Konec světového offshore systému začal
Konec světového offshore systému začal: Kajmanská bašta padla.
Kajmanské ostrovy právě opustily status uzavřeného bankovního tajemství.
Tyto zprávy proběhly v tisku téměř bez povšimnutí. Je to pochopitelné, vzhledem ke skromné povaze podílu občanů přímo souvisejících s událostmi. Ostatních se to týká nepřímo, protože široká veřejnost dosud neodhadla význam toho, co se stalo.
Offshore na Kajmanských ostrovech – to je vše. Vláda britského zámořského území v Karibiku vydala oficiální memorandum o vytvoření veřejného rejstříku všech společností registrovaných v jeho jurisdikci se zveřej-
něním jejich příjemců.
Přestože přesné datum dokončení nebylo oznámeno, je již jasné, že do roku 2023, kdy Evropská unie přijme nový standard pro obchodní informace, Kajmanské ostrovy zcela ztratí svůj status offshore území.
Vlastně ho však ztratily hned po zveřejnění prohlášení, protože peníze co tam jsou nashromážděné na poslední chvíli určitě nečekat nebudou.
A na Kajmanech se skrývalo hodně peněz . Tento offshore byl jedním z největších uzavřených bankovních center na světě. Podle odhadů odborníků je na ostrovech o celkové rozloze 264 km2 (10% rozlohy Moskvy)
a počtu obyvatel 62 tisíc lidí soustředěno 226 různých poboček a vkladů bank v celkové výši 1 433 bilionů dolarů. Další, s velkým rozpětím, jsou Bermudy s aktivy 82,8 miliardy dolarů.
Je pravda, že nyní mají také velké problémy .
Kolaps největší světové offshore bašty více než jasně potvrzuje závěr o skutečném konci éry globalizmu.
Nejde ani tak o to, kde jsou peníze více skryty – u karibských nebo švýcarských skřetů.
Dnes je rozhodující trend.
Až do poloviny 80. let byly ve stínu Alp skryty velké peníze. „Velké“ ve smyslu jejich úplnosti a pocítily těsnost svých čistě národních hranic. Pak se staly ještě většími a tlak vlád zemí původu.. silnější.
Výsledkem bylo, že „alpští skřeti“ byli nuceni kapitulovat, protože zrušili své bankovní tajemství o vkladech od 1. února 2013. Ale zatímco oni drželi hranice, významná část peněz změnila dislokaci, včetně Kajmanských ostrovů,… když si v roce 1997 uvědomili, že na offshore by mohli vydělat dobré peníze.
Rostoucí nadnárodní kapitál se nejen schovával, ale snažil se ukázat svou nepotopitelnost. Ve formě schopnosti obcházet jakákoli opatření států – společenství (ať EU, nebo OSN, nebo Banky pro mezinárodní vypořádání) z hlediska mobility a utajení kapitálu.
Protože právě v tom spočívala celá myšlenka ekonomické globalizace.
Nadnárodní kapitál pracuje v zemích, kde je maximální zisk – podle jejich názoru maximální a peníze jsou ukládány tam, kde jsou daně ze zisku minimální. Národní vlády s tím nemohou nic dělat.
Ale čas dal všechno na své místo. Ukázalo se, že bez svobodných (pro pokračování v expanzi) zahraničních trhů není globalizmus životaschopný. A bez samotné expanze je technicky nemožné dlouhodobě se skrývat, protože samotný koncept offshore spočívá pouze na dobrovolném souhlasu světové komunity… „nedívat se do té skříně“.
A teď, tento souhlas je u konce. V neposlední řadě kvůli globálnímu plánu amerického establishmentu na úplný kolaps světových trhů – vytvoření chaosu. Proto aby se Spojené státy, a to i s daněmi, zdály jako jediný ostrov spolehlivosti a klidu pro kapitál na celé planetě.
Američané v jistém smyslu dosáhli svého cíle, ale zároveň všude zahájili rozsáhlý proces deoffshorizace.
To znamená, že se nejednalo o nejvýhodnější podmínky v konkurenční soutěži o podmínky vrácení peněz. Ukázalo se, že zářící město na kopci není jediným místem, kam mohou pohodlně ustoupit.
Je to však téma samostatné studie – kam a komu peníze přicházejí od offshore společností.
Nyní uvedeme pouze výsledek:
kajmanská bašta padla. Jelikož je jednou z největších, její porážka nevyhnutelně urychlí proces kapitulace ostatních. Zajímavé je, že většina z nich byla v britské jurisdikci. … To jenom k otázce o sestavě poražených.
A to vše proto, že místo globalizace byl směr vektoru dalších transformací ve světové ekonomice změněn.
Pouze velké sestavy, sestávající nikoli z jedné země, ale z několika sdružení.
Čína v Asii.
USA v Severní Americe.
Evropská unie, pokud přežije, – v určité části Evropy.
Rusko v postsovětském prostoru.
Zbytek – jak mohou a jak se zadaří.
A v tomto novém světě nebude pro offshore společnosti vůbec místo.
http://www.iarex.ru/articles/71152.html