Koronavirus: Evropská unie v rozkladu

• Členské státy EU čelící existenciální hrozbě se instinktivně vracejí k prosazování svých národních zájmů a vůbec se nesnaží pandemii Covidu-19 čelit společně. Po letech kritiky amerického prezidenta Donalda J. Trumpa za jeho politiku “America First” se evropští lídři vracejí k tomu samému nacionalismu, o kterém vždy veřejně tvrdili, že jím pohrdají.
• Od okamžiku, kdy se Evropané zaměřili na hrozbu koronaviru, projevili zoufale málo té své velkorysé multilaterální solidarity, která byla po celá desetiletí vyhlašována po celém světě jako základ evropské jednoty. Unikátní politická metoda “měkké moci” EU, o které se říká, že je vzorem postnárodního světového řádu, se ukázala být prázdnou fikcí.
• V posledních týdnech uzavřely členské státy EU své hranice, zakázaly vývoz nezbytného zdravotnického materiálu a odmítly poskytnout ostatním zemím humanitární pomoc. Evropská centrální banka, garant evropské jednotné měny, se zachovala s opovržením ke třetí největší ekonomice eurozóny – Itálii – v okamžiku její nejvyšší nouze. Itálie a Španělsko – členské země EU, které jsou touto pandemií nejvíce postiženy – byly ponechány ostatními členskými státy bez pomoci, aby se postaraly samy o sebe.
• Evropská unie formovaná po dobu sedmi desetiletí se nám nyní v posledních týdnech doslova rozpadá před očima.

Evropská unie vyrostla z popela druhé světové války. Robert Schuman, jeden ze zakladatelů EU, směle oznámil v květnu 1949 vytvoření nového světového systému těmito slovy:

“Provádíme úžasný experiment, který bude naplněním snu, který po deset století opakovaně snily národy Evropy: Vytvoření evropské organizace, která nikdy nepřipustí válku a zaručí věčný mír.”

Evropská unie formovaná po dobu sedmi desetiletí se nám nyní v posledních týdnech doslova rozpadá před očima. Až pandemie koronaviru přejde a zvířený prach se usadí, budou instituce EU téměř jistě nadále fungovat jako dříve. Do evropského projektu bylo investováno příliš mnoho politického a ekonomického kapitálu, aby se evropské elity mohly chovat jinak. Přitažlivost EU jako postnárodního modelu je však pryč jak pro Evropany, tak i pro zbytek světa.

Zde jsou nedávné příklady toho, jak lídři jednotlivých evropských zemí v nouzi jednostranně sledují své národní zájmy, přestože se mnozí z nich veřejně hlásili ke globalismu:

