Jsme ve ztrátě, pravil známý herec a divadelník. Hřibova Praha mu poslala 21 milionů, aby se měl líp

16.09.2020 4:43

Na ParlamentníListy.cz se poslední týdny obrací řada podnikatelů z české metropole. Popisují své stávající útrapy, respektive vztah s magistrátem hlavního města. Pokud je jeden společný faktor v těchto příbězích, pak jde o naprostou liknavost Hřibovy garnitury. Restauratéři, hoteliéři, taxikáři i průvodci se shodli, že od hlavního města Prahy neviděli podanou ruku, natož jakýkoli náznak dialogu. Jeden z těchto podnikatelů nás však požádal o zodpovězení, jak vypadá situace jinde; na mysli měl především kulturu.

„Tím, že jste opakovaně psali o milionech Honzy Hrušínského a jeho divadla, jsem se chtěl zeptat, jestli je pan Hrušínský jediný. Já ho totiž znám a žádný gauner to není. Mně totiž suma jeden až dva miliony, které maximálně dostává od magistrátu, nepřijde natolik velká, abyste mu nasazovali psí hlavu. Myslím, že je tam mnohem víc bojarů, kteří se v grantech topí a mají z nich desítky milionů, nechcete se zaměřit i na ně?” uvedl muž, jehož identitu i podnik redakce dobře zná.

A proto se PL vypravily do útrob grantových chodeb a nařízení, aby ty takzvané bojary našly. Nakonec se nám to skutečně podařilo.

Začneme ovšem odzadu.

Hostem pořadu Události v kultuře na ČT24 byl na konci května roku 2020 umělecký šéf spolku Kašpar Jakub Špalek. „Patříme mezi divadla, která dostávají grant na tu ztrátu,” hovořil o situaci po koronavirové pandemii Špalek.

„Divadlo, alespoň v našem případě, se nikdy nevyplatí. Pořád jsme v nějaké ztrátě. Patříme mezi divadla, která dostávají grant na ztrátu. Tato činnost bude ještě více ztrátová, než normálně. Ale myslíme si, že máme hrát, že to je pro lidi dobře, že mohou přijít do divadla, pokud ten vir ustoupil, jako že ustoupil. Pro ty diváky je zdravé zajít si na kafe a zajít si do divadla. My to potřebujeme, my chceme pracovat, chceme hrát. Divadlo nemůže zůstat u ledu. Je to naše touha, přání, a doufám, že i přání diváků,” dodal.

Na tehdejší paradox upozornil mimo jiné novinář Josef Provazník.

„V ČT říkal šéf divadelního spolku Kašpar, že jsou ve ztrátě, a proto dostávají granty. Divadlo mám rád, ale tohle mi hlava nebere. Proč stát financuje různé nezávislé – alternativní projekty, které jsou pořád ve ztrátě? Potřebujeme tady fakt mít 150 divadel? Neobešlo by se to bez některých z nich? Chápu, že ty lidi ‘touží hrát divadlo’, jak říkal ten chlapík. Ale touha je někdy prostě málo,” sdělil.

ParlamentníListy.cz se proto zaměřily právě na osobu Jakuba Špalka.

V rámci schválených grantů najdeme jeho jméno hned dvakrát. Nejprve se jedná o Projekt Kašpar (2020 – 2021) a následně o Projekt Divadlo v Celetné (2020 – 2023). V obou případech byli žadatelé úspěšní.

Pojďme podrobněji ke konkrétním žádostem o desítky milionů korun z pražského rozpočtu.

Přidělených deset milionů pro Spolek Kašpar

Divadlo v Celetné, jak stojí v oficiálním popisu, je prostor pro nezávislou profesionální tvorbu v reálných ekonomických podmínkách. Scéna se nachází v centru města, ve které stabilně pracuje několik souborů. Další, včetně mimopražských, nárazově hostují. Produkční a provozní jednotkou divadla je společnost Gaspar, která si prostor pronajímá od Divadelního ústavu a jedná se všemi hostujícími soubory, připravuje repertoár divadla a stará se o jeho technický a provozní chod i propagaci, provádí údržbu, opravy i úpravy prostoru, provozuje zkušebny a sklady.

Jediným jednatelem tohoto eseróčka je právě zmíněný Jakub Špalek; dlouholetý umělecký vedoucí a producent Divadelního spolku Kašpar a ředitel Divadla v Celetné.

