Je NATO připraveno na válku s Ruskem?

Šepot Kremlu

Dobrý den, v poslední době začali západní politici vydávat prohlášení o přípravě na přímou válku s Ruskem. Tedy v podstatě třetí světovou válku. Takové prohlášení učinil například německý ministr obrany Pistorius a také šéf vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer, který vyzval obyvatele, aby se na to připravili. 

V Rusku zaznívají opačné formulace. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin řekl, že Speciální vojenská operace naopak zabránila možnosti třetí světové války. Stejné prohlášení učinil předseda Národní rady DLR Artem Žoga. 

V tomto článku se pokusíme přijít na to, zda válka s NATO bude nebo ne.

Slova západních politiků je třeba brát vážně – ne nadarmo tolik let tlačili NATO k hranicím Ruska a zásobují naše sousedy zbraněmi a rusofobií. Jejich nepřátelské akce a přípravy na válku jsou viditelné pouhým okem. 

Důvody jsou také jasné – Spojené státy a západní země si nepřejí vznik multipolárního světa v čele s Čínou a Ruskem a také mají zájem o ruské zdroje. Zelená energie nedokázala vyřešit problém s nedostatkem fosilních paliv a mezitím zásoby v Evropě rychle ubývají – například 1. října loňského roku se u nizozemského Groningenu uzavřelo největší naleziště plynu. Drahý LNG ze Spojených států přitom není schopen zajistit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. 

Zdá se, že o důvodech přípravy NATO na válku s Ruskem je vše jasné, takže se tím příliš podrobně zabývat nebudu. Podívejme se však, co udělalo ruské vedení, aby této válce zabránilo.

Ačkoli je článek o válce, musíme ve skutečnosti diskutovat o ekonomice, protože každá válka je konfrontací především ekonomik válčících zemí. Tento termín existuje již mnoho let, ale nyní se stal obzvláště aktuálním, protože války se staly technologicky vyspělejšími a dražšími. Jestliže dříve stačilo dát vojákovi pušku a poslat ho do bitvy, nyní vybavení vojáků zahrnuje spoustu věcí – od termokamer až po drony a každá nová generace stíhaček, tanků a další vojenské techniky je čím dál víc nacpaná drahou elektronikou a prvky vzácných zemin. 

Během druhé světové války mohly vojenské továrny vyrábět tisíce tanků a letadel, ale dnes je jejich produkce jen stovky kusů ročně. Jedna moderní stíhačka, například F-35, stojí stovky milionů dolarů -v závislosti na modifikaci.  Válka je drahá a uvidíme, zda Západ rozpoutá skutečnou válku s Ruskem, s rozsáhlou velkovýrobou moderní vojenské techniky, a ne to, co jsme viděli, když byly k našim sousedům posílány zásoby starých, dříve vyrobených zbraní, s výdaji v podstatě jen na logistiku.

Budu zde hovořit pouze o evropské ekonomice bez Spojených států, protože Spojené státy a Británie uvízly v konfrontaci s Hútíji a mohou zahájit válku s Íránem, a také jako další v pořadí mají Čínu, proti které Spojené státy a Británie společně s Austrálií s předstihem vytvořily alianci AUCUS.

Také je vysoká šance, že se do Bílého domu vrátí Donald Trump, na což se Evropané také s předstihem připravují v domnění, že je Trump donutí nejenom bojovat s Ruskem na vlastní pěst, ale také podporovat naše sousedy finančně i zbraněmi a může úplně stáhnout Spojené státy z NATO. Ačkoli to poslední je nepravděpodobné – koneckonců Spojené státy, speciálně kvůli možnému návratu Trumpa, nedávno přijaly zákon, který prezidentovi zakazuje učinit takové rozhodnutí sám. 

V každém případě jsou Evropané přesvědčeni, že budou muset zůstat s Rusy jeden na jednoho, protože Spojené státy mají jiná ohniska a výzvy pro jejich hegemonii. Proto má smysl posuzovat právě evropskou ekonomiku a její vojenský potenciál.

Evropská a ruská ekonomika se zásadně liší. Rusko je v mnoha ohledech soběstačná země – máme vlastní vojensko-průmyslový komplex a spoustu zdrojů, dokážeme si vyrobit vlastní řadu zbraní z vlastní energie, techniku zabezpečit palivem a poslat do boje. Díky dostupnosti zdrojů je pro nás snazší přebudovat ekonomiku na válečný základ. 