• Francie. 3. března 2020 zabavila Francie všechny ochranné roušky vyrobené v zemi. “Budeme je distribuovat zdravotnickým pracovníkům a Francouzům postiženým koronavirem,” napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru. 6. března francouzská vláda donutila firmu Valmy SAS, výrobce ochranných roušek nedaleko Lyonu, aby zrušila objednávku na milion roušek od britské Národní zdravotní služby (NHS).
• Německo, 4. března 2020. Německo zakázalo vývoz zdravotních ochranných prostředků, jako jsou ochranné brýle, dýchací masky, ochranné pláště, ochranné obleky a rukavice. 7. března 2020 informoval švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung, že německé celní úřady zabránily švýcarskému kamionu s nákladem 240 000 ochranných masek v cestě do Švýcarska, které není členem EU. Švýcarská vláda si předvolala německého velvyslance, aby protestovala proti tomuto zákazu. “Během rozhovorů jsme vyzvali německé orgány, aby okamžitě uvolnily zablokované ochranné prostředky,” uvedl mluvčí švýcarské vlády. Poté, co ostatní členské státy EU rozhodnutí Německa 19. března 2020 kritizovaly, tak Německo obrátilo kurz a zákaz vývozu zrušilo.
• Rakousko, 10. března 2020. Rakousko se stalo první zemí EU, která zavřela svoji hranici se sousední zemí EU. Kancléř Sebastian Kurz oznámil kontroly podél hranice s Itálií a zákaz vstupu většiny cestujících do Rakouska. “Naší nejvyšší prioritou,” řekl Kurz, “je zabránit šíření epidemie, a importu nemoci do naší společnosti. Proto zavádíme zákaz vstupu cestujících z Itálie do Rakouska, s výjimkou osob, které mají lékařské potvrzení, že jsou zdravé.” Rakouská vláda také oznámila přerušení veškerých leteckých a železničních spojů s Itálií. Rakouské rozhodnutí narušilo fungování dohody EU o tzv. Schengenském prostoru, která vstoupila v platnost roku 1995, a zrušila pasovou a celní kontrolu na společných hranicích 26 členských zemí EU.
• Slovinsko, 11. března 2020. Vláda zavřela některé hraniční přechody s Itálií a u těch, které nechala otevřené, začala provádět zdravotní kontroly s cílem zamezit šíření viru.
• Česká republika, 12. března 2020. Předseda vlády Andrej Babiš zavřel hranice země s Německem a Rakouskem a zakázal také vstup cizinců z jiných rizikových zemí. 22. března 2020 česká vláda uvedla, že omezení na hranicích by mohly trvat až dva roky.
• Švýcarsko, 13. března 2020. Švýcarská vláda zavedla hraniční kontroly s ostatními evropskými zeměmi. Švýcarsko není členem Evropské unie, ale je součástí Schengenského prostoru.
• Itálie, 13. března 2020. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde zamítla žádosti Itálie o finanční pomoc, která by jí pomohla čelit pandemii. Poté, co její komentáře vylekaly finanční trhy, Lagarde uvedla, že ECB je “v této obtížné době plně odhodlána zabránit rozpadu eurozóny.” Italský prezident Sergio Mattarella odpověděl, že Itálie očekávala “od orgánů EU solidaritu”, nikoliv “klacky pod nohy”.
• Dánsko, 14. března 2020. Předsedkyně vlády Mette Frederiksen nařídila hraniční kontroly veškerých pozemních, námořních a leteckých spojů nejméně do 13. dubna 2020.
• Polsko, 15. března 2020. Vláda zavřela hranice země pro všechny osoby, s výjimkou polských občanů nebo lidí s polským povolením k pobytu.
• Německo, 16. března 2020. Německo, největší a nejsilnější země Evropské unie, zavedlo kontroly na svých hranicích s Rakouskem, Dánskem, Francií, Lucemburskem a Švýcarskem, poté, co země za jediný den zaregistrovala 1 000 nových případů onemocnění Covid-19.
• Maďarsko, 16. března 2020. Předseda vlády Viktor Orbán zastavil veškerou osobní dopravu do Maďarska a povolil vstup do země pouze maďarským občanům.
• Španělsko, 16. března 2020. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska nařídil zavedení kontrol na všech pozemních hranicích.