Druhý projekt se týká Spolku Kašpar, o němž Špalek mluvil v souvislosti s finanční ztrátou. V popisu u grantové žádosti stojí, že tento „divadelní spolek je nezávislý profesionální soubor s nekomerčním repertoárem, který vznikl v roce 1990, od sezony 1994/5 působí v Divadle v Celetné. Scéna představuje kvalitu se zajímavými tituly, uvádí současné autory, vlastní dramatizace i klasiku, kombinuje osvědčené tituly s netradičními projekty. Neustále zve nové hosty – herce, výtvarníky, hudebníky, režiséry. Náročný dramaturgický plán, kvalitní realizační tým, nízké provozní náklady.”

Dodejme, že Kašpar je pravidelným příjemce víceletého grantu od pražského magistrátu.

A nyní k číslům.

Divadla, respektive umělecké soubory, které se zcela jistě potácejí v problémech stejně jako stovky dalších podnikatelů, však měly štěstí. Rozhodnutím pražských zastupitelů jim pro shora popsaná období byly přiděleny extrémně příjemné částky. Projekt Kašpar získal rovných 10 milionů korun, Divadlo v Celetné o milion víc. V období let 2020 – 2023 si tak přijde na 11 milionů korun.

Z oficiálních podkladů, které máme k dispozici, vyplývá i další aspekt. Ačkoli se o divadle hovoří v souvislostech s velmi nízkými platy, o celkových nákladech to rozhodně neplatí. Podle magistrátních dat jsou náklady na Spolek Kašpar více než 18 milionů ročně, Divadlo v Celetné vyjde provozovatele na necelých sedm milionů.

V příští části o dotacích pro umělce se zaměříme na metropolitní multimilionáře: Divadlo Archa, MeetFactory a Jatka78. Ty totiž vyšly magistrát na sumy, u nichž se tají dech.
https://bit.ly/3c5wy6f

Program na pomoc umělcům COVID kultura pokračuje až do 30. září, žádostí je za 86 milionů korun

Příjem žádostí o dotace z programu COVID kultura je prodloužený do 30. září, původně měl skončit v pátek. Ministerstvo průmyslu a obchodu, kterého ho spolu s ministerstvem kultury připravilo, v něm zatím eviduje žádosti za zhruba 86 milionů korun, celkem je vyčleněno 900 milionů korun. Ministerstva zároveň chystají druhou výzvu, kterou by se měl rozšířit okruh žadatelů, novinářům to řekla mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová.

Praha 12:21 16. září 2020Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Pořadatelé kulturních akcí v programu COVID kultura od jeho spuštění 18. srpna podali 96 žádostí. Dalších 122 žádostí je rozpracovaných. „Žadatelé je dosud nepodali zpravidla proto, že řeší potřebné dokumenty, které je třeba nahrát jako přílohy,“ uvedla Filipová. První žádosti by mělo podle ní ministerstvo průmyslu a obchodu začít proplácet koncem tohoto týdne. Zájemci o dotaci se musejí registrovat v informačním systému ministerstva průmyslu a obchodu. Mohou zde mimo jiné sledovat stav své žádosti.

Program má kompenzovat organizátorům kulturních akcí výdaje, které vznikly od 1. října loňského roku do letošního 17. května ve spojitosti s projekty, které se měly uskutečnit od 10. března do 31. srpna. V přímé souvislosti s vládními opatřeními musely být ale zrušeny nebo přesunuty. Mezi uznatelné výdaje patří ty, které byly vynaloženy marně a není možné je využít na jinou akci. Neuskutečněnou akcí se podle podmínek rozumí taková, která byla zrušena bez náhrady v daném kalendářním roce.

O dotaci mohou žádat podnikatelé, kteří mají jako svou hlavní činnost pořádání či zajištění kulturních projektů, individuální umělci, dále také pořadatelé filmových, hudebních či výtvarných festivalů a přehlídek, hudební kluby, galerie, muzea nebo divadla. Nesměli však přerušit provozování živnosti ani jim nesměla být živnost pozastavena. Nesmějí mít také prodlevu v platbě závazků vybraným institucím splatných do 10. března. Například filmoví distributoři si stěžují, že jsou z programu vyloučeni, a žádají nápravu.

Připravovaná druhá výzva by podle dřívějšího vyjádření koordinátora inovační strategie ČR Robina Čumpelíka mohla sloužit také pro organizátory veletrhů, výstav nebo kongresů. Podle aktuální studie společnosti Economic Impact spotřeba, tedy útraty účastníků a za účastníky kongresového, veletržního a eventového průmyslu, může letos kvůli koronavirové krizi klesnout o více než 71 procent, propad může být přes 100 miliard korun.
https://bit.ly/2ZJqcEC

sdílet na