně definovat „nenávistné projevy“ jako trestné činy. V rámci tohoto řízení by také mohly být stanoveny minimální standardy pro výši trestu, které by musely být uplatňovány ve všech členských státech EU.

Jak píše Apollo News, právo EU v současnosti neobsahuje žádné ustanovení pro „podněcování“ nebo „zločin z nenávisti“. Evropská komise se však odvolává na doporučení Rady Evropy z roku 1997 definovat pojem „podněcování“. Termín „zločin z nenávisti“ byl definován v doporučení Evropské komise z roku 2015. S odkazem na tyto dva předchůdce Evropská komise v roce 2021 považovala „zločin z nenávisti“ za dokonaný, pokud byl dotyčný trestný čin založen na motivu založeném na předsudcích. Návrh na rok 2021 uvádí:

“Jak u podněcování, tak u trestných činů z nenávisti je jednání pachatele vyvoláno motivací založenou na předsudcích.”

Tento názor je odůvodněn tím, že činy byly zaměřeny na „totožnost“ nebo byly určeny k „vysílání zpráv“. Cílem je sdělit obětem zejména to, že nepatří do společnosti. Tyto zprávy však nejsou zaměřeny pouze na jednotlivé oběti, ale také na jejich komunitu nebo skupinu.

Z tohoto důvodu má pro trestný čin rozhodující význam motivace pachatele.

EU se považuje za ohroženou „zločiny z nenávisti“, protože „podkopávají základy EU“. Článek také cituje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) z roku 2006, které hovoří o nutnosti “trestat nebo dokonce zabránit v demokratických společnostech všechny formy projevu, které šíří, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist založenou na netoleranci.”

ESLP dále uvedl, že právo na svobodu projevu nechrání před trestním stíháním v případech „podněcování“. Kromě toho se Evropská komise ve své legislativní iniciativě z roku 2021 uchýlila také k pojmům jako „stupnice ublížení“ nebo „pyramida nenávisti“: Podle nich může „nenávist“ vést nejen k diskriminaci či urážce, ale také k „násilí motivovanému předsudky“ – mezi které Komise zahrnula znásilnění, vraždu nebo genocidu.

sdílet na