• Srbsko, 16. března 2020. Prezident Aleksandar Vučić vyhlásil v zemi kvůli koronaviru mimořádný stav. Odsoudil EU za omezení vývozu zdravotnického vybavení a požádal o pomoc svého “přítele a bratra”, čínského vůdce Si Ťin-pchinga. “Evropská solidarita neexistuje,” řekl Vučić. “Byla to jen pohádka na papíře. Jediná země, která nám může pomoci, je Čína, kam jsem už zaslal zvláštní dopis.” Srbsko zažádalo o členství v EU v roce 2009. Přístupové rozhovory začaly v lednu 2014.
• Česká republika, 17. března 2020. České orgány zabavily 110 000 ochranných roušek, které Čína poslala zřejmě jako dar svým krajanům žijícím v severní Itálii. 23. března poslala Česká republika za zabavené roušky do Itálie náhradu. “Na palubě autobusu je 110 000 roušek jako dar pro Itálii, který má nahradit zdravotnický materiál zabavený ve skladu v Lovosicích, který byl pravděpodobně čínským darem pro Číňany žijící v severní Itálii,” uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
• Německo, 18. března 2020. Kancléřka Angela Merkelová naléhala v mimořádném televizním projevu na německé obyvatelstvo, aby dodržovalo pravidla omezení přímého sociálního kontaktu s cílem zabránit co nejvíce vzniku nových infekcí. “Je to vážné,” řekla. “Berte to vážně. Od sjednocení Německa, vlastně od 2. světové války, se nikdy nevyskytla tak vážná výzva pro naši zemi, a jednat solidárně je naprosto zásadní.” Toto byl první projev kancléřky přímo k národu za téměř patnáct let jejího úřadování mimo její každoroční novoroční projevy. O Evropské unii ani o jiných členských státech EU se nezmínila.
• Belgie, 22. března 2020. Epidemie koronaviru vyvolala napětí mezi Belgií, která nařídila svému obyvatelstvu karanténu, a Nizozemskem, které karanténu nenařídilo. “V Nizozemsku jsou obchody stále otevřené a shromáždění dokonce až 100 lidí jsou stále povoleny – jsou to epicentra šíření viru,” řekl Marino Keulen, starosta belgického pohraničního města Lanaken. Belgické úřady postavily podél hranice bariéry a nařizují autům s nizozemskými poznávacími značkami, aby se otočily a vrátily se domů. Keulen označil hraniční kontroly za “signál Haagu”, aby “rychle revidoval” svou reakci na riziko šíření nemoci COVID-19 a nevybočoval z řady. “Nizozemská vláda je nekompetentní a směšná ve své reakci na koronavirovou krizi,” řekl Leopold Lippens, starosta belgického pobřežního města Knokke-Heist. “Nizozemsko nedělá nic, a tak se musíme chránit.”
• Španělsko, 25. března 2020. Poté, co se španělské vládě nepodařilo získat pomoc od Evropské unie, požádala NATO o pomoc se získáním 1,5 milionu ochranných roušek a 450 000 respirátorů. NATO tento materiál nemá a tak se omezilo na předání španělské prosby svým 29 členským zemím, z nichž mnohé jsou rovněž členy EU.
• Polsko, 25. března 2020. Polské orgány zabránily vývozu stovek tisíc balení ručního dezinfekčního prostředku do Norska, které není členem EU. Norská společnost Norenco vyrábí a balí ruční dezinfekční prostředky pro skandinávský trh v Polsku, v továrně, kterou tam vlastní. Generální ředitel společnosti Norenco, Arne Haukland, uvedl, že poté, co požádal o vývozní licenci, dorazilo do továrny pět mužů, kteří chtěli vidět firemní sklad. Společnost poté obdržela dopis, který ji nařizoval prodat svou celou produkci ručního dezinfekčního prostředku městským úřadům v Lubinu za pevnou cenu, v souladu s nouzovými zákony přijatými v Polsku začátkem března. Toto polské nařízení způsobí problém v zásobování norských nemocnic.
• Francie, 25. března 2020. Prezident Emmanuel Macron, ve svém projevu k národu vysílaném z vojenské nemocnice ve východofrancouzském městě Mylhúzy (Mulhouse), které bylo obzvláště těžce zasaženo Covidem-19, nevyzval k evropské, ale k národní jednotě: “Jsme ve válce, plně se angažujeme a celonárodně se mobilizujeme. V naší zemi vidím rozdíly a pochybnosti. Všem těm, kdo chtějí naši zemi rozbít, říkám, že je třeba mít pouze jeden jediný cíl: Musíme být jednotní v boji proti viru. Vyzývám vás k této jednotě a k tomuto závazku.”