V Evropě je situace jiná – nejdříve potřebují něco prodat, aby za utržené peníze mohli nakoupit plyn, ropu, prvky vzácných zemin a vše ostatní co Evropané nevyrábějí a netěží na svém území, ale co je nutné pro masovou výrobu moderní vojenské techniky a pro vedení bojových operací. 

Například Spojené státy na vojenskou kampaň v Iráku utratily 2 biliony dolarů. Rusko je řádově závažnějším protivníkem než Irák a suma by byla mnohem větší, zvláště s přihlédnutím na inflaci od války v Iráku.

EU na rozdíl od Spojených států nemůže jednoduše tisknout peníze, protože euro není dolar a vydělávání peněz začíná být obtížné – evropská ekonomika ztrácí svou pozici na světovém trhu. Ve výrobě aut například Čína nedávno předběhla Německo. A co tedy teď mají Němci prodávat, aby mohli nakupovat plyn, palivo, prvky vzácných zemin a vše, co je pro válku potřeba? Problém Evropy není jen v tom, že peněz je málo. Problém je také koupit za ně to, co je nutné pro válku s Ruskem.

A zde bych se chtěl na chvíli přesunout na Blízký východ, kde USA nyní v podstatě čelí Íránu, vzhledem k tomu, že Hútíové jsou íránské proxy síly a dostávají od Íránců zbraně, rakety a drony pro střelbu na americké lodě a obchodní plavidla. V případě přímého střetu mezi USA a Íránem by Peršané mohli zablokovat Hormuzský průliv, kterým denně projde přibližně 20 milionů barelů ropy a hlavními odběrateli jsou západní země. 

Dokonce i nyní, i když se tak nestalo a Američané bojují proti Hútíům, Západ již zažívá přerušení dodávek ropy a plynu kvůli problémům s lodní dopravou v Rudém moři. Obchodní lodě jsou nuceny plout dražší a delší cestou, což narušuje dodavatelské řetězce a zdražuje zboží dovážené do Evropy. Země EU situaci zvažovaly a dohodly se na vojenské operaci v Rudém moři. Nyní, stejně jako Američané, mají na naše sousedy méně času. A zde je třeba vysvětlit, jaká je souvislost mezi událostmi na Blízkém východě a Speciální vojenskou operací (SVO).

Západ doufal v rychlé vítězství a spoléhal na sankce, ale konfrontace s Ruskem se začala protahovat. Rychlé vítězství se nekonalo a bylo nutné poslat na Ukrajinu další granáty a další zbraně určené k obraně zemí NATO a spojenců mimo blok – Izraele, Jižní Koreje a nově i Japonska. Američané Japonsko donutili sdílet protiraketovou obranu komplexů Patriot s našimi sousedy. Není také žádným tajemstvím, že na straně našich sousedů bojují žoldáci a pod rouškou žoldáků i aktivní vojenský personál, včetně izraelského.

Sousedé Izraele si všimli, že Židé poslali část svých zbraní a vojáků našim sousedům. Je nepravděpodobné, že by to byla Netanjahuova osobní iniciativa, s největší pravděpodobností na něj Američané vyvíjeli tlak, když viděli, že „protiofenzíva“ selhává. Tak či onak si Hamás vybral vhodnou chvíli – obrana Izraele byla oslabena.

Sledujeme-li celý tento řetězec událostí od začátku do konce, není těžké dojít k závěru, že SVO se stala impulsem k odvážnějším akcím zemí a národů, které nesouhlasí se současným stavem věcí. 

Patří sem také povstání proti Francouzům v Africe, nároky Venezuely vůči Guayaně, rostoucí napětí v Koreji, obavy USA ohledně Tchaj-wanu, že Číňané mohou ostrov vrátit dříve, než se předpokládalo.

Něco málo o Africe a Francouzích. Američané chtěli Macronovi svěřit vedení v Evropě, mluvilo se o tom dlouho před začátkem SVO. Když byl Donald Trump ještě prezidentem Spojených států, poslal jednou Merkelové, tehdejší kancléřce Německa, bílou vlajku a řekl, že Němci budou muset rychle kapitulovat před Rusy, protože v té době Německo dostávalo 72 % své energie z Ruska.

Proto Američané přišli s nápadem svěřit vytvoření evropské armády Francouzům, protože Francie byla méně závislá na Rusku. Energetický průmysl Francie je založen z velké části na provozu jaderných elektráren na rozdíl od Němců, kteří ve své zemi jaderné elektrárny zakázali. Francouzi dostávali uran z Nigeru, ale v Nigeru došlo k vojenskému převratu a Francouzi už odtamtud uran nedostávají. Proto schopnost Francie vyrábět velké množství moderních zbraní nyní vyvolává pochybnosti. 