Mezitím v Itálii celostátní průzkum veřejného mínění zveřejněný 18. března 2020 zjistil, že 88 % Italů je přesvědčeno, že EU jejich zemi nepomáhá. Pouze 4 % dotázaných si myslela opak a 8 % respondentů nemělo názor. Více než dvě třetiny (67 %) Italů uvedlo, že se domnívají, že být součástí Evropské unie je pro jejich zemi nevýhodné.

V článku nazvaném “Koronavirus ohrožuje evropskou jednotu” poznamenal politický komentátor Bill Wirtz žijící v Lucemburku toto:

“Se šířící se epidemií koronaviru uzavírají země v Schengenském prostoru své vlastní hranice. Jestli to dělají proto, že se domnívají, že koordinovaná evropská reakce by byla neefektivní, nebo proto, že si to přejí jejich vlastní voliči – je v tuto chvíli irelevantní. Pouhá skutečnost, že se v Evropě znovu objevily hranice, je selháním Schengenské smlouvy – o zrušení kontrol na společných hranicích…”

“Koordinovaná reakce EU na tuto pandemii neexistuje a vzhledem k tomu, že doporučení Evropské komise nikdo neposlouchá, čelí Brusel krizi důvěry. Neexistuje žádná celoevropská reakce, koordinované testování nebo výzkum. Horší než to je ale fakt, že instituce EU jsou pouze bezmocnými pozorovateli sporů mezi zeměmi, které se snaží omezit vývoz zdravotnického materiálu, aby si jej udržely pro vlastní obyvatelstvo. V současné době koronavirové krize se ukázal skutečný vliv EU jako velmi malý.”

“V současné době se země potýkají s akutním nedostatkem nemocničních lůžek, zdravotnického vybavení a celkových zdrojů. Dospějeme-li po epidemii koronaviru k závěru, že Evropská unie byla v ohnisku této pandemie téměř k ničemu, pak bude velmi obtížné Schengenskou dohodu v Evropě reaktivovat.”

Politický redaktor francouzského zpravodajského kanálu Euronews Darren McCaffrey napsal:

“V uplynulých několika týdnech se v EU zhroutila solidarita. Jednotlivé země začaly vůči svým sousedům v EU uplatňovat hraniční kontroly a dokonce i Německo podniklo kroky k řízení přílivu lidí vstupujících a opouštějících jeho území.”

“V úterý (17. března 2020) se na polsko-německé hranici vytvořila 35kilometrová fronta, v níž uvízly v nákladních automobilech, autech a autobusech stovky Evropanů – Lotyšů, Estonců a Litevců.”

“Vzhledem k tomu, že EU musí přijmout opatření, aby zabránila šíření nemoci COVID-19, má mnoho lidí obavy o podstatu Evropské unie a jejích čtyř stěžejních svobod [volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a lidí].”

“Co je to za Evropskou unii, pokud se její vlastní občané nemohou volně pohybovat? Co je to za jednotný trh, pokud zboží nemůže proudit přes hranice Evropy bez překážek?”

V článku nazvaném “Národy na prvním místě: EU v boji proti koronaviru bojuje za svoji vlastní relevantnost,” německý zpravodajský týdeník Der Spiegel poznamenal:

“Se šířící se epidemií koronaviru v Evropě odhaluje desítky let stará unie své slabiny. Ačkoliv EU dokázala přežít Brexit i krizi eura, tak tato koronavirová krize se pro ni může stát nepřekonatelným problémem.”

“Místo toho, aby se členské země EU pokusily přijít se společným řešením, probíhá balkanizace Evropy a Evropa se vrací k národním řešením. Místo toho, aby si navzájem pomáhaly, hromadí země EU roušky a respirátory stejně jako hromadí panikařící Evropané toaletní papír. První rozhodnutí některých členských států EU vyhnout se vývozu zdravotnického materiálu do Itálie – země EU, která byla dosud pandemií nejvíce zasažena – zastínila dokonce i nedostatek evropské solidarity projevený maďarským premiérem Viktorem Orbánem v uprchlické krizi.

“Evropané nejsou jednotní ani v tom, jak bojovat s virem. Zatímco Německo se snaží zajistit, aby se s virem setkalo a nakazilo co nejméně lidí, tak Nizozemsko chce, aby COVID- 19 prodělalo co nejvíce zdravých lidí, a aby se tak stali vůči této nemoci imunními. Signál je jasný: Když začne být situace vážná, tak se každý členský stát EU stará v první řadě o sebe – dokonce i 60 let po založení tohoto společenství.”

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku. https://bit.ly/39vpZqQ

Překlad původního textu: Coronavirus: The European Union Unravels
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

sdílet na