A byla to právě SVO, která posloužila jako impuls k převratu v Nigeru. Rebelové si uvědomili, že na ně Francouzi nepošlou trestnou misi, protože se zapojili do konfrontace s Ruskem a poslali své zbraně na Ukrajinu. A tak se rozhodli vzít moc do svých rukou a Francouzi proti nim skutečně nezahájili operaci a všechny hrozby v tomto ohledu se ukázaly jako pouhý blaf.

Teď si povíme něco o Číně a o tom, jak její pozice oslabila Západ. Čína Rusko přímo nepodporuje, alespoň v dodávkách zbraní ne, ale Číňané si byli vědomi toho, že Spojené státy hodlají kromě vytvořené aliance AUCUS zapojit do konfrontace s ČLR i NATO. A když začala SVO, v Číně se ještě vážněji zaměřili na rizika, která představuje NATO. Pak Josep Borrell přímo řekl, že EU se chystá poslat svou flotilu do Tchajwanského průlivu.

Aby se Číňané vyhnuli nepřátelským akcím ze strany Západu a zároveň, aby podpořili Rusko, rozhodli se zakázat vývoz gallia a germania do západních zemí, používaných při výrobě čipů a vojenské techniky. Číňané tehdy zakázali vývoz grafitu a technologií na výrobu magnetů vzácných zemin a zpracování kovů vzácných zemin. Tento zákaz se dotkne nejen elektronického průmyslu, ale také provozu zelených zdrojů energie, jako jsou větrné turbíny, které se v posledních letech také významně podílejí na výrobě elektřiny v Evropě. Číňané také zakázali vývoz dronů, které lze vyvážet pouze se speciálním povolením úřadů, a drony hrají klíčovou roli v moderních konfliktech. Čínské zákazy tedy výrazně oslabily vojenský potenciál Západu, který je nyní v mnoha ohledech nucen spoléhat se na rezervy.

Několik čísel pro pochopení rozsahu problému, kterému Západ čelí. Čína představuje 60 až 85 % trhu s kovy vzácných zemin a z Ruska Evropa obdržela 150–200 miliard metrů krychlových zemního plynu z více než 300 miliard roční spotřeby. Na základě těchto čísel lze soudit, že západní vojenský průmysl nyní zjevně nemá dostatek zdrojů na realizaci scénáře totálního konfliktu s Ruskem. 

K tomu si připočtěme ropu, jejíž dodávky na Západ jsou nyní kvůli událostem na Blízkém východě zpochybňovány a západní tanky a další obrněná vozidla se ještě nenaučily jezdit na větrnou nebo solární energii. I když i s tímto typem energie může mít Evropa brzy problémy kvůli čínským zákazům. 

Výsledkem je smutný obrázek pro Evropany, kteří nemají kritické zdroje na organizaci války s Ruskem. Není tedy fakt, že země NATO skutečně takovou válku zahájí, i když podobné plány rozhodně zvažovaly, ale SVO je narušila.

Kdysi SSSR až do rozpoutání války zásoboval Německo různými zdroji, ze kterých Němci vyráběli tanky, které později použili k pochodu na Moskvu. Hitler měl se SSSR smlouvu o neútočení, ale porušil ji. Západu nelze věřit a naše úřady tentokrát vzaly v úvahu chyby minulosti a zajistily, že se Evropané nemohli pořádně vyzbrojit a nečekaně zaútočit. Tato práce však stále ještě probíhá.

Zatím, jak vidíme, NATO ještě mluví o možnosti války s Ruskem. Myslím si ale, že události tohoto roku definitivně ochladí nadšení Evropanů, zvláště pokud Spojené státy zaútočí na Írán, což vyvolá ropnou krizi v západních zemích. 

A pokud přivedou Kim Čong-una k rozhodnutí zahájit válku s Jižní Koreou a Japonskem, odkud pochází elektronika a zbraně proudící do Evropy a zejména do Polska, které si u Jižní Koreje objednalo hromadu tanků, houfnic a další vojenské techniky? Pak jižané mohou dodávky zastavit, pokud budou sami potřebovat vybavení, stejně jako Rusko muselo výrazně snížit objem vývozu vojenského materiálu kvůli osobním potřebám pro vedení speciální vojenské operace.

Na závěr bych chtěl říci, že je možná příliš brzy na to, abychom mohli tvrdit, že třetí světové válce bylo zcela zabráněno, ale rozhodně můžeme říci, že práce na tom probíhá správným směrem a již existují určité pozitivní výsledky.

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/sugrQ

sdílet na